Ostrov doktora Moreaua

Na prvý pohľad chudobnejší príbuzný Planéty opíc ako po stránke masiek a výpravy, tak po stránke myšlienkovej. Na ten druhý až zas tak nie. Trochu naivne sa rozbiehajúci príbeh sa od istého zvratu poriadne rozbehne a nezastaví sa až do konca. Niekomu bude pripadať prvá, pomalá fáza ako lepšia, druhému, ako napríklad mne, tá druhá. Že sme aj my ľudia iba zvieratá, svedčí nielen zobrazenie výsledkov vedcových pokusov, ale aj jeho prvotná poznámka ohľadom dievčaťa, ktoré bolo nútené robiť ako dieťa prostitútku. Takéto nenápadné dôležité momenty mám na scifi najradšej. (26.09.2014)

Tenhle snímek jsem před VELICE dávnými časy viděla v malém, útulném, takřka domáckém kině, které se bohužel - byvše převálcované překotně uhánějícími dějinami - proměnilo na bowlingové centrum. Tenkrát na mě docela zapůsobil, tudíž jsem byla zvědavá, co se mnou provede TEĎ ... po všech těch letech, která mě - i jeho dělí od české (potažmo československé) premiéry. Bohužel musím říct, že se nestalo VŮBEC NIC ... doslova. Děj po mě sklouzl stejně lehce a bez zábran jako čistá H2O po kachním peří - a nezanechal po sobě žádnou viditelnou ani neviditelnou stopu. Ověřila jsem si, že Michael York alias Andrew zůstal stále stejně mladý, zato Barbara Carrera jako Maria mě najednou nepřipadala jako kdovíjaká krasavice. Kromě toho jsem zjistila, že výtvory Burta Lancastera - vlastně doktora Moreau - nevzbuzují pražádné kladné ani záporné emoce ... nanejvýš něco jako útrpný úsměv - ne snad kvůli své vizáži, ale díky nadmíru neohrabanému, podivuhodně plochému a absolutně nezáživnému zpracování námětu. Atmosféra se kamsi vypařila - nebo se někde dovedně ukryla ... alespoň já jsem na ni nikde nenarazila. Zkrátka a dobře: Větší dojem na mě před pár lety udělal remake "Ostrov doktora Moreau" z roku 1996 - a to především solidní koncepcí a netradičním uchopením tématu, neboť vypovídá mnohé ... O ČLOVĚKU. (08.02.2016)

Třetí hvězdička čistě ze sentimentality – první sólová návštěva dnes už neexistujícího zlínského kina Družba, první zápaďácký horor, klukovské erotické okouzlení z pouhého gesta, kterým si Barbara Carrera rozpustí vlasy. Jinak by tohle strašně vážně se beroucí béčko s minimem atmosféry, redukující humanismus Wellsovy předlohy na trochu zmatené „anti-GMO“ poselství, dneska už vůbec nestálo za zmínku. (18.05.2015)

Po podivné verzi z roku 96 konečně povedené adaptace. I bez nějaký vzpomínek (viděno poprvé) se jedná o příjemně natočenou dobrudružnou záležitost ze staré školy. Pěkná výprava, skvělé masky, vynikající herecké výkony - ať už od emocí odstřižený vědec Lancastera nebo Yorkův naivní hrdina, co se snaží zachovat lidskost. A nad tím vším režie Dona Taylora, který tyhle sci-fi fláky uměl (Útěk z planety opic, Damien, Tajemná záře nad Pacifikem). Co mě nejvíce dostalo byly souboje mutantů ze zvířaty, když si člověk uvědomí, že tenkrát neměly CGI, čili to byla vše poctivá kaskadérská práce, tak nezbývá než smeknout. (06.01.2016)

Stále působivé... 1) První hodinu je napětí přímo hmatatelné, pak se film mění v dobrodružství, útěk a zvířata v úsměvné karikatury sebe samých. Are we not men? 2) Spoiler. Škoda, že tvůrci vyškrtli z filmu tvář Marie (dívka na člunu při útěku s mladým inženýrem), jak se mění zpět na zvíře. Pointa to byla moc hezká a vtipná. Zřejmě tlak na happy end? 3) Americké Panenské ostrovy by asi stály za návštěvu, zvláště pak St. Croix, který je menší než půlka Prahy (218 km2). 4) Závěrem malou výstrahu našim politikům: His is the hand that makes. His is the hand that hurts. His is the hand that heals. His is the House of Pain. His is the House of Pain. His is the House of Pain. He who breaks the law shall be punished back to the House of Pain. (11.02.2016)