Zahrada

Švankmajerovi stačila jedna slovná hračka, doplní to množstvom niekedy ťažko pochopiteľných obrazových detailov, a na svete je film ako výborný satirický obraz spoločnosti. Súdruhom to v roku 68 a neskôr voňať nemohlo a nebude im to voňať ani dnes. Atmosférou som sa cítil trochu ako v Spalovačovi, tá samozrejmá bohorovnosť hlavnej postavy je veľmi podobná. (02.08.2015)

Zahrada (1968) je jeden z prvních (krátkých) filmů svérázného surrealistického filmaře Jana Švankmajera. Žádný jiný ze Švankmejerových filmů jsem § zatím - neviděla… Zápletku vám neprozradím. Vzhledem k tomu, že se celý film vejde do 16ti minut, bych totiž vylila s vaničkou i dítě. A to přece nechceme. Prozradím vám jen, že na začátku spolu dva pánové středního věku čůrají. Pak spolu odjedou autem. Taky vám prozradím, že na to, v jaké době vznikla, promlouvá Zahrada překvapivě naléhavě i k dnešnímu (náročnému) divákovi. A že na to, jak je krátká, se v ní objevuje překvapivě mnoho herců. Nebo, lépe řečeno, postav. Zkusím vám raději nastínit, jaké pocity budete během sledování filmu mít. A že se jich vystřídá! Na začátku budete hodně zvědaví a trochu napjatí. Potom hodně šokovaní a trochu nechápaví. Postupně šok odezní, a vy budete stále více nechápaví. Nakonec film skončí (prozradím vám, že těsně před koncem pročeše jeden pán středního věku druhému vlasy hřebenem) a vy zůstanete lehce stísnění (v souladu s celkovým laděním filmu), stále ještě hodně nechápaví, a taky naštvaní na toho, kdo vám film doporučil . Budete po něm požadovat, aby vám film vysvětlil. Ale on nemůže. Je na tom stejně jako vy. Leda byste se zeptali samotného režiséra, který na tom ale pravděpodobně není jinak. Když se po nějaké době (minuty, dny, týdny či roky – to podle vašeho temperamentu) uklidníte, budete mít potřebu Zahradu doporučovat, kde se dá. Ať v tom nejste sami. Ať i ostatní vidí, zač je toho loket! Jak to uděláte, to už je na vás. Já ji například doporučuji jako jeden z nejlepších filmů, které jsem kdy viděla, z hlediska poměru délka/působivost. A bez speciálních efektů! (23.06.2008)

Vtip na cizí účet. Švankmajer je snad jediný český filmař, který v souboji s režimem vyšel jako čistý vítěz. V 68 si takto natočí kritku režimu za peníze státu ( BTW film se zcela jistě hodně inspiroval Němcovou Slavností ) a po roce 89 pak komunismus pohřbí další surrealistickou hříčkou (Smrt Stalinismu). Navíc se režimu nepodařilo ho odříznout od výdělku a tvorby a když nemohl točit, věnoval se jiným druhům umění, místo aby se litoval a upíjel, už jen za to si ho vážím. (02.01.2012)

Je rok 1968. Přichází Švankmajer, sahá po absurdní povídce Ivana Krause "Živý plot" a předkládá svůj osobitý, detailní a kousavý komentář k tehdejší (a v letech následujících stále aktuální) situaci. Živý plot tak je sbírkou rozličných lidských individuí různého typu, sociálního původu, věku, pohlaví. Hrdě zapadnout a stát jako kůl v plotě je přece přirozené... a očisťující. Ad absurdum by mistr Švankmajer. On sám prohlásil, že Zahrada je jeho prvním surrealistickým filmem. K zhlédnutí a k vlastnímu posouzení zde: část 1 http://www.youtube.com/watch?v=YaEqnf3H6I0 část 2 http://www.youtube.com/watch?v=nogcLqsGd78 (04.03.2009)

Prestoze pro tvorbu Jana Svankmajera nejsem moc nadsena, snimek Zahrada tvori uplne jinou polohu jeho tvorby. Film ma pribeh, vtip, nadsazku. Zkratka je to kvalita, ktere ja si vazim. Pokud se zamyslim nad zabery, nejsou to uz jen takove fotograficke zabery, ale krasny plynuly film a ne zadne ilustracni steky, ci doprovodna videa do galerii. Kde jinde mate moznost videt pravy zivy plot? (16.11.2007)