D'Artagnanova dcera

Z uměleckého hlediska by byl film odsouzen k tabulkovým hlubinám, ale vzhledem k tomu, že člověk je tvor společenský, v nové době se však toto rčení lehce změnilo do formy sledování zábavy v televizi, pro chvíle oddechu jde o lehce nadprůměrný snímek. Tak nějak řečeno, že tvrdě pracující člověk, když přijde domů z práce, se raději podívá na tento snímek než na nějaký psychologicko-mysteriózní. (07.01.2006)

Pohled na stárnoucí hrdiny je vždycky tak trochu smutný. A mnohdy i rozporuplný. Na jedné straně si stěžují na hemeroidy, na druhé vylezou po příkré stěně vysoko do oken. Mě na tomto filmu bavila především Sophie Marceau, kterou si mladinkou pamatuji z filmu Veselé Velikonoce a od té doby její komediální talent a úsměv nelze zapomenout. A komediálních prvků je ve filmu tedy dost. Takže je těžké přemýšlet, zda ho brát vážně. Vždyť i Mazarin je směšná figurka, která doslova vyskakuje jako čertík z krabičky a menší intenzitou se do ní zase vrací. Vážně nelze brát ani šermířské souboje, neboť vojáky přemůže prakticky kdokoli, kdo zrovna drží meč a to i v případě, že šermuje úplně poprvé. Ovšem závěr se přikloní přeci jen ke komedii. (24.08.2021)

Není to zase až takový průser, jak by mohl název napovídat. Děj nám sice trošičku pokulhává, šermířské souboje jsou naivnější než devítiltá holčička co si bere bonbón od staršího neznámého slizce vypadajícího pána, ale vše zachraňují vyteční herci, Philippe Noiret, je prostě poslední jistota v dnešní nejisté době a Sophie Marceau šermuje, jezdí na koni, pere se, hádá se a je při tom všem strašně moc krásná. Škoda, víc vychytat ty šermiřské souboje a šel bych s hodnocením možná ještě výš, ale je mě jasné že ty poctivé souboje na kordy a-lá Jean Marais už dávno odvál čas. Nicméně pořád lepší koukat na tenhle film než jít utírat vedle do kuchyně nádobí. (28.12.2009)

Včera jsem se poprvé po několikátém zhlédnutí divil, jak je ten filmy vlastně nudný. Možná z toho pramení ta výhoda, že si nepamatuji děj, protože ono se tam pořád něco děje, ale přitom to tak nějak příběh nemá. Obrazně řečeno konspirace, která na jednu stranu je konspirací a na druhou stranu jen seznamem prádla, odpovídá i filmu. O inkoustem naspaný a krví potřísněný seznam prádla může znamenat příjemně strávený večer… Protože Sophie Marceau… Herečka, které by stačilo, aby celý film hrály jen její oči, a bude to koukatelné zase a znovu. Ten film nemá děj, ten film je Sophie Marceau. Kdo ví, jak by to vypadalo, kdyby se splnilo její přání a film byl daleko více o její postavě, jak název slibuje. Bohužel je spíše nejednou o její postavě :o A zdá se, že její prsa jsou ve filmu vlastnoruční, nezaskočená žádnou kaskadérkou. A to je zbytečné. Raději obdivovat její vlastnoruční šermírování, kterého je ve filmu plno. A catfight s dámou v rudém… :3 (05.11.2015)

Sophii Marceau mám rád stejně jako Philippa Noireta, pravda, každého z úplně jiných důvodů, ale když se oba sejdou v jednom filmu, už to je pro mne zárukou slušné podívané. Při sledování tohoto snímku je dobré zapomenout na Alexandra Dumase st. a jeho knihy a brát to celé prostě jako oddechovou dobrodružnou záležitost, která dobře pobaví. (02.08.2007)