Kundun

Himaláje jsou nádherné, Tibet je nádherný, avšak život čtrnáctého Dalajlámy nádherným není. Martin Scorsese své kvality prokazovat nemusí a už několikrát dokázal, že umí natočit film jiného žánru než krimi, tentokráte dokonce bez jediné herecké hvězdy. Kundun nepůsobí tak neosobním dojmem jako Sedm let v Tibetu, který byl spíše o Pittovi než o Tibetu. Je přesně takový, jako ostatní Scorseseho filmy - pomalu sunoucí se děj, často až detailně se zaměřující na ty nejmenší detaily. Jen ten vypravěč tomu chyběl. Výbornou práci odvedl také Roger Deakins, na jeho záběry přírody bych se mohl koukat do aleluja. Krásnou vizuální stránku doplňuje neméně atraktivní Glassova hudba a hereckým výkonům se prakticky také nic vyčíst nedá. Filmu možná onen Scorseseho styl škodí. Poslední čtvrthodina je pomalá, strašně pomalá. Nudou bych si okousal všechny nehty, ale jako celek je to jeden z mnoha Scorseseho vynikajících filmů, který jeho fanoušky nezklame, fandy filmové hudby uvede do extáze a ti ostatní se alespoň pokochají prostředím Himalájí. (12.09.2007)

Druhá polovina filmu je naprosto famózně natočená. Skvělá hudba a ještě lepší kamera! První půlka je bohužel nudná a neděje se v podstatě vůbec nic. Tento film se dá srovnávat s Posledním Císařem. Ten je sice o něčem jiném, ale filmy mají hodně společného. Bohužel Scorsese nedokázal udělat Dalailámu tak skvělým filmem jako byl právě Poslední Císař. Proto pouze čtyři hvězdy. (19.04.2011)

Scorsese se s tím nesere a normálně se pokouší o konjunkci duchovního snímku, historické obžaloby a aktivistického filmu obsazeného veskrze neherci, které si přitáhl někam do atlaských hor v Maroku. Už jen za tuhle ambici, která má tendence se při nepatrném narušení rozpadnout na nefunkční srandovní nesmysl, má můj respekt. Jakkoli tentokrát mu to z půlky daroval Philip Glass, který právě všechny ty tři elementy, ze kterých je snímek poskládán, byl schopný napojit na sebe. Narozdíl od zbytku galaxie mě přišly velmi slušné ty koncentrované a uzavřené herecké výkony všech herců zastupujících Dalai Lamu v různých časových obdobích. Btw pokud si chcete trochu poblít, vyhledejte si jak s tímhle filmem do nynějška zachází jeho vlastník Disney posraný z toho, aby se na něj náhodou v Číně nezamračili. (29.10.2023)

Nepopsatelné, magické, úžasné. Čekal jsem, že se mi tento Scorseseho snímek bude líbit, ale absolutně jsem nečekal, že mě svým pojetím a vyzněním doslova smete. Omračující a dechberoucí podívaná, ale zároveň je to natočeno velmi úsporně. V tom tkví síla tohoto životopisného filmu o 14. dalajlámovi. Hodně pomáhá geniální kamera Rogera Deakinse, výprava Danta Ferrettiho a hlavně duchovně přesahující hudba Philipa Glasse. Měl jsem v očích smutek po celou druhou polovinu. Třeba scéna, SPOILER ve které Mao Ce-tung řekne dalajlámovi, že jeho matka byla buddhistka a jedním dechem dodá, že náboženství je jed. KONEC SPOILERU To jsem cítil absolutní bezmoc. Závěr tuto bezmoc jenom korunuje. Krásný a velmi smutný film, který si zasluhuje mnohem větší pozornost, než jaká je mu momentálně věnována. Annaudových Sedm let v Tibetu (1997) se na Kunduna vůbec nechytá. (29.09.2013)

Deakinsova kamera vťahuje do neznámeho sveta. Glassová hudba mu dodáva patričnú atmosféru. Niečo medzi spirituálnou veľkosťou a hravou všednosťou. Dominanta Kunduna ako filmu je jeho citlivosť v prvej polovici a jeho duchovná prezreteľnosť v polovici druhej. Nedá sa vo filme nájsť výsostne Scoreseseho prvok. A film nepôsobí ani ázijsky. Ale skĺbenie týchto dvoch svetov vytvára iný životopisný film. Je v ňom badať náznaky hrôz Maa a jeho Čínskej ľudovej republiky. Ale aj duchovenstvo 14. dalajlámu, ktoré čelí ťažkej skúške. Politika a náboženstvo nejdú dokopy. Tu to máme ale z tej druhej strany. Príbeh, ktorý ani po rokoch nestráca nič zo svojej pôsobivosti a je pripomienkou udalosti, ktorej následky sú citeľné u dvoch národov dodnes. Pritom filmu nechýba duchovný aspekt ale ani ten formálny, filmový. Skôr záležitosť pre určitú skupinu fanúšikov. Podľa môjho názoru je to ale ďalší znak Scorseseho všestrannosti a rozprávačského umu. (18.10.2020)