Anatomie pekla

"Nejde o to, čo je vidieť. Najviac desí obscénnosť ukrytého." Romantické, enormne romantické, len čo je pravda. Ohľadom tohto "filmu" (oproti ktorému bolo FUCK ME "road movie s dejom") si nie som istý, či pre mňa bolo nechutnejšie pozerať sa na podrezávanie žíl (a iné krvavosti), alebo to, čo si filmári prestavujú pod pojmom "sexualita". Fúha, zamotalo mi to hlavu viac, ako Tery Gilliam. (16.09.2005)

Anatomii pekla by měli zakázat - ne proto, že obsahuje řadu scén překračujících hranici pornografie, ale proto, že jde o nekonečně stupidní a plytkou podívanou. Příběh filmu lze odvyprávět jednou (nerozvitou) větou, tento "příběh" pak naplňují buď erotické scény nebo dialogy hlavních hrdinů. Erotické scény působí nechutně a jsou za sebe kladeny bez jakéhokoliv smyslu. Ještě daleko horší je to u dialogů - pseudofilosofické bláboly o sexualitě, postavení mužů a žen a jiných závažnostech se téměř nedají strávit. K tomu všemu přidejte úsporný herecký projev legendy evropského porna Rocca Siffrediho. Výsledek není ani na jednu hvězdičku. Přitom to je tak snadné - hrdinka v jednom místě filmu říká: Erotické je to, co není odhalené, ale skryté. Kdyby se režisérka řídila touto "radou" a nechala postavy myslet a ne jen žvanit, byl by film zřejmě lepší. (04.08.2005)

Opravdu nevím, co si mám o tomto snímku myslet. Považovat ho za běžné porno se nedá, protože na to nemá ten správný účinek a jako snímek s vyššími uměleckými ambicemi se taktéž nedá brát moc vážně, na to je moc plytký a chvílemi i trapný. Sice během filmu zazní pár vět, které nejsou vyloženě bez myšlenky, ale i tak se mi zdá, že režisérka spíše chtěla za každou cenu šokovat, což je vidět z několika vskutku perverzních scén. (17.01.2006)

"Anatomie pekla" se v několika ohledech podobá Ošimově "Koridě lásky" - detailně zkoumá lidskou sexualitu a to za použití značně netradičních prostředků. Proti japonskému snímku má však celou řadu slabin, které nemají co dělat s tím, že u Breillatové se jedná o feministický pohled na danou tématiku. Její názory jsou jistě legitimní, ale forma jejich prezentace je, řekl bych, dost nešťastná. Především chybí nosnější příběh (pokud je tu vůbec jaký), atmosféra nulová. V dialozích občas probleskne zajímavá myšlenka, ale zhusta jde o banality budící pousmání. Co se týče "šokujících" scén - rozhodně netrpím zbytečnými předsudky, ale spojení krve a erotiky nepatří k mým koníčkům a právě ony krvavé okamžiky jsou z mého pohledu humus, který nemá v kinematografii obdoby. Je ovšem nezadatelným právem autorky, vybrat si, jaké prostředky zvolí k vyjádření tvůrčího záměru - ten pro mne ale zůstává z valné části záhadou. "Anatomii pekla" vydím spíše jako nudný film s několika zajímavými a několika vyloženě nechutnými momenty. (20.09.2008)

Ona Ho potká v gay klubu. Rozhodne se ukázat, co zatím nikomu jinému neukázala. On bude tím jediným, kdo ji dokáže sledovat nekritickým pohledem, bez nutkání touhy. Čtyři noci. Nic víc po něm nechce, než aby ji čtyři noci poslouchal, sledoval ji, a řekl jí co si o ní myslí ... Ehm ehm, nejzábavnější na celém snímku je asi úvodní titulek, který říká, že v intimních scénách Amira Casar využila služeb dvojnice. Tolik asi pro informaci těm, kteří si tento snímek vyhlídli právě kvůli ústřední herečce. Hned následující scéna ukazující felaci dvou gay mladíků taky není z těch, která by nějak víc nalákala ke sledování. Ale jinak později jde o docela zajímavý film, ve kterém (musím přiznat) mne sexuální scény a nahota více rušila než nějak bavila. Filozofování o rozdílech mezi ženským a mužským pohledem bylo mnohem zajímavější, než sledovat Siffrediho mužství či jeho hrátky s intimními partiemi náhradnice Amira Casar. A poslední připomínka - nevím jestli to byla jen vlastnost českého dabingu, ale nadabovat Silffredův vnitřní hlas žensky byl taky nápad za všechny prachy.. (30.09.2012)