Reklama

Reklama

Tichý týden v domě

  • Velká Británie A Quiet Week in the House
všechny plakáty
Animovaný / Krátkometrážní / Fantasy
Československo, 1969, 20 min

Surrealistický kalendář podle Jana Švankmajera. Muž chvíli sleduje dům na samotě a posléze do něj vstoupí. Zůstane v předsíni a odtud každý den vyvrtá díru do dveří jednoho pokoje. Tou pak sleduje dění uvnitř. Sedmý den do děr vloží rozbušku se zápalnou šňůrou a spěšně odchází… Absurdní a surrealistická němá groteska – autorský film Jana Švankmajera z roku 1969. Název je parafrází Nerudovy povídky Týden v tichém domě. Jenže v případě surrealistického pojetí dům neobývají lidé, ale věci. (Česká televize)

(více)

Recenze (45)

ORIN 

všechny recenze uživatele

Neustále opakující se motiv připomíná věčný stereotyp života. Pondělí: postel-práce-postel; Úterý: postel-práce-postel; Středa: postel-práce-postel; Čtvrtek: postel-práce-postel; Pátek: postel-práce-postel; Sobota: postel; Neděle: postel. ()

charlosina 

všechny recenze uživatele

V dalším krátkometrážním počinu Jana Švankmajera vidíme opět jednotu reálného a fiktivního světa, opět vidíme personifikované předměty, opět iluze popírá realitu a naopak. Muž, zcela všední, voyeur, ve zdánlivě opuštěném domě pozoruje věci kolem sebe, jejich utajený a převrácený život: animovaný zvířecí jazyk konzumuje živé i neživé předměty, židli narůstají křídla, květina uschne a vzplane... Absolutní věcnost, surrealismus, manýrismus, Švankmajer. ()

Reklama

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Já se bohužel přiznávám, že ne všechny filmy Jana Švankmajera docela chápu. Zde můžu vycházet z toho, že i věci mají duši a po opuštění bytu lidmi začínají tak trochu žít, co byt to příběh. Vždyť i věci odkazují na nás samotné a mnohé o nás prozradí. Na druhé straně to sedmero opakování mi přišlo nekonečné. ()

easaque 

všechny recenze uživatele

-2* Když už mám Švankmajera mezi mými oblíbenými režiséry, tak jsem si dal za úkol okomentovat zbytek z jeho tvorby. Začátek tohoto kraťasu byl slibný, ale po chvíli se zacyklí a dějou se stále stejné věci. Možná bych měl v tom hledat nějakou alegorii, navíc když se to natočilo rok po vpádu ruských vojsk, ale nenašel. Snad první Švankmajer, u kterého jsem se nudil a navíc nepřítomnost hudby není vůbec příjemná. Navíc ani (ne)pointa to nezachránila, takže může být rád, že jsem nešel se známkou ještě níž.[ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 0 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()

SOLOM. 

všechny recenze uživatele

Taky jsem se u sledování tohoto Švankmajerova kousku zrovna dvakrát nebavil. Šmírování chlápka v baráku bylo místy i trochu otravné, animace taky nebyla nejpovedenější, nicméně mělo to samozřejmě i své klady. Tu slepici na klíček jsme měli taky doma po jednom z rodičů. Takže chvalozpěvy na to rozhodně pět nebudu, ale podívat se na to dá. ()

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama