Reklama

Reklama

Brancaleonova armáda

  • Itálie L'armata Brancaleone (více)

Obsahy(1)

Italský barevný film režiséra Maria Monicelliho Brancaleonova armáda, je úsměvným pokusem o parodii dobrodružných rytířských filmů. Již sám název je ironický, protože armáda potulného rytíře Brancaleona se skládá z pětice ubohých venkovánků majících ke všemu, co se vztahuje k vojsku, pěkně daleko. Příběh se odehrává kolem roku 1000 n. l., kdy se tato armáda dala na pochod patrně od Faleri u Viterba a měla dorazit do jakéhosi města Aurokastra, ležícího patrně poblíž Crotone. Cestou prožívá tisíc a jedno dobrodružství. Brancaleone bojuje na turnajích, vyzve na souboj potulného rytíře, zabloudí do města, jehož obyvatelé vymřeli morem, marně ochraňuje počestnost krásné dívky, nakonec dosáhne cíle, ale jen proto, aby upadl i se svou armádou do rukou saracénských pirátů a po nich do zajetí neméně sveřepých křesťanských nepřátel. Nezbývá mu, než se vydat s procesím kajícníků přes moře a tam pokračovat v dobývání nesmrtelné slávy, jak mu přikazuje jeho rytířská čest. K přednostem filmu patří řada dobře postavených komických situací, slovní humor dialogů a vynikající herecké obsazení. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (53)

Ironfood 

všechny recenze uživatele

Parodie na rytířské eposy, na které lze ocenit zejména bezstarostný a nevázaný přístup tvůrců, tak trochu ve stylu Monty Pythonů. Bohužel humor tu není zas až tak na vysoké úrovni, nenarazíte prakticky na žádné zvlášť podařené a zapamatovatelné vtipné scény, prostě tam jenom celou dobu pobíhá parta zoufalců, jejichž vcelku sympatický a charismatický vůdce si hraje na velkého rytíře. Ovšem musím uznat, že mají opravdu úderný popěvek. Navíc jsou tu ke slyšení motivy z oper Richarda Wagnera, které jsou později použity v Excaliburu. ()

classic 

všechny recenze uživatele

Spoľahlivý tandem v podobe: režiséra M. Monicelliho & herca V. Gassmana, spoločne nazreli do vskutku „temného stredoveku”, aby povedzme divákom sprístupnili filmy o cavalieroch, ale tentoraz klasickým spôsobom poňatý "atleticizmus", totižto kompletne obrátili naruby; áno, aby sme sa s chuťou zasmiali, a tak na túto vec idú presne opačným smerom, obaleným do mimoriadneho, parodického šatu s miestami dosť surovým spracovaním, à la, trebárs niečo v podobnom duchu historického titulu: Braveheart. • Titul: L'armata Brancaleone, mal priamo k dispozícii nielen zaujímavým štýlom vytvorené, úvodné titulky so skvelými animáciami, a to konkrétne od autora Emanuelea Luzzatiho, a za doprovodu svižnej piesne: s rovnomenným názvom ako aj film; v podaní talianskeho tenoristu: Pieroa Carapellucciho, ale zároveň disponoval častými, a k tomu i naprosto grotesknými situáciami, v ktorých titulná postava Brancaleonea da Norciu v podaní Vittoria Gassmana, neváhala si zo seba (u)robiť kopec srandy na vlastný účet, čiže inými slovami povedané; skrátka, neberie sa príliš vážne, čo je mimochodom z jeho strany totálne "absolutórium", ktoré sa teda týka poňatia filmu ako celku, v ktorom kraľuje spolu s G. M. Volontéom, keď by som na záver len podotkol, že i on bol vynikajúcim. • Výborná, vtipná paródia, ktorá mi ešte ostane dlho ukotvená v pamäti. ()

Reklama

nascendi 

všechny recenze uživatele

Počínal som si ľahkomyseľne, keď som očakával, že spojením Gassmanna-Gian Maria Volontého a Catherine Spaak v Monicelliho dobrodružnej komédii zo šesťdesiatych rokov, užívateľmi ohodnotenej na 77 %, mi bude dopriaty kvalitný filmový zážitok. Namiesto neho som pociťoval iba trápnosť a mal som dojem, že si zo mňa niekto poriadne vystrelil. Počas prvej polhodiny som sa ani raz neusmial, takže tejto zlátanine darujem najviac dve hviezdičky a druhú hodinu filmu hocikomu, kto by mal eventuálne záujem. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

(ne)Rytířská satira o donquijotském hrdinném rekovi, jeho povedené svitě vychcaných zbabělců a jednom žlutém oři, který z těch všech pobral rozumu zdaleka nejvíce. Komedie mládí mnohých z nás a především film, který (podobně jako Mrazík) stojí na geniálním českém dabingu z děvětašedesátého, který sice s originálem nemá společného zhola nic (stejně jako ten Mrazík), ale ke škodě to tedy rozhodně není (stejně jako u Mrazíka). A jeden z očividných zdrojů pro budoucí Monty Pythoní Svatý grál (narozdíl od toho Mrazíka). ()

lennyd 

všechny recenze uživatele

Poté co se skupina trhanů dostane k pergamenů, slibuvšímu hrad a půl princezny (nebo jak to bylo) tomu, kdo se tímto pergamenem prokáže, je jím jasné, že bez charismatického vůdce nemají žádnou šanci. Osloví tedy rytíře Brancaleona, který nešťastnou náhodou (vzpoura oře) vypadl z rytířského souboje, aby se stal jeho vůdce. A tak Brancaleone se svojí armádou (čítající pětici udatných.. ehm ..) vydává na dlouhou cestu ... Mno nevím, Brancaleonova armáda si sice s Monty Pythonovým Svatým Grálem srovnání zaslouží, ale z tohoto srovnání vůbec nevychází vítězně. Ba naopak - většina vtipů u Pythonů byla skvělých, a tady jsem jen koukal jak "předvídatelné" tyto pokusy o vtip mohou být (ať už jde o opuštěné město, či trouchnivějící mosty, které vždy prasknou v tu pravou chvíli). Ani po herecké stránce mi tento film nepřišel nijak úžasný - i když trošičku to spravuje český dabing (hlavně František Filipovský a jeho Habakuk). Stejně jsem se ale poslední půl hodinku dost nudil, a pravda, byl jsem rád, že to skončilo... ()

Galerie (19)

Zajímavosti (11)

  • Mario Monicelli, přesvědčený zastánce přednosti němého filmu před zvukovým, hájil své přesvědčení, že vulgární a vymyšlený jazyk by měl hrát vedlejší roli vedle obrazu a filmových sekvencí, a to i přes rozpaky producenta Maria Cecchi Goriho, který vyjádřil pochybnosti o srozumitelnosti dialogů. (classic)
  • Kostýmy a všechny scény natáčené v exteriérech, které navrhl Piero Gherardi, představovaly nové prostředí oproti těm, které byly do té doby známé z filmů s touto tematikou. (classic)
  • Mnohá místa, která Brancaleone (Vittorio Gassman) zmiňuje (Aurocastro, San Cimone, Bagnarolo, Panzanatico), stejně jako bitvy (bitva u Battilonta, bitva u Sutri), jsou smyšlená. (classic)

Reklama

Reklama