Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba
-
Správa o putovaní študentov Petra a Jakuba
-
Pilgrimage of Students Peter and Jacob, The
Drama
Česko / Slovensko / Francie, 2000, 95 min
Režie:
Drahomíra VihanováHudba:
Emil ViklickýHrají:
Gustav Řezníček, Adrian Jastraban, Zuzana Stivínová ml., Zuzana Šulajová, Marián Balog, Mária Kroščenová, Jolana Badžová, Theodora Remundová, Anton Vaculík, Václav Chalupa, Milan Bahúl, Dušan Lenci, Tomáš Matonoha, Vladimír Jedľovský, Ivan Vyskočil, Luděk Eliáš, Jan Klusák, Karol Csino, Tomáš Bařina, Rudolf Krejčík, Gustáv Kyselica, Jevgenij Libezňuk, Viliam Polónyi, Ivo Pondělíček, Jan Révai, Adéla Špaljová, Stanislav Zeman, Michal Pavlata, Lucie RoznětínskáObsah
-
Petr studuje v Praze práva, Jakub tamtéž filozofii. Jsou nejlepší přátelé až do okamžiku, kdy jejich prázdninovou cestu po Slovensku zkříží romský mladík Imro. Imro miluje Eržiku, která se provinila proti odvěké tradici tím, že porušila slib věrnosti. Slib je zákon. Imro v záchvatu žárlivosti svou milou zabije. Čekají ho dva tresty. Jeden od většinové společnosti "bílých", druhý od vlastní romské komunity. Petr a Jakub sledují z bezprostřední blízkosti Imrův tragický úděl a jejich názory na věc spravedlnosti a trestu se začínají diametrálně rozcházet. Akademická polemika přeroste posléze v zásadní konflikt životních postojů, který téměř zničí jejich přátelství. Na čí straně je pravda?
Česko-slovensko-francúzsky film režisérky Drahomíry Vihanovej je baladicky ladenou esejou o zločine a treste, vnímaných rómskym a bielym etnikom z rôzneho uhla. Náhodné stretnutia s láskou a zradou, smrťou a vinou tvoria filozofický pôdorys témy o rozpade jedného priateľstva.
Dráma, odohrávajúca sa v súčasnom českom i slovenskom prostredí, zachytáva nielen odlišnosť postojov oboch mladíkov - svedkov vraždy mladého Cigána, ktorý zabil svoju nevernú ženu, ale zároveň vytvára priestor aj pre konfrontáciu hodnotových kritérií a predstáv o podobe spravodlivosti. Pražský študent práv Petr /Gustáv Řezníček/ a slovenský poslucháč filozofie Jakub /Adrian Jastraban/ sú najlepšími priateľmi do chvíle, kedy ich prázdninovú cestu po Slovensku skríži rómský mladík. Imro /Marián Balog/ miluje Eržiku /Jolana Badžová/, ktorá sa však previnila proti odvekej tradícii tým, že porušila sľub vernosti. A prísaha je zákon. Muž ju v záchvate žiarlivosti viackrát prebodne. Čakajú ho dva tresty - jeden od väčšinovej spoločnosti bielych, druhý od vlastnej rómskej komunity, ktorá ho obradne vyženie. Petr a Jakub sledujú Imrov tragický údel z bezprostrednej blízkosti a musia sa rozhodnúť, aké stanovisko k nemu zaujmú. Ich názory na trest a spravodlivosť sa začínajú diametrálne rozchádzať, akademická polemika postupne prerastie v zásadný konflikt životných postojov. Petr rešpektuje písané právo, zatiaľ čo Jakub, dôverne zžitý s Rómami, bráni to nepísané, založené na zvykoch a tradícii. Osudy oboch priateľov sa vzďaľujú. Právnik sa ožení a narodí sa mu dieťa, filozof zanechá štúdium v Prahe, uniká pred svetom do prírody ku krátkym, zato nevšedným vzťahom. Nevyhnutnosť ísť svedčiť pred súd však maximálne vyhrocuje ich vnútorné dilemy. Na čej strane je pravda? Kto má recept na to, ako žiť? Filmový pokus o multikultúrny dialóg je zároveň akousi polemikou, ktorá nabáda k tolerancii a rešpektu voči odlišnosti rôznych spoločenstiev.
Film, realizovaný v koprodukcii partnerov Cineart, Česká televize, Kvartfilm, Slovenská televízia, Krátky film Praha a Margo films Paris, nakrútila v roku 2000 Drahomíra Vihanová podľa pôvodného scenára, na ktorom spolupracovala s Vladimírom Vondrom. Režisérka, známa ako jedna z najlepších českých dokumentaristiek, ktorej snímky /Zahrada plná plenek, Rozhovory, Otázky pro dvě ženy, Za oknem, Proměny přítelkyně Evy, Denně předstupuji před tvou tvář a ďalšie/ boli v zahraničí často oceňované, sa k hranej tvorbe mohla vrátiť až po roku 1989 filmom Pevnost /1994/, keďže jej debut Zabitá neděle /1969/ bol dvadsať rokov zakázaný. Svoj tretí celovečerný hraný titul vytvorila s renomovaným kameramanom Jurajom Šajmovičom, ktorý sa podieľal na úspechu viacerých diel vyrobených Slovenskou televíziou od šesťdesiatych rokov /Smrť sa volá Engelchen, Tri gaštanové kone/. Popri Milanovi Bahulovi a Zuzane Šulajovej vo filme uvidíte Zuzanu Stivínovú, Luděka Eliáša, Theodoru Remundovú, Luciu Roznětínsku a veľa rómskych nehercov z východoslovenskej obce Lefantovce, kde sa aj nakrúcalo. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (15)
-
Houdini
Křišťálový glóbus - výběr, Český Lev 1 nominace: Hudba(6.9.2004)
-
gouryella
Myslenka dobra – natocit film dotykajici se romske komunity a rozdilnosti ”jejich” a ”nasich” zakonu, ale realizace hodne toporna.(27.7.2002)
-
Lynn
Trochu mě překvapilo zdejší nízké hodnocení tohoto filmu. Já považuji podobné polemiky v současnosti za poměrně smysluplné, protože je vždy důležité respektovat kulturu jiných etnik. A umění určitě mnohokrát sloužilo a bude vždy sloužit i k vyjádření se k současným společenským problémům a otázkám. Byť šlo právě téma "Romové a my" zpracovat filmařsky o něco lépe, nemohu si 4* odpustit za zajímavý podnět směřující k hlubšímu diváckému zamyšlení.(15.8.2005)
-
Ony
Tento film měl jistě ušlechtilé cíle a velmi zajímavý námět. Kde je pravda a kdo má na co právo? Které provinění je horší? Kdo a jak může trestat? Ovšem výsledkem je jakási špatně složená skládanka, do které některé části vůbec nezapadají. Je to nuda sem tam přestříknutá krví.(25.12.2005)
-
Crocuta
Na odpad bych to určitě neviděl. Možná někomu tenhle snímek přišel jako kalkul a hra na etnickou notečku, mně ale připadal jako upřímná výpověď o mnoha současných problémech, navíc herecky slušně zvládnutá.(6.8.2007)
-
Beast
Film, kterému prostě nevěříte.(4.8.2003)
-
wosho
Film který v hledání pravdy u přímnosti je zcela směšný. Vihanová pokládá mravní a etické otázky, tak tryskně amatérským způsobem, až to vypadá, že to je její debut. A vůbec se jí nedaří na ně odpovídat, ikdyž to možná ani nebyl její umělecký záměr. Co však bije do očí, je silná romantizace romského problému. V jejím podání jsou to svobodné bytosti, podléhající jiným (vyšším) zákonům. Což je opravdu idiotské. Nejsem rasista, vidím toto etnikum však zcela pravdivě. Romové jsou společenským probleme a tento film ho zcela obrací hlavou dolů a nohama na horu. a místo aby ukazoval čistou pravdu, tak jej zaznaménává růřovým balastem(28.6.2007)
-
Endyis
Dobré a kurevsky podhodnocené, současní tvůrci se kolikrát ani zdaleka nepřiblíží takovéhlemu filmovému cítění!!!(13.8.2010)
-
dANo
Trochu nepodarené... Autorka to mohla spraviť určite zaujímavejšie.(28.7.2005)
-
Maq
odpad!Konflikt moderního psaného práva s právem zvykovým není špatný námět. Ale ani nový. Právní věda, etika, etnografie a další vědy se problémem běžně zabývají, a každý studentík daných oborů si rychle osvojí kromě základních znalostí i terminologii, která se v odborné literatuře a diskusích na dané téma používá. V tomto filmu ji nezná ani univerzitní profesor teorie práva. To fakt bolí. --- Podobně tvůrci filmu dopadají, když zobrazují práci policie a justice. Neznalost a amatérismus jsou evidentní. A stejnou úroveň mají jak odkazy na křesťanskou etiku, tak úsudky a postřehy o problémech romského etnika - chybí jak odborný základ, tak vyzrálost získaná životní zkušeností. --- Historie nám jasně říká tři věci: Za prvé, mladí intelektuálové odhalují nové obzory a myslí si, že na něco přišli. Za druhé, jejich objevy jsou součástí jejich osobního růstu, nikoli růstu poznání jako takového. Za třetí, něco špatného je v každé společnosti, která rozumy mladých intelektuálů bere vážně. --- Jurodivý student umění Jakub je modelovým příkladem. Není nikoho, koho by nebyl ochoten coby blbce poslať do rici. Sám se však jasně vyjádřil jen jednou, a to filmovou koláží nejkrvavějších a nejnechutnějších záběrů, jaké se daly sehnat. Jak objevné! Jak pronikavé! Hraje-li taková osoba ve filmu zásadní roli, dokonce má snad představovat jakýsi klíč k pochopení „něčeho“, podává velmi nelichotivé svědectví o intelektuální a mravní úrovni režisérky. --- Bohužel žijeme v době, kdy je jakákoli slátanina o Romech pokládána za přínosnou a patří k dobrému tónu o ní hovořit moudře a pochvalně. Přesto si dovolím optimisticky doufat, že s odstupem pár let budou i samotní tvůrci filmu vděční, že jim Zpráva o zmateném putování sedmdesátileté studentky Vihanové nebude připomínána a upadne v milosrdné zapomnění.(18.8.2010)
-
alanP
odpad!Falešné vidění světa.(12.12.2008)
-
ceranna
Měla jsem možnost se po závěrečných titulcích na cokoliv zeptat tpaní režisérky a následná diskuse s diváky mě obohatila snad víc než film sám. Film je nabitý myšlenkami a hlavně je nutno nad ním přemýšlet (což se nad většinou filmů dnešní doby nemusí). Záleží jen na divákovi, jak si to přebere. Je to o to složitější, protože si režisérka pohrává s mnoha retrospektivami a pohledy. A to může být někdy až matoucí. Co bych chtěla uvést na pravou míru je záměr filmu. Jak uvádí sama autorka, je film často mylně interpretován jako pokus o řešení romské otázky nebo zastávání se romské národnosti. Hlavním tématem je však zločin a trest. Otázka stále stejně aktuální, možná ještě aktuálnější než kdy dřív. Pohledy na něj a role svědomí... Autorka k tomu pouze využívá námět vraždy romské dívky (reálná událost ve vesnici sousedící s tou kde se natáčelo) a doplňuje to o svoje posavy, která každá má svou vlastní filosofii a pohled na věc a snaží se s tím nějak vyrovnat.(5.3.2010)
-
JohnKEANE
Režiserka Vihanová sa nebojí rýpat do takých témat ako je romska komunita!A čo jej slúži ku cti je aj fakt že s touto temou si poradila celkom dobre!Nebála sa natáčat azda na najhoršom mieste na Slovensku a to v romskej osade Letanovsky mlyn na Spiši.Takto dodala filmu naozajstnu autencitu.Nebala sa okrem toho zarýpavat do problematiky viac nez by bolo slusne.Skuma našu a romsku mentalitu a ich rozdielnost s puncom uveritelnosti.Co mi ale na pribehu trochu vadi je scenar, ktorý sa rovnakou mierou stara aj o samostatne osudy hlavných predstavitelov co podla mna pribehu velmi neprospieva.Zato obsadenie niekolkých naozaj dobrých slovenských hercov do filmu /Milan Bahúl,Zuzana šulajová/ chápem ako velmi dobré rozhodnutie pani režisérky.(18.8.2007)
-
Wroclav
Vcelku dobrý film, tak nízké hodnocení nechápu. Pěkná kamera, slušní herci, děj nenudí, naopak občas nutí člověka se zamyslet. Co mě vadilo: skřípající logika, idealizované stereotypy, topornost. Nicméně poselství ve stylu "Ať budeme dělat cokoliv, stejně špatně dopadneme" a proměna Jakuba v houmlesáka se mi líbila. Téma zločinu a trestu a romské vs. gádžovské justice jde mimo mě.(29.7.2010)
-
Rattlehead
Nemile mě překvapuje velmi nízké hodnocení tohoto filmu. I když chápu, že pro běžného konzumenta je tento snímek asi nepochopitelný. Pro mě je to ale rozhodně jeden z mála opravdu zajímavých filmů poslední doby.(29.7.2010)