Total Recall

Zrovna jsem dočítal sci-fi SNÍ ANDROIDI O ELEKTRONICKÝCH OVEČKÁCH? (BLADE RUNNER) a z ničeho nic jsem dostal chuť oprášit si nějáké Dickovy filmové adaptace. MINORITY REPORT jsem však viděl nedávno a PAYCHACK více méně taky. Sehnat BLADE RUNNERA je v dneštní době téměř nemožné (no možná ne nemožné, ale obtížné :) a jediným vhodným kandidátem se zdál Verhoevenův TOTAL RECALL. Musím říct, že jsem dobře udělal, protože jsem ho pár let neviděl a byl jsem tudíž velice spokojený. Vidět zase Arnolda střílejícího a hláškujícího („Žaluj mě vole!“ a „Máme tady rovzvod.“ vedou) je teď pro mě balzám na duši. Dále je tu pak Sharon jako dokonalá manželka (téměř dokonalá), kterou by si přál každý chlap. Po příběhové stránce se téměř nic vytknout nedá, protože sci-fi s takovýmhle surfováním mezi snem a skutečností snad jiná ani nevznikla. Hudba Jerryho Goldsmitha je užastně magická a výborně ladí s celkovou atmosférou snímku a na konci na sebe bere i jisté (možné) procento pointy. (03.10.2006)

Zábavná, provokativně extravagantní, oduševnělá, viscerálně terapeutická, prostě typicky verhoevenovská… Rudá záře nad Marsem. Jestliže Joyce transponoval mýtus homérský, Verhoeven zamýšlel transponovat mýtus marxovský. Stanoviska marxismu nicméně chytře zneutralizoval, protože až do konce nedává definitivní klíč k tomu, zda tu máme co do činění se snem nebo realitou, a tudíž zda měníme duchovní nadstavbu či ekonomickou základnu. K neradosti fanoušků P. K. Dicka má celá podívaná blíže k rozmáchlé space opeře než k sedavé introspektivní paranoii, přičemž na vrub to jde bombastickým efektům, které vše ostatní ve filmu přebyly a přiměly Verhoevena, aby se na nějaký psychologizování vykašlal a posunul film k bezhlavé akci kmitající v Arnoldově temporytmu. Přestože jsem skeptický ohledně jakéhokoliv posuzování hereckých výkonů, protože vzhledem ke komplexitě každého filmu nikdy nelze oddělit vklad scénáristy (napsaná role), kameramana (nasvícení, zabírání), režiséra (vedení herce), charismatu člověka a jeho skutečného výkonu - jinými slovy kdykoliv někdo spustí o hereckých výkonech, jedno při jakékoliv příležitosti, dívám se na něho malinko úkosem -, tak přesto nelze Arnoldovu performanci nekvitovat, dvojnásob proto, že je obsazený proti typu do role nevinného civila přeneseného do necivilizovaného prostředí. Jestli se někde lámal přechod od miniatur k CGI, pak někde tady na začátku devadesátých let mezi Total Recall a T2. Kupříkladu proslulá rozplátkovaná hlava tlusté lady je kompletně mechanická práce, tzn. žádný computery, ale kabely, silikonový odlitky a starý dobrý servomechanizmy. Digitální triky stárnou o mnoho rychleji než analogový, proto je filigránsky udělaná 2001 nesmrtelná, proto má Total Recall v análech zaděláno na tuhý kořínek, roller-coasterovému béčkovému vyznění navzdory. Analogový triky a poctivý miniatury nasvědčují také tomu, proč se Total Recall přes četné spekulace odehrává v realitě. Dnes je tomu spíše naopak a filmy jako Počátek a Prokletý ostrov pracují s postavami, které sužují děsivé noční můry, z nichž se nemohou probudit do reality. Kdysi jsme si v tomto kontextu říkávali, že slabší povahy, které nedokážou unést realitu, utíkají do snu. Dnes bychom mohli spíše říci, že lidé, kteří nedokážou zvládnout své sny, utíkají do reality, kde mají alespoň zdánlivý pocit, že mají věci pod kontrolou. (06.10.2010)

Tak tohle je rezba jako svine. Jeden z Arnieho nej filmu, i kdyz jeho herectvi se omezuje na kamenej xicht a nasranej xicht, tak tady to staci. Taky to je jeden z nej sci-fi devadesatejch let. Je tady vsechno co od vybornyho filmu ocekavam. Hlavni postava drsnak co nekoho zrube, hodi hlasku, nekoho zrube, nekolik vtipnejch momentu, par uchylaren a krvaren jak to umi jen Verhoeven a slusna zapletka. Navic je film pekne drsnej a temnejch sci-fi neni nikdy dost a delka je taky tak akorat. Navic samotnej pribeh dokaze parkrat cloveka zmast. Na tenhle film se vzdy rad kouknu. (17.04.2005)

Rok 1990 přinesl spoustu pěkných věcí (třeba mě :-D), ale tohle sci-fi mezi ně nepatří, alespoň pro mě. Hrozné kulisy (vždyť i sci-fi z předchozích let měly mnohem lepší představu o budoucnu), příběh, který vskutku skřípe, hudba, která k mému uchu snad ani nedorazila. Jediným plusem je pomalu se zjevující Arnoldův přízvuk... Tenhle kult se mě bohužel nedotkl a nechal mě chladnou. Ale určitě se na to podívejte - nejméně ve dvou - to přinese trochu osvěty. :-) (05.09.2010)

Na Arnoldovku má Total Recall nečekaně chytrý příběh a také promyšlený scénář, který si na nás přichystal nejedno překvapení. Oceňuji stav, kdy si divák spolu s Arnoldem není jist, co je iluze a co realita. Akce zůstává spíše béčková, ale Verhoeven nám to vynahradí nápaditými brutalitkami a nechutnostmi, díky kterým nebudete vědět, jestli se smát nebo zvracet. Celkově moc fajn sci-fi, které ani po letech příliš nezestárlo. "Sorry Quaid your whole life was just a dream" 8/10 (12.04.2008)