Režie:
François TruffautKamera:
Raoul CoutardHudba:
Bernard HerrmannHrají:
Jeanne Moreau, Michel Bouquet, Jean-Claude Brialy, Charles Denner, Claude Rich, Michael Lonsdale, Alexandra Stewart, Paul Pavel, Luce Fabiole (více)Obsahy(1)
Nevěsta byla v černém je první Truffautův "černý" film. Scénář napsal spolu s Jeanem-Louisem Richardem podle knihy Williama Irishe zrovna v době, kdy psal svou knihu rozhovorů s Alfredem Hitchcockem. Osudová náhoda svede dohromady pětici mužů a jeden novomanželský pár. Ve chvíli, kdy manželé vycházejí z kostela, si v blízkém domě hraje pětice mužů s ostře nabitou zbraní. Nechtěně vystřelená kulka udělala rázem z nevěsty vdovu. V ten den se nevěsta z bílých šatů převlékla rovnou do černého. Jediné, co ji od této chvíle na světě zajímá, je pomsta. Pět mužů postupně umírá zvláštním, rafinovaným způsobem daným jejich charaktery a prostředím, ve kterém žijí. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (91)
Tento film se mi jeví dost ambivalentě, jsa příliš málo vyšinutý a zároveň dost naivní, působí spíše nezajímavě a mírně komicky než temně. Na dobu vzniku bych se rozhodně neodvolával. Pokud má Nevěsta nějaký filosofický podtext, tak je dobře ukrytý, nebo naopak - možná až příliš zjevný, obecný; každopádně se mi zdá, že chybí. No, co byste čekali u člověka, kterému se nelíbí ani Zvětšenina? ()
Nevesta v čiernom mi po celú dobu silno pripomínala film Philipa Labroa Bez motívu nakrútený o tri roky neskôr. Ten bol ale o triedu uveriteľnejší. U tohto filmu je nepochybné, že ho mal vo videopožičovni Tarantino a ošľahol ešte aj ten zoznam s piatimi malými černoškami. Ale brilantný záver čiernej nevesty si budem pamätať aj v dobe, keď mi už ostatné vyšumí z hlavy. ()
Jediné, čím je tento Truffautov film zaujímavý, je že bol Tarantinovou inšpiráciou pre Kill Billa, ktorý dokázal z tohto nudného príbehu o pomste stvoriť úžasný film. Tu nefunguje takmer nič - motív hlavnej postavy je pochybný, aj to ako sa to prihodilo, je hodné úsmevu. Samotná Jeanne v štyridsiatke moc sympaticky nepôsobí, aby po nej vyjíždel každý chlap. A spojená žensko-mužská väznica je vrchol všetkého, tou deravosťou scenára Truffaut predčil aj svoj vzor Hitchcocka. 50% ()
Název snímku je naprosto vypovídající, z nevěsty během lusknutí prstů vdovou, nešťastnou náhodou/nehodou, ne zlým úmyslem a v tom tkví můj osobní problémek. Byl-li by v tom záměr, dokázala bych pochopit jednání hlavní postavy, takhle mě to jenom lehce šmrnclo.. P.S. A asi moc nemusím, když se ze všech mužských (jaksi hromadně) dělají imbecilové.. ()
Drama, ve kterém neteče krev a přesto zaujme. Thriller, ve kterém postrádáte prvoplánové napětí, a stejně jakési mrazení v zádech tam je. Předem jsem věděl, o čem film je, takže zhruba po první půlhodině se stal děj předvídatelným, přesto pak došlo k zajímavým dějovým zvratům a závěr byl úplně jinde, než by se dalo čekat. Zajímavé bylo pojetí retrospektivy, kdy se postupně po kouskách dovídáte, proč se to všechno vlastně děje. Zaujala mě psychologická hra s odlákáním dítětě; trochu to připomíná podobné scény z každýho druhýho béčkovýho krváku let 90., ale tohle je rok 1967. Hudba s různými variacemi Mendelssohnova svatebního pochodu. Navíc, Jeanne Moreau měla úžasný oblečky, celé je to takové francouzské a jsou to 60. léta, takže mě to celé bavilo. ()
Galerie (50)
Zajímavosti (4)
- Vzťah motívu lásky k zločinu prehĺbil Truffaut v snímke Strieľajte na pianistu (1960) a neskôr v diele Konečně neděle! (1983), ale najviac v tomto filme. V spomínaných snímkach čerpal schému z filmografie Gillesa Grangiera. Láska sa rozvíja na pozadí zločinu, ale na rozdiel od Grangiera je s ním viac prepletená a skĺbená, aby sa napokon v tomto diele stala jeho príčinou v takom zmysle, že veľkosť lásky bude meraná počtom vrážd na konte milovníka. (Biopler)
- François Truffaut měl vždy jasnou představu o podobě filmu a byl přesvědčen, že k určitým žánrům se naprosto nehodí provedení v barvách. Je to právě případ filmu Nevěsta byla v černém, u něhož Truffaut až do smrti litoval, že jej natočil jako barevný. (argenson)
- Truffaut kladie dôraz na motív lásky až tak, že zločin presahuje rámec sujetu filmu. V ranom diele Strieľajte na pianistu (1960) ukazuje len dôsledky z nerozdeleného lupu, v snímke Konečně neděle! (1983) dáva zločin hneď do prológu diela, prípravy nie sú ukázané a jeho motívy sú následne odhaľované. Na pozadí zločinu sa rozvíja milostný vzťah. V tomto diele je zločin dôkazom lásky. Zosúladenie muža a ženy sa nedeje na základe princípu deľby činností, ale naopak, ich simultánnym zdieľaním. (Biopler)
Reklama