Stan a Ollie

Film, který nás přivede zpět do dávných časů. Je zde takový spodní proud melancholie.Vizuální gagy fungují s pěknou nostalgii. Je to film neokázalý, ale velice dobrý. Coogan a O'Reilly mě přímo znovu přiváděli k životu. Stan a Ollie má co říct o věcech, které nás k druhým přivedou a které nás drží pohromadě s druhými . Které přátelství vydrží aspoň 16 let? (16.12.2019)

Coogan a Reilly mi k sobě pasovali jako dvojice Laurel a Hardy. To prostě sedělo a zapadalo do sebe naprosto skvěle :) Hořkosladký závěr jejich kariéry, plnění snů, stále pracovat na tom, v čem začli a užívat si život plnými doušky (i alkoholu) :) Byl pro mě i zajímavý pohled na dámy, které v určitých chvílích svým mužům byly po boku a dobové kostýmy a výprava - krásné :) Co mi vždy vytvořilo úsměv na tváři byli starší lidi, kteří je zažili v době své největší slávy a poté je viděly naživo :) To bylo moc hezky zahrané. Mě se film líbil, i když víte, že to bude vlastně smutné, a i přesto dokázali vykouzlit úsměv na rtech milionům lidí :) (29.03.2020)

Ke konci smutná, místy až dojemná sonda do zákulisí hvězd němé grotesky. Oba herci jsou skvělí a vybraní velice přesně. Také bych dal přednost pohledu na hlavní část kariéry obou komiků, ale i tak je to přes melancholickou náladu a stesk po starých zlatých časech Hollywoodu výborné. Hned první gag se zvonkem v recepci hotelu mne přinutil se uculovat a další postupné záblesky drobných vtípků se mi hrozně libily, jako kluk jsem tyhle dva miloval. Pohled na dva staré pány jak bez svých buřinek pokuřují v pokoji a suše plánují scénky a chrlí nápady na klasické staré gagy, mezitím řeší alimenty a nemoci, aby poté na podiu v záři reflektorů z nich všechno spadlo...Milý a příjemný film, vstřícná stopáž, solidní kamera. Dá se tomu možná něco vytknout, ale to bych těm dvěma nemohl udělat. (25.03.2019)

I když dvě hlavní role ztvární praštění komici, nemusí se dostavit salvy smíchu, aby film, ač tématicky ne zrovna veselý, působil mile a nikdy ne těžkopádně. Chválím oba hlavní herce i hořkosladký způsob zpracování konce jejich kariéry a v paměti mi zůstává jejich poslední společné vystoupení, kdy jsem měl o tlouštíka Reillyho vážně strach. (24.03.2019)

Ten příběh je moc hezký a oba protagonisté jsou vynikající. Sledujeme závěr kariéry dvou kolegů/přátel, přičemž je nám nenuceně a skoro nenápadně zprostředkováno až dojemně silné a přesto něžné pouto, které jim vydrželo i přes různé neshody a odluky. Dnes už se asi v TV grotesky nepouští, takže originál nejspíš moc lidí nevidělo, ale i ve svých filmech působili Laurel a Hardy, jako by k sobě patřili, jako nerozluční bratři a přátelé. Jeff Pope se rozhodl právě tuto stránku vyzdvihnout a předkládá svou verzi, která sice působí mile a čistě, ale ve skutečnosti je to obrázek zidealizovaný a nepravdivý. Resp. to přátelství nejspíš vcelku vystihl, ale fakticky se věci udály jinak. Pokud si potrpíte na korektní filmografii, sáhněte po nějakém dokumentu. Pokud je vám to jedno a Stan a Ollie ve vás probudil zvědavost...raději nepátrejte jak to bylo doopravdy, ušetříte si zklamání z klamání a tento film vás pohladí po duši. Dokonalý protipól ke všem akčním, sci-fi a monster filmům. Tzn. pro někoho těžká nuda. Navíc tento typ humoru (infantilní, jemný, mimický), na dnešního diváka moc nezabere. (05.06.2019)