The Lost City
Stratené mesto
Režie:
Andy GarciaKamera:
Emmanuel KadoshHrají:
Andy Garcia, Inés Sastre, Bill Murray, Tomas Milian, Richard Bradford, Enrique Murciano, Nestor Carbonell, Hemky Madera, Steven Bauer, Dominik García-Lorido (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Andy Garcia vzdává ve svém celovečerním režijním debutu hold rodné Kubě. Vyprávění se odehrává v Havaně v roce 1958 – v době, která některým přála, ale pro jiné byla nešťastným obdobím spojeným s vládou diktátora Batisty. Radikální revoluční proměny spjaté s osobností Fidela Castra ovšem pro hrdinu vyprávění, jímž je majitel nočního hudebního klubu El Tropico Fico Fellove, znamenají drastickou změnu. Muž spjatý s životním stylem své bohaté rodiny a společenské třídy se jen bolestně loučí s představou, že možná navždy zaniká třpytivý a elegantní svět, v němž vyrůstal a který pro něj symbolizuje hudba... Projekt inspirovaný románem kubánského spisovatele Guillerma Cabrery Infanteho, který je rovněž autorem scénáře a který zemřel loni v únoru, má v případě Andyho Garcii lehce autobiografický charakter. K realizaci nazrával celých šestnáct let, natočen byl však za pouhých 35 dní. Důležitou roli ve vyprávění, v němž se vedle Andyho Garcii coby režiséra, výkonného producenta, autora hudby a představitele hlavní role objeví i řada dalších známých hollywoodských tváří, hraje kubánská hudba, jíž se Garcia věnoval už jako režisér hudebních dokumentů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (106)
velmi prekrasne, dojimavo a hlavne s laskou natocena drama jednej rodiny pocas kubanskej revolucie. andy garcia sa zhostil tak ako reziserskej tak aj hereckej ulohy na vybornu a ja nemam takmer co dodat. velmi odporucam. 90% ()
Je to romantický film? Je to historické drama? Je to zachycení revoluce? Nebo snad film mafiánský? Všechno z toho a zároveň nic. Andy Garcia se rozhodl, že si natočí film, který bude hodně vlastenecký, ale který určitě nebude velebit Fidela a jeho režim. Kubu a především jednu rodinu sledujeme v době, kdy končí vláda prezidenta Batisty a pomalu se k moci dostávají revolucionáři v čele s Castrem. Nesledujeme životy významných osobností, ale jedné rodiny, která sice měla jméno, ale do politiky vlastně ani tolik nezasahovala. Nic nezmohli, když se režim měnil, spíše si jen uvědomili, jak křehká jsou rodinná pouta. Fuj, to je věta jako z nějakého nekonečného seriálu. Andy Garcia je jedním ze synů Dona Fellove. Spolu s bratry se snaží žít, jak to jen jde. Fico (Garcia) má luxusní klub, kde se tančí, Luis (Nestor Carbonell) je přesvědčený, že musí udělat něco s režimem Batisty, a Ricardo (Enrique Murciano), nejmladší ze synů, je zase přesvědčen, že jedině spojení s Castrem mu přinese dobrou budoucnost. Ani jednomu z nich není přáno. Luis se vydává cestou revoluce a má být aktivním členem komanda, která má svrhnout Batistu. Nepodaří se a Luis umírá. Režim přesto padá a na místo prezidenta se dostává diktátor Castro. Režim se skutečně mění. Nesmí se hrát ani na saxofon, protože je to nástroj imperialistů. Jsem si jistý, že tohle je to jediné, co mi v hlavě utkví z celého filmu. Ricardo se stává vojákem revoluce a sám jde vlastnímu strýci sdělit, že stát zabírá jeho pozemky a jeho majetek ve prospěch společného vlastnictví. Strýc umírá na selhání srdce a Ricardo si až pozdě uvědomuje, co provedl. Vinu nesnese. Ani Fico to nemá jednoduché. Kromě toho, že v klubu nesmí hrát na saxofon, musí se postarat o milovanou ženu mrtvého Luise. Postará se o ní tak, že se do sebe zamilují. Ani jejich lásce není přáno. Jak to tak vyprávím, film skutečně vyznívá jako lepší verze nekonečné telenovely. Příběhy se zde všechny neuzavřou, některé jsou otevřené, happy end čekat nemůžeme. Historické události jsou zde podány dobře, jsou tu i silné momenty, ale Garcia se až moc cpe do hlavní role, i když má člověk pocit, že by mu slušela spíše role někde v pozadí. tu za něj ale dokonale vzal Bill Murray, který opět - a na velmi malém prostoru - ukázal, jak je skvělým hercem a jak na sebe dokáže strhnout pozornost. Je to zajímavý film, ale pro pochopení doby bych si klidně nejdřív přečetl "Motocyklové deníky" a pak třeba něco, co psal Castro z vězení. Představa o době bude lepší, podána i z druhé strany a budete pak moct konfrontovat. Guevara je zde podán například jako hejsek a pitomec, ale je to jen karikatura skutečné, i když velmi kontroverzní osobnosti. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/11/prada-tlumocnice-sveraci-kazajka.html ()
Ó tak to byla krása. Andy es sentir cómo estás de luto después de Cuba ! ()
Z příběhu není cítit NADHLED. Chápu, že to pro rodinu Andyho Garcii muselo být po nástupu Castra těžké a že tímto filmem se smiřuje s minulostí, ale ze "Ztraceného města" je to cítit někdy více, někdy méně, ale POŘÁD. A je to škoda...Některé části jsou totiž skvělé - hlavně zápletka s nejmladším bratrem a jeho proměně v řadách revolucionářů. Pak ale máme ve filmu i pasáže, které ho hodně srážejí, jsou velice přehnané, afektované a nevěrohodné (dost laciná až "telenovelovská" love-story mezi Ficem a Aurorou, proslov Fica pod Castrovým balkonem a prakticky celá část filmu natočená v New Yorku). A poslední důležitý poznatek na závěr: Andy Garcia není moc dobrý herec. Spíš velice průměrný. A to snímku rozhodně nedodalo...Víc než 3 hvězdy dát nemůžu. ()
Rezisersky debut Andy Garciu je len znesitelny priemer. Pohlad na Kubu pred nastolenim rezimu Fidela Castra je uchvatny a fascinujuci, ale filmu chyba pribeh, herecke vykony a poriadne tempo. Takto je to len pekny, ale nicnehovoriaci pohlad na predcastrovsku Kubu. 56 % ()
Ambiciózní snímek Andyho Garcíi v revoluční smršti Fidela Castra před nástupem k moci na Kubě. ()
Ambiciózní film a nostalgická vzpomínka z bouřlivých let kubánské historie, kdy se země krvavě dostává do specifického komunistického směru. A tím se ztrácí půvabné kouzlo města Havany, kdy přestává být rájem pro bohatou vrstvu a zcela se podrobí nastolenému směru. Romantické drama rozkladu jedné rodiny, zarputilosti a morální stálosti hlavního hrdiny, která končí ztrátou majetku a emigrací. Film je ve svých nástinech situací, prostředí i osob trochu jednoduchý až naivní a tak film vyznívá spíše jen jako sentimentální vzpomínání na staré dobré časy, které nám všechno zkreslují podle našeho přání a potřeb. Majitel kabaretního podniku Fico Fellove (Andy Garcia), muž pevných morálních zásad, který se snaží nepoliticky proplouvat co nejpříjemněji životem, aby na rozkladu jeho zaslíbené země zvolil emigraci jako útočiště před tragickým osudem členů dalších členů jeho rodiny. Jeho bratr Luis (Nestor Carbonell) je politicky tajně aktivní člověk, který se odklání od Fidelovy cesty, aby se mu osudnou stal pokus o atentát na prezidenta Batistu. Další bratr Ricardo (Enrique Murciano) je idealista, nespokojený se situací s diktaturou do takové míry, že se přidává na stranu Fidela. Jeho zaslepené následování a počátek tragédie jeho rodiny a pocit viny ho ovšem dohání k sebevraždě. Luisova manželka Aurora (půvabná Inés Sastre) se po smrti svého muže citově sbližuje s Ficem, aby ale nakonec dala přednost třpytivému životu komunistické elity s dávkou výsad i zneužívání. Z dalších rolí: otec bratrů Don Federico Fellove (Tomas Milian), profesor morálních zásad, který na sklonku svého života zažívá rozčarování z celkové situace, strýc bratrů Don Donoso Fellove (Richard Bradford), umírající na infarkt z rozčilení nad činem Ricarda, postihující jeho vlastní rodinu, komik a spisovatel (Bill Murray), znamenitý komentátor situací, jehož působení je ale velmi nejasné, kapitán Castel (Steven Bauer), semletý revolucí, diktátorský prezident Fulgencio Batista (Juan Fernandez), podlý jak se na padoucha patří, jeho sadistický pohůnek plukovník Candela (Julio Oscar Mechoso), tvář revoluce Ernesto "Che" Guevarra (Jsu Garcia), a šéf havanského podsvětí Meyer Lansky (Dustin Hoffman). Ambiciózní film, jehož výsledek je ale velmi rozporuplný. Ale i přesto má své silné momenty a jistou sílu mrazivosti životní tragédie. ()
Divné... ()
Na tento film jsem se moc tesil, protoze mi unikl pri premiere na MFF v Karlovych Varech. Andy Garcia se na modrem koberci tvaril velmi sebejiste a pohodove, nebot zrejme vedel, ze jeho film je necim vyjimecnym a ze divaky dozajista strhne. V ten den jsem si to overit nemohl, ale podle kritik a ohlasu jsem vedel, ze ten film chci videt na velkem platne. Stalo se a tim platnem se stalo Kino Aero a musim uznat, ze cekani se vyplatilo. Film ma vsechny atributy dojemneho a napinaveho dramatu odehravajiciho se na Kube roku 58, kdy po odstoupeni Batisty nastupuje k moci Fidel Castro, ktery svym komunistickym pojetim "demokracie" zdarne uraduje do dnesnich let. Andy Garcia je a byl pro me vzdy vyjimecnym hercem, zde vsak predvedl, ze je i vynikajicim reziserem, nebot vdechl filmu neopakovatelnou atmosferu, strhujici tempo, krasny pribeh a hlavne uzasny hudebni doprovod, ktery film jeste vice podkresluje. Doporucuji si na tento film udelat cas uz snad jen kvuli fantastickemu Billy Murrayemu. ()
Kubánské drama o kabaretu a ženě, jenž za styk s Fidelem obdrží titul "vdova revoluce". Pokud bych tedy byl žena, tak bych obcoval s pohlaváry, abych rovněž obdržel nějakou prestižní přezdívku. Snímek je bohužel stádní a volně plynoucí jako život smíchovského bezďáka Josefa, který už deset let oblažuje cestující svou přítomností. 33% ()
Nijak prevratný, ale celkom príjemný spomienkový film, zaujímavý dobrou hudbou a melancholickým Andym Garciom. ()
Bill Murray rules! ()
Valčík Na krásném modrém Dunaji v rytmu čača nezapomenu... ()
Hodně povedený. Ukázka Kuby v jedné ze své nejkrásnější podobě - tedy dokud nepřišel "Che". Hudba, tanec, doutníky, krásné ženy a základem všeho je rodina. Vztahy, které nepřetrhá jen tak něco a životní filozofií je svoboda, spokojený život a vždy přijít na nedělní večeři přesně v 6 hodin. Ani o minutu později :) Ve chvíli, kdy přijde boj, touha po spravedlnosti a vlastním projevu - objeví se kupa mrtvol a bílé volné košile jsou zakrvácené krví. Andy Garcia ve filmu nehraje. On tím žije. On tam jen tak lehce proplouvá a ukazuje, co sám prožil a jeho pohled mě hodně zaujal. Sice několik věcí bylo hodně předvídatelný, ale co - láska k životu také patří. Byl tam ale jeden moment, kdy jsem myslela, že se všechno změní - ve chvíli na letišti, když odevzdával své cenné věci - dost mi to připomnělo odchod židů do "sprch" a tudíž jsem jen napjatě čekala....Dustin Hoffman a jeho megamrňavej štěk :D Nestojí ani za řeč :D On si tam jen tak na chvilku vstoupí a všichni si okamžitě sednou na zadek a to tam byl jen pár minut :D Bill Murray a jeho realistická postava plná odlehčujících momentů...Ti to jen oživovali :) Njn..jela bych na Kubu. Nebo tedy aspoň do podobného podnebí, kde bych mohla v prominentním rodinném sídle poslouchat rady od svého otce při zvuku letní bouřky a dát si při tom Cuba libre :) :) ()
Asi se budu opakovat, co již tady všichni napsali. Začátek je vleklý, až nudný, ale pak to nabere takové obrátky, že jsem se nestačil divit. Jinak Garcia výbornej, Hoffman mi přišel nějakej takovej jako v Rain Manovi a Murray byl také dobrý. Ale nejlepší byl ten, co hrál Che Guevaru. ()
"Tak já se teďka půjdu projít a až se vrátím, tak mi řekneš kdo je Postrach...tak už jsem zpátky..." Tahle hláška mi v hlavě utkvěla nejvíc z filmu. Jinak i přes delší stopáž jsem si film užil a nejvíce pak asi Billa Murraye, který si svou malinkou roličku patřičně užil! 70% ()
Andy Garcia měl pěkný plán a z velké části ho také splnil. Ukázal nám Kubu jako krásnou zemi, Havanu před padesáti lety jako nádherné postkoloniální kreolské město, a také vzorek vyšší kubánské společnosti té doby. A perfektně předvedl typické latinskoamerické problémy - diktatury, násilí, emigraci. Může být něco horšího, než Batistův režim? Ale může, ještě jsou tu Fidelovi a Guevarovi komunisté. A komunisté, ti dokázali vždycky všem naivním snílkům o rovnosti a bratrství nekompromisně a krutě otevřít oči, většinou nakonec překvapili i sami sebe, a to velmi bolestně. Škoda, že Garcia nedonutil nikoho k nějakému hereckému výkonu. Kromě jeho samotného, Murraye a Hoffmana všichni ostatní jen předříkávali naučený text jako snaživé děti základní školy. 65%. ()
Pane Garcio,upřímně smekám před vaším filmem.Splnil jste si celoživotní sen,natočit film,který by mapoval křivdu a výraznou trhlinu ve vašem životě.Natočil jste sice "Ztracené město" jen z jednoho úhlu pohledu,ale objektivnost a upřímnost se nevytratila.Síla s jakou je snímek vyprávěn je tak emocionálně nabitý všim co jen Kuba může nabídnout(a že toho není málo).Jinak zdůrazňuji,že Andy Garcia tímto filmem debutoval na režisérské židli,seděl za kamerou,složil si k tomu hudbu a zároveň zde hrál.Vše dopadlo na jedničku a já se ptám,dokázal tohle někdy někdo(opomeni-li Orsona Welse,který ale hudbu neskládal)?Nedokázal je správná odpověď,stejně nikdo nedokázal s takovým citem a bez zbytečného patosu natočit film o sobě a svém domovu. ()
Škoda první poloviny filmu i celkové délce, která film vyloženě ubíjí. Jak už napsala Kleopatra teprve s koncem filmu, divák přichází na chuť dlouhému příběhu o tom co udělal rok 1959 s takovou normální rodinkou na Kubě. ()
Hodně zvláštní film. Většinu času na mě působil tak nějak zmateně, ač jsme měli možnost vidět hodně postav, situací, spousta věcí mi přišla moc útržkovitých, někdy to bylo takové "páté přes deváté". Hlavně zkraje jsem vůbec nechápala, kdo je kdo, co s kým dělá a proč. Například, i když oceňuji, pokud se v podstatě v jakémkoli filmu objeví Bill Murray, tady jsem jeho přítomnost jako "pana bezejmenného" moc nepobrala (ano, asi to měl být takový moudrý šašek, se kterým může hlavní hrdina rozjímat a být sám sebou, Bill Murray si svoje scény jako obvykle užívá a dobře se na něj dívá, kdyby tam ale tahle postava, která se vždycky prostě odněkud vynořila a zase zmizela, nebyla vůbec, asi by se nic nestalo). Dost často na mě také hodně rušivě působila hudba - ač sama o sobě by byla příjemná, připadalo mi, že se místy moc nehodí k jednotlivým scénám. Přes uvedené "výtky" či trochu nechápavé postřehy je třeba říci, že se na tenhle film dobře dívá (je krásně natočený), místy je z něj hodně cítit (hlavně ke konci), že je pro Andyho Garciu opravdu mimořádně důležitý, osobní, že se v něm otevírá a vyznává ze svých pocitů, ze své lásky k vlasti a rodině. Jsou zde například některé silné uvěřitelné scény a dialogy s příbuznými nebo jeho drahou. Díky tomu může divák (ač bohužel jen místy) trochu proniknout do hercova/režisérova zjevně rozervaného srdce plného emocí a nedá se tak říct, že by se u tohoto filmu nudil a nic neprožíval. Možná do toho snímku toho chtěl ale Andy Garcia nacpat až moc, nemohl se rozhodnout, jak to poskládat, aby to mohlo jako celek zapůsobit na diváka tak, jak mělo, nevím. Celkový dojem je (vlastně kvůli všemu uvedenému) u mě prostě takový rozpačitý. 60 %. ()