Zkouškové období

Rozhodně to nebylo tak špatné, jak jsem čekala. Linií příběhu je trochu moc a zbytečně se tak tříští zaujetí diváka. Hlavní hrdina podle mě moc hrát neumí, ale zato má pěknou tváříčku (tak kdo ví, zda se nedostal k roli tak nějak přes postel). Linie homosexuálního Jiřího musela být na svou dobu velmi poučná, je v ní vidět upřímná výpověď "z první ruky", ale dneska už působí trochu moc modelově. Líbil se mi neskrývaný vztah Petra se starší Zuzanou, podle mě byl na filmu to nejvíc queer. (15.12.2009)

Tady se to stalo! Ve Zkouškovém období proběhl Troškův filmový coming out. Od začátku do konce to nedává absolutně žádný smysl, ale poprvé je jedním z hlavních témat nějakého českého snímku homosexualita. Bohužel od té doby Troška rezignoval na tvůrčí ambice a začal točit uřvané pohádky a komedie plné odkazů na falus. (26.09.2020)

Zkouškové období je ten typ filmu, který se snaží na pozadí nějaké výjimečné doby vypovědět o něčem hlubokém a niterném, ale v konečném důsledku je Troškův film takřka o ničem. Snímek, který je těkavější než i ta nejméně stabilní lahvinka nitroglicerinu a kde se Yvetta Blanarovičová v jednom kuse válí nahá, jednoduše nemůže být dobrý. Jediným a zároveň posledním plusem je zdárně vykreslená atmosféra studentských bouří 1989. Škoda, že zrovna tento film se chlubí tím, že jako první nějakým způsobem reflektoval homosexualitu v českém filmu, neboť tenhle debut se ani zdaleka nepovedl. (29.10.2007)

V roce 1989 se režisér Zdeněk Troška tematicky vrátil ke školnímu prostředí, jen ne do prostředí základní školy, jako ve svém prvním filmu „Bota jménem Melichar“ (1983), ale výš, tedy do prostředí vysokých škol. Strasti a slasti postav však v podstatě zůstali obdobné, jen samozřejmě s ohledem na věk, dobu a prostředí. Charakteristika jednotlivých postav je tak po dějové stránce bohatá a trefně vyobrazuje smělé i nesmělé osudy vedoucí především k zamyšlení. Takže se vlastně jedná o další sociologický průzkum daných jednotlivců. Vzhledem k politickým událostem v době příprav filmu se tvůrci rozhodli i toto ve filmu zohlednit, jenomže bohužel dosti unáhleně. Politický střet generací působí spíše trapně a zrovna tyhle scény vyznívají především hlavně jako publicistika a hraný dokument doby, než jako scény pro plnohodnotný osudový film. Je v tom zkrátka vidět, že se nad pozměněným scénářem zase až tak moc nepřemýšlelo. Chybí spousta vysvětlení daných věcí, takže z dnešního pohledu těžko divák pochopí, co například vlastně studenti ve vybudovaných stávkových kancelářích ve školách dělali a proč, a hlavně, kdy vlastně probíhala výuka. Takže těžko posoudit, jak by vypadal film původně. Každopádně jiná osudová problematika v sociální oblasti určitých postav jinak nemálo zasáhne a opravdu dovede k zamyšlení. Jako třeba mladá svobodná matka živící s prostitucí, což nakonec skončí, jak to skončí. Lucie Bílá v této roli bohužel moc prostoru nedostala, ale i z toho mála lze její herecký výkon ohodnotit kladně. Jedná se tedy o film, který se bohužel řadí do skupinky filmů vzniklých v porevoluční době, které pro svou nekvalitu okamžitě po uvedení zapadly do naprostého zapomnění. (16.11.2022)

Neznámý Troškův film bez typických troškovin, který sleduje partu studentů a jejich život sex, drugs ( v socialistickém Československu spíš alkohol ) and rockenroll na pozadí událostí 17.listopadu. Troška se hodně snažil nacpat tam toho hodně - téma homosexuality, politiky, sociální drama, milostné avantýry, prostituce,... a výsledek je nijaký. Jestli toto dílo ocením, tak maličko ukazuje atmosféru revolučních dní na vysokých školách - letáky, agitace na gymplech a ve fabrikách, stávka ( tím je ten film vyjímečný, ale je toho hrozně málo ). Výsledek je celkem nezáživný film, který troška nezachránil ani erotikou, kdy se připravoval na poslední díl Slunce seno a svlékl úplně do naha rekordní počet hereček na český film ( Y.Blanarovičová, Kamila Roubalová, aj plus dokonce Lucie Bílá jako prostitutka v erotických hadrech alá dysneyland 77 ) (08.12.2018)