Režie:
Jan ŠvankmajerScénář:
Jan ŠvankmajerKamera:
Vladimír MalíkHudba:
Jan KlusákVOD (1)
Obsahy(2)
Mezilidské vztahy mají svá úskalí. Tři animované etudy na jedno téma, v podání mistra surrealismu Jana Švankmajera. Vířivý kaleidoskop svárů a příčin, které znemožňují dialog – tři animované metafory o světě, který nás obklopuje. V Možnostech dialogu (1982) pracoval Jan Švankmajer s asambláží, objekty, koláží, s aktéry animovaných modelací. Možnosti dialogu jsou jedním z nejslavnějších a nejúspěšnějších animovaných filmů a patří do Zlatého fondu české i světové animované kinematografie. (Česká televize)
(více)Recenze (108)
Krásné ztvárnění tři druhů mezilidského dialogu... dialog věcný, pečlivě rozebírající argumenty soupeře, ze kterého vychází jasnější kontury kompromisního názoru, dialog vášnivý, pozitivní i negativní, útočící na samou podstatu člověka a rozbíjející jasné kontury zúčastněných, a dialog vyčerpávající, který neustále omílá dokola to samé v různých vyčerpávajících kombinacích. ()
5* 80-ková éra byla pro Švankmajerovu tvorbu rozhodně ta nejlepší. To se projevuje i v tomto skvělém kraťasu plném metafor. Animačně precizní a a poprvé se objevují v jeho tvorbě oblíbené hlavy. Nemá cenu se rozepisovat, to se musí vidět - plně zasloužených 5 hvězd. [ PŘÍBĚH: X /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 3 /// CASTING: X (3*MAX) ] ()
Přibližně v deseti minutách se vám promítnout tři možnosti dialogu, chceme-li dialogy 3V – věčný, vášnivý, vyčerpávající. Sjednocujícím prvkem, opomineme-li animaci a stylizaci, je člověk, který se buď rodí z hmoty, nebo v hmotě zaniká. Ať už to jsou tři monstra stvořená z kuchyňského náčiní, z papíru nebo ze zeleniny a ovoce, které se navzájem „požerou“ a konečným produktem člověk, který se de facto neustále klonuje. Dále Dialog vášnivý, kde dochází k destrukci lidské podoby, kdy se dvě postavy spojí aktem lásky v beztvarou hmotu a po tomto vášnivém vzplanutí se opět metamorfují do podoby lidské, ale záhy se hádkou zničí opět do hmoty bez tvaru. Konečně poslední z dialogů – Dialog vyčerpávající, je jakýsi kompromis…nedojde zde k úplnému zničení, ani ke stvoření něčeho nového. Zásuvka ve stole se otevře, z ní se vyvalí, nám již dobře známá, hmota, ze které se stvoří busty dvou mužů. Vše začíná logickými kombinacemi, kdy busty dávají dohromady botu a tkaničku, chléb a máslo, tužku a ořezávátko, zubní pastu a zubní kartáček. Když jsou „logické kombinace“ vyčerpány, busty začnou kombinovat nelogicky, náhodně. Výsledkem jsou naprosto vyčerpané mužské hlavy, poulící oči (u tohoto dialogu, byly použity pravděpodobně skleněné oči, které u předchozích dvou dialogů využity nebyly, oči přidávají na efektu) a vyplazující jazyk, možná snad s pocitem triumfu, že zkusily nevšední možnost dialogu. Všechny tři dialogy jsou doprovázeny hudbou, která akcentuje jednotlivé pasáže, lze si dobře povšimnout u Dialogu vyčerpávajícího. Naopak u Dialogu věčného je použito zvuku nádobí a specifického zvuku přežvykování a hltání. Co napsat dále o vynikajícím výtvarném počinu? Snad jen to, že Možnosti dialogu jsou opět další perlou ze Švankmajerovy dílny, která nese tak specifické znaky a osobitý styl, že jsme schopni ocenit i tak krátký film jako je tento a přesto nepřestáváme žasnout nad jeho vtipem. ()
Prý Švankmajerův stěžejní film. No... Že Švankmajer je v tom nejpozitivnějším smyslu slova magor, už vím dávno. Spíš mně překvapilo, že jsem já tak moc normální a tohle mi přijde šílené. Pan Švankmajer (jako v mnoha filmech) oživuje jídlo, věci a především hlínu a nechává je dialogovat, čímž dokazuje, že možnosti dialogu jsou neomezené...tedy pokud jste geniální psychopat s tak bohatou fantasií a obrovským výtvarným a filmovým talentem, že jste schopen nechat shluky jídla vzájemně pojídat, uhňácané kusy hlíny vyškrabávat si oči a zubní kartáček ořezávat v ořezávátku tak, aby z toho vznikl skvělý krátký film. Video: http://www.dailymotion.com/video/x2gtpo_jan-svankmajer-dimensions-of-dialog_shortfilms ()
Zo všetkých krátkometrážnych experimentov pána Švankmajera asi ten najviac docenený. A to právoplatne. Obsahuje to všetko, čím je jeho tvorba tak ikonická, od využitia plastelínových postáv, zvláštnych náhrad za bežné predmety, chaotický strih i kameru a opakujúce sa prvky. Prosto skvelá satira na vtedajšiu spoločnosť i na súčasnú nevrlosť komunikácie. Plus točiť za socíku takéto projekty si zaslúži pochvalu. ()
Galerie (6)
Photo © Česká Televize
Zajímavosti (3)
- Jan Švankmajer podle názvu filmu pojmenoval svou výstavu, která měla podtitul „Mezi filmem a volnou tvorbou“ a konala se od 26. října roku 2012 do 03. únoru roku 2013 v Domě U Zvonu v Praze. Kromě autorových výtvarných děl či loutek se na ní objevily také fotografie z natáčení jeho filmů. (JoranProvenzano)
Reklama