Svatba

Balada o nadnárodním hrdinovi, který se jím stal jen proto, že si chtěl prostě zaprcat. Vyhlášený zarputilý šťoural v citlivých pšontkovských tabuizovaných stigmatech a trefný hanobitel vlastního národa přišel po 18 letech se svou druhou Svatbou, dalším nastaveným zrcadlem, kde si tentokrát bere na nekompromisní paškál tehdy všeobecně nadšené polsko - ukrajinské podkarpatské židobraní, které doplňuje genetickým přesahem do současnosti, polemizujícím o tom, že pokud je předek vypatlaná bezskrupulózní maloměšťácká kunda, je vcelku velká šance, že vypatlaná bezskrupulózní maloměšťácká kunda bude i zadek, byť třeba adoptovaný žid. Čili se dle dnešní jednotně štvavé a pečlivě cenzurované západní mediální rétoriky v podstatě jedná o odpornou ruskou propagandu s podprahovým sdělením, že řádnou denacifikaci (a dedebilizaci) by potřebovala nejen Ukrajina. No fuj, fuj! Ač se Vojta snažil, seč mu wyborowka stačila a hýřil spoustou novátorských filmařských nápadů a vyfikundací, Wołyń 2 – Powrót do Wolynia se nekoná a tolik intenzivní bestiální tíseň z lidského zmrdství se mu tentokrát navodit až tolik nepovedlo. Možná i proto, že je celuloid za ta léta povinného audiovizuálního lkaní již poněkud přežidovaný, přičemž technicky vskutku originální prolínání obrazů minulosti a současnosti mě místy až sralo. Tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „působilo rušivě“. Plejádu jeho dvorních kašparů včele s dokonale slizkým Więckiewiczem je opět sice radost pozorovat při bezprecedentním hraní, ovšem místy se to vleče jako žid do transportu a spousta zbytečně ubíjející vaty nejen z nekonečných svatebních videí to nabobtnala do prdeli vskutku hostilní stopáže. (02.05.2022)

Smarzowski sa vraj pokúsil nastaviť poľskej spoločnosti zrkadlo. Nepoliak tak získa pocit, že všetci Poliaci sú antisemiti, rasisti, homofóbovia, primitívi, ignoranti, zadubení národovci, vyslovene prasačia povaha, ktorú tu necháva ako paralelu. Film to bol dozaista zaujímavý, ale urobiť znamienko rovná sa medzi nenávisťou k židom a dnešnou kritikou LGBT, to je prehnaný konštrukt. Nenávisť na rasovom či etnickom základe nie je to isté ako zhnusenie z toho, že deti učia kreatúry s pedofilnými sklonmi alebo z toho, že by sme mali 5-ročným deťom meniť pohlavie. Ani z toho, ako to dnes vidíme na dúhových festivaloch, že pred malými deťmi tancujú starí buzeranti s prašivými lofásmi vytiahnutými z trenírok. Ja tam rovnítko či paralelu s antisemitizmom spred 100 rokov nevidím. Smarzowski to teda trochu prehnal, správne poukázal na niektoré veci minulé i súčasné, ale v rámci tých neduhov nepoukázal na to, že sú v spoločnosti normálni ľudia so zdravým rozumom a nie každý kričí každú minútu zabi žida alebo černocha. Už len to slovo žid v hanobnom význame sa tu objavilo desiatky ak nie stovky krát, ako by Poliaci nemali nič iné na práci len hľadať nepriateľa. Smarzowski neukázal svetlé príklady okrem 100 ročného dedka, ktorý tu  o chvíľu aj tak nebude. Akoby chcel naznačiť, že aj tie posledné zbytky dobra odchádzajú. Smarzowski v podstate zhanobil svoj vlastný národ. (18.06.2022)

Polsko kraluje! Ještě lépe. Wojciech Smarzowski kraluje! Každý jeho filmový zásun oplývá zřetelným rukopisem. A v každém snímku se absolutně s ničím nesere!!! Svatbou mě opět vyrazil dech! Hlavně příběhem a střihem, který se mazecky prolíná ve dvou rovinách. A to byla promítána prý o něco kratší verze, která už tak byla hotové peklo. Je to génius! Moc mě mrzí, že jsem v kině nestíhal diskuzi s tímto démonem. Před začátkem poděkoval a vyfotil si zcela plný sál, prý aby mu manželka uvěřila 😆 LFŠ UH 2022. (02.08.2022)

Filmů, ve kterých se prolíná minulost se současností je dvanáct do tuctu, ale nevybavím si jediný, kde by to bylo doslovně. Smarzowski jedinečnou formou ukazuje, jak moc se (ne)liší Polsko včerejší a dnešní. A podobně jako v případě Volyně i Wesele působí mrazivě a brutálně. To vše je ještě vyšperkované osobními kotrmelci hlavních hrdinů, které ale do daného kontextu přesně zapadají. Snad jen některé svatební scény bych klidně oželel, ale to vem čert. Smarzowski opět takřka dokonalý a tímhle si jen upevnil místo v mojí topce. 90% (26.07.2022)

Smarzowski, tvůrce snímků jako Klér či Volyň, si u mě nastavil laťku pekelně vysoko. Svatba stavěla ve své linii z minulosti na podobných základech jako právě Volyň, ať už blízkým tématem nenávistné etnické segregace, drsnými scénami (odkaz na Jdi a dívej se) či historickou exkurzí. Dějová linka ze současnosti je už však jiné kafe. Spojení černohumorné tragikomedie s říznou satirou funguje velmi dobře, a svým vyzněním (včetně praní rodinného špinavého prádla) může vzdáleně připomenout i severskou Rodinnou oslavu a jí podobné (i zde se jde totiž na dřeň). Film staví už od začátku na prolínání těchto 2 časových linií. Trend navíc postupně zesiluje, a to až do té míry, kdy se ohraničování dvou světů (postavy z obou dějových linií spolu působí v rámci 1 scény či spolu dokonce interagují) dost stírá. Na bujaré veselce se nakonec pokazí vše, co může, a svou emocionální vyhroceností působí snímek na diváka až agresivně. 1* strhávám za výše zmíněné stírání dějových linek, které mě postupně začalo spíš rušit, jinak ale velká spokojenost. (02.08.2022)