Dámský gambit

Šachy v kombinaci s psychologicky zajímavou hrdinkou. Co se týká šachů samotných, bylo to poutavé i efektní, takže si dovedu představit, že i člověka touto hrou nepolíbeného by to dokázalo navnadit se tuto hru naučit (a paradoxně si to myslím i přestože já sama šachy nehraju a hrát nechci - ale to je pouze můj případ). Každopádně sledovat životní cestu hlavní hrdinky skrze tuto hru, duševní nevyrovnanost a závislost na omamných látkách, bylo zajímavé, místy až strhující. Velký díl na tom má herecký výkon Anyi Taylor-Joy (tuhle holku budu ráda sledovat i nadále!), ale pochválit se toho dá mnohem víc. Příběh byl dobře vystavěný včetně jednotlivých dílů a jejich rozložení. Výprava taky hezká, celkově zaujalo i zasazení do 60. let. Navíc mě bavilo sledovat také herce ve vedlejších rolích - především samozřejmě ty, které známe z jejich dětských rolí :) Když odhlédneme od Anyi samotné, celkově to bylo dobře obsazené i zahrané. Zkrátka, možná je to seriál s lehce předvídatelným vyústěním, ale jinak se mu nedá moc co vytknout. V tomto případě chválím Netflix za dobře odvedenou práci, která dokáže diváka fascinovat a kvalitním způsobem zabavit. ~(4,3★)~ (11.07.2021)

Když se tenhle seriál objevil a všude se o něm psalo, nějak mě to nezaujalo a přišlo mi, že by mě to nebavilo, protože mě šachy nikdy nezajímaly, podobně jako mě obecně dlouhodobě nudí téma závislosti. Když jsem ale s údivem sledoval, jak tomu tady roste hodnocení, až se to vyšplhalo na 24. nejlepší seriál a jak tomu dali 5 hvězd i lidi, na který dám, tak moje zvědavost zvítězila, a pustil jsem si první díl - abych s úžasem zjistil, že mě to do sebe vtáhlo skoro od první scény, a v rychlém sledu jsem zhlédl za sebou všech 7 epizod, abych na konci s lítostí zjistil, že to je skutečně všechno a víc už toho nebude. Myslím, že hlavní důvod, proč jsem z toho byl tak unešený - a ta euforie trvá ještě nyní, několik dní po tom, co jsem to viděl - se jmenuje Anya Taylor-Joy. Já už jsem se do ní kdysi před 3 lety zamiloval ve filmu Rozpolcený, ale jak šel čas, nějak jsem na ni trochu zapomněl - a teď se mi připomněla s plnou silou, a já jsem hltal každý záběr na ty její neuvěřitelný oči a šel jsem do mdlob pokaždé, když se podívala do kamery. Neuvěřitelné stvoření, které mi tady vzalo všechna slova. Nadšený jsem byl ovšem i z těch 2 dětských hereček, které ztvárnily mladší verzi Beth Harmon, a vlastně komplet celý obsazení je dokonalý, podobně jako fantastická kamera (!), soundtrack a silný příběh, který obsahuje tolik neuvěřitelně silných momentů, až to není možné. Pro mě osobně dokonalý seriál, který mě na několik blažených hodin zcela přikoval k Netflixu, a který je podle mě tak dobrý mj. proto, že není životopisný, ale že je to čistá fikce. (30.12.2020)

Při výhledu na nadcházející seriály jsem Dámského gambita vyškrtnul ze svého radaru a vrátil se k němu, až když tu viselo oněch skvostných 90%. Anya Taylor-Joy je sice moje oblíbenkyně, leč není čas ztrácet čas v takové záplavě seriálů těmi pouze průměrnými nebo dobrými. A ač jsem kdysi chodil do šachového kroužku, moc mě to nezajímalo ani tématicky. Nicméně již od prvního dílu musím suše konstatovat, že je tento seriál vycizelovaným režijním majstrštykem Scotta Franka, který své hodinové díly vyplňuje na 100% zajímavým obsahem a žádnou vatou. A jelikož se jedná o minisérii, zůstane Queen's Gambit legendární navždy a světlým bodem tohoto debilního roku...90% (20.12.2020)

Pro retro záležitosti mám výraznou slabost, takže u mě měli tvůrci seriálu hned od začátku body k dobru. To, že nešlo o žádnou špionážní akční hru z období studené války mi nevadilo, protože mě všechny ty duely na čtyřiašedesáti polích notně bavily, a pevně jsem věřil, že budu opravdu spokojeným divákem. Finále jsem scénáristům ale opravdu "nesežral", zklamalo mě naivní vykreslení poměrů v SSSR, ale k tomu už jsem se vyjádřil v příslušném komentáři. Škoda, za jiných okolností by tomuto seriálu pět hvězdiček slušelo. (18.12.2020)

V druhé polovině to připomíná rozbíhavý film. Je to taková rychlá zábava. Godless měl však úspěch, a tak Franka nejspíš nic nenutilo pokusit se materiál obohatit - prohloubit postavy a jejich vztahy, nebo se víc soustředit na nahozená témata související s genderem hlavní hrdinky. Rozhodl se udělat seriál, který stojí a padá s tím, jaký má děj spád. A ten také není stoprocentní, některé rozjeté linky vyznívají do ztracena, například když Beth objeví novou stránku své osobnosti po setkání s dívkou jménem Cleo. Dámský gambit je navíc vyprávěn tak typicky, až to svádí vzpomínat, ve kterých hollywoodských filmech už jsme podobné scény, postavy a motivy viděli. Příběh o podceňovaném outsiderovi, který se pustí do disciplíny, v níž obvykle bodují jiní, a nakonec všechny převeze, kombinuje s příběhem o dospívání. V něm jde především o to, aby Beth uvěřila svým schopnostem - aby zvládla uhrát partie s velmistry i bez prášků a alkoholu. Měl hrdinka odrazuje pro svůj chladný, roboticky odtažitý projev , jenž podtrhuje její genialitu. Co naopak může překvapit, je způsob, jakým závěr vykreslí prostředí v Moskvě. Sovětský svaz je tu až na oficiální doprovod, který Beth dostává a snadno mu uteče, zemí sympatických přejících lidí, jež "umí hrát kolektivně", zatímco Američané se příliš spoléhají na individualismus. Je proto sympatické, že vzniklo dílko, ke se žena dostane nahoru díky pomoci kolektivu. (30.11.2020)