Esmeralda

Pamatuju, jak se na to má mamča pořád dívala a já protože jsem nevěděl roupama coby, tak jsem se díval sní. A nepřipadalo mi to tak otřesné jako ty nové a nové telenovely ze kterých se opravdu zvedaj žaludky. Oproti těm, je Esmeralda královna telenovel. A klidně si mě za toto prohlášení i ukamenujte. (16.04.2010)

Nádherná vzpomínka na tento seriál.Byl jsem mladý a to, co jsem u ní zažíval byla slast.Jediná telenovela na kterou se dá dívat.Když umřela Graciela brečel jsem. PS: Ten, kdo se nedíval pravidelně, ale jak píše jednou za čas a nebo dokonce 1-2 díly, tak je jasné, že ho to nebavilo a má to za odpad.Neznáte vztahy ani problematiku, nedokážete vžít apod.Raději nehodnoťte. (03.08.2015)

Esmeralda byla prvním latinskoamerickým romantickým seriálovým produktem, s nímž byl český divák seznámen, právě ona odstartovala obrovskou vlnu zájmu o tento žánr, který je dnes znám pod označením "telenovela". Nutno však upozornit na to, že divácká podpora zmíněného fenoménu byla značně genderově nevyrovnaná. Většinu modrého kousku koláče zkrátka tvořily divačky. Poněvadž Esmeralda na několik let redefinovala podobu odpolední televizní zábavy, považuji za žádoucí věnovat jí alespoň malou pozornost. Za určující můžeme brát již první epizodu, v níž je malá budoucí hrdinka ihned potrestána za to, že se narodila jako slabá žena (přijde o budoucnost dcerky bohatého statkáře). Dosud nezainteresovaná divačka je rázem zainteresována vytvořeným poutem k hlavní hrdince, neboť s ní sdílí tíhu domnělého trestu ženského pokolení. V prvních epizodách je Esmeralda se svým údělem smířená, následně vidí (bez náznaku ironie) naději na lepší budoucnost (zamiluje se do strůjce svého neštěstí - muže). Tato naděje avšak časem mizí. Ke konečnému happy endu může dojít až po prohození rolí (Esmeralda vidí! Chosé Armando oslepne!), kdy mužská postava prohlédne (opět bez nejmenšího náznaku ironie) - pozná, jak to měla Esmeralda těžké. Ženský princip tímto vítězí. Divačka, která se v první epizodě ztotožnila s "téměř mrtvou" hrdinkou, tak prošla celou tuto cestu spolu s ní, čímž na moment pocítila stejný subjektivní posun ze své původní pozici. Pozice cílová však rozhodně nikdy nemůže odpovídat pozici, na níž je divačka nucena se vrátit po skončení seriálu. Následně logicky shledá žádoucím proměnu svého aktuálního stavu (dává se tak an telenovelovíru), inspiraci bude hledat u dalších zástupců rovnakého žánru. S "lepšími věcmi příštími" tak žánr telenovely pracuje podobně chytře jako třeba marxismus nebo křesťanství a není se proto čemu divit, že byl před pár lety tak úspěšný. (14.01.2011)

Přemýšlím, jestli nedat Esmeraldě alespoň jednu hvězdičku za to, že v době kdy vnikla na naše obrazovky byla první, originální a zcela výjimečná! Dnes se totiž v záplavě jiho a středoamerických telenovel nemůže orientovat ani člověk, který je všechny sleduje. A aby toho nebylo málo, Prima začíná produkovat své trošky do mlýna. Právě slepá Esmeralda tohle všechno začala, toto prvenství jí nelze upřít! A proto ten odpad, protože zamořila televize šmejdem z Latinské Ameriky! Navíc když jsem se dozvěděl, že v posledním díle slépka Esmeralda najednou prozř ela (doslova) před oltářem a vrhla se do náručí svého milého, zalitoval jsem, že jsem se nedíval, tohle by byl asi žážitek roku! (28.04.2008)

Své hodnocení odůvodňuji takto: a) Leticia Calderón byla v roce 1997 pořádnej kus baby a jistou dobu se mi o ní i zdálo; b) u Esmeraldy jsme si s babičkou vždycky dávali kapučíno, sice hnusný a z prášku, ale po 5 kostkách cukru mi to bylo stejně jedno a navíc jsem dostal zmrzlinu nebo oplatek, tak co, bylo to krásný; c) babička u tohoto pořadu vyprodukovala celou řadu hlášek jako "A teď zhučí z teho koňa. Vidíš! Už je dule." nebo "Proboha, dyť stojí vedle tebe!" (na slepou Esmeraldu:); d) ten příběh byl tak strašně blbej, až byl vlastně krásnej :) P.S. Kvůli zachování nostalgických vzpomínek nehrozí, že bych se na to ještě někdy v životě znova podíval :) (27.03.2012)