Soupeři

Na filmu je hodně patrné, že je to točeno podle literární povídky. Bohužel co může fungovat jako literární zkratka se u mě zcela míjí účinkem ve filmové podobě. Protože o postavách nevím nic a termín "jsou posedlí a čestní" se mi pořád říká, ale neukazuje, nemám dojem, že bych se koukala na film o slovy nepopsatelných lidských pocitech, ale spíš o dvou idiotech. Krajina krásná, mlha krásná, docela mě pobavila epizoda v Rusku, ale jinak nic. (29.05.2014)

Ridley Scott v Soupeřích (podobně jako například v pozdějším Dobytí ráje) předvádí označení filmu jako „pohyblivých obrazů“ v zcela doslovné (a dech vyrážející) praxi. Od věcí nejdrobnějších v sytých zátiších, přes impresionisticky magické obrazy venkova, Ruskou zimu z které se vám zavrtává mráz až do morku kostí, přes nestálé hry stínů a nespočetných druhů světel. Pokud bychom pokračovali ve vypůjčování si pojmů z jednotlivých uměleckých disciplín, pak by se daly podmanivé obrazy brát jako „barva tónů“, zatímco o rytmizaci snímku se stará leitmotiv soubojů. Ty, ač je jich dostatek, nejsou zdaleka nudné a naopak, svojí rozmanitostí až zaráží. Ať se již bavíme o zbraních dle výběru, různorodém prostředí zápasů, či třeba nápaditě využitých střihových fíglů. Příznačným je v tomto ohledu například souboj, v kterém se poprvé zcela zřetelně láme Carradinova odvaha – jeho mysl se vrací ve strachu ke vzpomínkám, následně zpět k realitě, aby nakonec těkavě proplouvala mezi očekáváním vlastní, či soupeřovi smrti. Tyto obrazy se stupňují v četnosti i v rychlosti střídání, až divák nakonec neví, co je to skutečnost a co je jen představa - což posiluje nesnesitelné pnutí v otázce, co se vlastně stane/stalo. Však také hra s napětím prostupuje celý snímek – už od samotné premisy nepředvídatelné (a neustálé) hrozby od posedlého Keitela, přes podobně umanutý charakter Carradina, u něhož je úžasný paradox v tom, že čím více běží děj snímku, tím více musí člověk obdivovat jeho smysl pro čest a férovost. Čímž mu však na postavě záleží víc a víc, až do momentu, kdy si vlastně začne přát, aby zvolila v posledních soubojích raději ústup a zbabělost a tak eliminovala hrozbu smrti. Tím je divák zcela nepokrytě vmanipulován do těžkého morálního dilematu, před kterým hlavní postava neustále stojí a celý příběh tak získává velmi pikantní příchuť (no vida, začalo to u malířství a končí u kuchařství – ale řekněte, není umění vybrat a použít ve správném poměru ty skutečně vhodné ingredience? Člověk až nestačí žasnout, jak dokonale vyváženou pochoutku ukuchtil pro diváka v podstatě „začínající“ režisér). (01.03.2017)

Prvotina Ridleyho Scotta. Výborná kamera, dobří herci. Jiskrné avšak iracionální souboje dvou Bonapartovských husarů na život a na smrt vynucené pod ztrátou čehosi zvaného důstojnická čest (dnes bychom to zvali pokusem o zabití), soukromý i válečný život důstojníka. Přes zjevnou kvalitu mne Soupeři ale nijak zvlášť nenadchli, snad to téma bylo na dnešní dobu moc absurdní. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=g8nGgvepXCk (07.05.2010)

Tenhle film má v podstatě jen jednu velkou slabinu a tou je samotný děj. Potkají se dva, jeden se na*ere, utkají se, jeden prohraje, následuje nová výzva, další zuřivý souboj - jeden vítěz, jeden poražený... a tohle se opakuje stále dokola, než konečně nastane nějaký posun ve vztazích obou znepřátelených mužů (někdy asi 20 minut před úplným koncem). Nemám co vytknout hercům, vizuální ani zvukové stránce; repetitivnost situací bohužel způsobila, že se mi film zdál delší než ve skutečnosti byl - nenudila jsem se, ale nebyla jsem uchvácena. Obstojný nadprůměr - 68%. (25.06.2009)

Tomuhle se rika debut par excellence. Nastartovat karieru takovym masterpiecem se podari malokomu, ale Ridley Scott je pojem a je videt, ze si s timhle kouskem skutecne pohral (narozdil od nekterych jeho novejsich pocinu). Nejvic je to zretelne ve vizualnich kompozicich a dechberoucich zeberech v cele s atmosfericky mlhavou prirodou temer na kazdem kroku. Presne tyto kvality mel i velmi podobny Kubrickuv historicky opus z pribuzneho obdobi "Barry Lyndon", za kterym Souperi prekvapive vubec nezaostavaji. Scenaristicky to sice muze na prvni pohled vypadat jednoduse, obzvlast kdyz zdroj celeho pribehu je nepochopitelny psycho amok Harveyho Keitela, ale tu fatalni rivalitu rozprostrenou do 30ti let bylo vazne zajimave a zabavne sledovat, mozna take diky vybornemu hrani obou zucastnenych a epickemu soundtracku. 8/10 (20.08.2009)