Siréna od Mississippi

Truffautova další studie milostného šílenství s výtečnou dvojicí Belmondo - Deneuve. Hitchcockovské reference zahrnují taky Psycho, ale víc spíš Vertigo či Marnie. Když je podle Truffauta muž beznadějně zamilovaný, objektu jeho posedlosti projde naprosto všechno - a jeden by mu to i věřil. Každopádně podivný a silný film. 90% (12.07.2007)

Typický Truffaut se svou posedlosti femme fatale. Celý film sledujeme z pohledu Louise, který neví, zda má být šťastný, protože místo pobožné a vypočítavé staré panny - viz kufr a popis od Marion - se mu dostane sexuální dračice, u které obdivuje její krásu (v jedné scéně ji dlouze popisuje), ale ničí ho její materialismus (monolog po příjezdu do Lyonu) a on sám přestává být svým pánem a sleduje nezúčastněně svůj pád. Nebo teprve teď začal skutečně žít? Truffaut je posedlý Deneuve, jejími vlasy, tělem (jedna scéna je tu jen proto, aby Catherine ukázala prsa) a Belmondo se tak stává nositelem režisérovy touhy po osudové ženě. (15.12.2010)

Hrdinovia Truffautových filmov občas čítavajú Balzacove knihy. Tentoraz kedysi ctihodný majiteľ tabakovej fabriky lúska Šagrénovú kožu - zvíjajúc sa v žalúdočných kŕčoch. V knihe plní majiteľovi všemožné želania vypreparovaná koža oslíka s odtlačkom Šalamúnovej pečate, ale s každým splneným prianím sa o kus zmenší. Funkciu zázračnej kože vo filme plní postupne miznúci podnikateľov majetok, zaručujúci lásku krásnej ženy v rozsahu, akom je možné z neho čerpať. Svižná, kinematograficky radostná, pocta majstrom filmového umenia i písaného slova v príbehu, odzrkadľujúcom opodstatnenosť príslovia "Láska je slepá". (15.10.2008)

Někdo si vzpomene na střílení na pianistu, někdo zase na to, jak konečně přišla neděle. Já osobně již několikrát opakované prolínání Truffautovy tvorby s Hitchcockem vidím právě zde - jednak je to jednoduchou technikou, dále také barevným filmem, jako tomu bylo u Hitche v padesátých letech, a především výběrem hlavní role. Podle mého názoru se Belmondo konečně našel, lepší přirozený nástupce pro Granta či Stewarta se ani najít nemohl, pro mě je tenhle film spolu s "A bout de souffle" asi jeho nejlepší, vzhledem k tomu, že akční žánr není zrovna mým šálkem čaje a profesionálové, policajti či jiní rošťáci neměli moc šancí mě zaujmout. Další podobnost vidím v klamání tělem, které se v dalších, úvodem zmíněných Truffautových filmech prakticky nevyskytují. Vzhledem k tehdejší stagnaci Hitchcockovy kariéry film lze vnímat i jako dokonalou návaznost a opět, stejně jako u Truffautovy labutí písně, musím zopakovat, že některé jeho filmy jsou překonány. 90% (21.05.2010)

La sirène du Mississippi je klasický detektivní příběh jdoucí ve stopách Hitchcockovského napětí, zároveň také melodrama, mixováno s filosofickými a psychologickými úvahami v ambiciózní filmové umění. Truffautův pokus ztvárnit složitý psychogram jeho protagonistů, který protáhne kriminální zápletkou se nezdařil úplně dokonale, vnímat to ale jen jako milostný příběh by bylo velmi naivní. (Belmondo byl pro tento film špatná volba.) 70%. Produkce Les Films du Carrosse (07.06.2017)