Angličan

Nenápadný a tak trochu zastrčený snímek v Soderberghově filmografii, ovšem stojí za to. ANGLÁN nabízí jednoduchou story zabalenou do originálního filmařského saténu, kde uchvátí střih, kamera, geniální hudba ... Dobře se na to kouká, Terence Stamp je správně kožený a nenapadá mě nikdo, kdo by si tuhle postavičku mohl střihnout a za zmíňku rozhodně stojí několik výtečných scén v čele s úvodní likvidací chlapíků na skladišti a auto honičky v kopcích. (16.03.2007)

„You tell him, you tell him Iˈm coming. Tell him Iˈm fucking coming!“ Jsou jisté druhy pomstychtivých citrusových plodů, co na chrup amerických ex-hippie námořníků nemají blahodárný vliv.. Neortodoxní forma, kdy střih zprostředkovává prolínání obrazu a zvuku, perfektní Martinezova hudba na pomezí sentimentu a noiru, slabošský gauner Fonda, co brzy pozná horší věci než kurděje a akcent na akcent Stampa, který tady řečí těla představuje britskou verzi Christophera Walkena. Možná podprahově zapůsobil i Clooneyho štěk, ale svou na povrchu chladnou strohostí mi to evokovalo Corbijnova Američana.. (11.01.2022)

2003: Mám dojem, že je to další Soderberghův film, co si točil hlavně pro sebe, ne moc pro diváky. Je to úžasně stylové, je to možná rafinované, je to možná invenční, ale zároveň je to většinou bohužel trochu nuda. Terence Stamp si to rozhodně užívá, stejně jako Peter Fonda, jenže já moc ne. Těším se na další velkorozpočtovou pecku typu Erin Brokovich, Dannyho parťáci nebo úplně nejlépe Solaris či Traffic. 2019: Po 16 letech člověk už oceňuje tu osobitost, atmosféru a vůbec styl plus skvělého Stampa v hlavni roli. Mimochodem mi pořád připomínal Balea v letošním Le Mans... (30.12.2019)

Stylový revenge thriller, ve kterém – vzdor převažujícím názorům – forma nezvítězila nad obsahem, ale pozdvihla ten obsah na mnohem vyšší úroveň. Děj je sám o sobě velmi přímočarý: starý britský kriminálník přijíždí do L.A. pomstít smrt dcery. A to, že je Brit, je důležité, protože angličtí kriminálníci jsou v tomhle světě mnohem inteligentnější a drsnější než ti američtí. Terence Stamp hraje v podstatě šedesátiletého cockney Parkera, takže pokud máte rádi Starkovy romány nebo Helgelandovu Odplatu, nemůžete si ho neoblíbit. A pak je tu ta forma. Soderbergh v inspiraci z pozdně šedesátkové/raně sedmdesátkové kinematografie absolutně kašle na časovou posloupnost a anarchisticky přechází mezi současným děním, flashbacky a flashforwardy (a pak si uvědomíte, že jsou flashbacky úplně všechno a je to pozdvižení a šílenství a svět hoří a tohle není spoiler!) stejně často jako mezi různými kamerovými filtry, ale vychází mu to. Příběh je naprosto koherentní a rapidní střihy pomáhají znásobit dopad emotivnějších scén. A "emotivnějších" píšu úmyslně, protože v tradici britských protagonistů tady plný rozpuk citů úhýbá chladnému pragmatismu. Je to hodně jiný Soderbergh, než jak ho znáte z Dannyho parťáků... a přesto – kamerový styl, timing vtipů i důraz na svérázné postavy, všechno už se formuje. A já jsem moc zvědavý, na jeho adaptaci Elmora Leonarda. (22.06.2019)

Soderbergh pracuje s klasickým noirovým motívom pomsty na vlastnú päsť a ozvláštňuje ho o preňho typické technické hrátky so strihom (časté prelínanie časových rovín, ktoré nás udržujú v strehu inak banálneho príbehu). Režisér sa netajil, že sa v tomto inšpiroval svojim obľúbeným filmom: neo-noir klasikou Point Blank (1967). Čerešničkou tiež je, že ako flashbacky z hrdinovej minulosti šikovne použil zábery z debutu Kena Loacha Poor Cow (1967) s mladým Stampom. (12.01.2019)