Stan a Ollie

Naprosto čistý a nádherný film o konci profesního života, této obávám se dnešní generaci zapomenuté filmové dvojici. Smutný film o nejzábavnějším duu v dějinách filmu. Smutný , ale místy i humorný. Jako sám život. Herecké výkony jsou brilantní. Opravdu nelze někdy rozpoznat rozdíl mezi skutečnou dvojicí Laurel a Hardy vs Coogan a Reeilly. Je však politováníhodné , že se v záplavě životopisných filmů bohužel dostane právě na povrch etapa tolik smutná. Konec kariéry. Ale chápu, že v anglofonních zemích je povědomí o Laurelu a Hardym mnohem silnější než u nás. I nám však odpoví na otázky o přátelství a souznění těchto velikánů. Mám je dnes mnohem raději a to i proto, že většinu jejich filmů znám. Má představa umocněná množstvím dokumentů prohloubí můj pocit. Moc pěkný film. (21.03.2019)

Masky i mimika obou herců jsou dokonalé, skoro jsem věřil, že se koukám na skutečného Laurela a Hardyho. Proto jsou zdaleka nejzábavnější části filmu ty, kde předvádějí nějakou grotesku. Části věnující se jejich osobním životům (které představují mnohem větší část stopáže) už jsou nepříliš zajímavé. Zásadní chybou je už námět - film se věnuje sklonku jejich kariéry, kdy už jen dělali divadlo v Anglii pro hrstku diváků. Mnohem radši bych se koukal na jejich vzestup ke slávě a točení němých grotesek:( (21.03.2019)

Stan & Ollie je příjemný nostalgický snímek, jedoucí podle předem známé šablony a určený výhradně fanouškům, kteří tvorbu legendární dvojice dobře znají a chtějí se dozvědět co nejvíce z jejího soukromí - ale i ti budou asi trochu zklamáni, protože kromě sloganu "přátelství nade vše" a hořkého znázornění skutečnosti, že vysloužilým hvězdám stříbrného plátna dříve nikdo moc respektu neprokazoval, nemá příběh moc co nabídnout. Jako člověk, který na filmech Laurela a Hardyho nevyrůstal a chtěl by si je teprve časem doplnit, musím bohužel konstatovat, že tenhle projekt, jakkoli sympatický a divácky vstřícný, mě k jejich zhlédnutí nijak výrazně motivovat nedokázal. Více zde. (20.03.2019)

Kdyby se mě někdo zeptal koho mám spojenýho s pojmem groteska tak jednoznačně odpovím Charlie Chaplin a Laurel & Hardy. Troufnu si ale tvrdit, že kdybych se zeptal na to kdo byl Laurel & Hardy dnešní mládeže tak drtivá většina nebude vědět která bije a o koho, že to vlastně jde. Ale třeba se mýlím. Každopádně tahle dvojice si svůj film(o sobě) rozhodně zasloužila. Neskutečně se povedl výběr herců pro role Stana a Ollieho. Vyzdvihnout samozřejmě musím i to jak se svých rolí Steve Coogan a John C. Reilly zhostili. Přiznám se ale, že v samotném příběhu mi chybělo víc emocí. I tak se ale přikláním ke slabším 4hvězdám, protože jde o pěknej film, kterej určitě stojí za vidění především pro ty co rádi zavzpomínají na tuhle komediální dvojici. (26.06.2023)

Poslední štace legendárního dua komiků, na které už legráckám odzvonilo. Námět filmu se věnuje závěrečnému nádechu Stana Laurela a Oivera Hardyho, v němž oba komici zažívají citelný ústup ze slávy. Filmové nabídky už prakticky nedostávají, jejich závěrečnou uměleckou kapitolou se stávají pódia anglických divadel, kde na svém turné přehrávají své scénky z dob své největší slávy. Na um mně vytanulo, co bylo tak známo z jejich soukromí, aby to diváka dostatečně zaujalo, neb film přece jen postupně dává větší prostor zákulisnímu dění a menším rozepřím a neshodám mezi komiky, načež ale nevzniká nic extra průlomového, co by překonalo brilantně odehrané skeče Johnem C. Reillym a Stevem Cooganem. A právě mistrné herecké podpoře, které se filmu dostalo od těchto dvou herců, vděčí tenhle životopis za své vysoké (z)hodnocení. Oba herci měli do detailu nastudovanou a propracovanou mimiku a charakteristické grimasy (kdo viděl jejich grotesky, ví, o čem je řeč) svých slavných předobrazů, určitě se jedná o nejpozoruhodnější herecké výkony v jejich kariéře. Dost se divím, že na filmových festivalech zůstalo jen u nominací a ani jeden je neproměnil ve vítězství. Druhým fenoménem je práce maskérů na příslušném namaskování herců,čímž vznikl krásný dojem, že legendární duo znovu ožilo. Režijně si Jon S.Baird vedl schopně, občas vázl v rytmu a vyváženosti scén. Scénář už tak pozoruhodný není, je to také částečně dáno tím, že Laurel s Hardym v soukromí nebyli průšviháři, nefetovali, nestřídali ženy, prostě převážně jen chtěli zrealizovat ještě jeden výlet do světa filmu, už jim ale nebylo přáno, tudíž už jim zbyla jen ta divadelní prkna, na která se s nimi vydáme do padesátých let minulého století. Rád jsem s nimi tuhle jejich štaci absolvoval, byla komická, dojemná i smutná zároveň. 8/10 (22.04.2019)