Zítra se bude tančit všude

Naivní a schematické, nedá se tomu ale upřít upřímnost záměru. Budoucnost patří socialismu a když vymeteme všechny záškodníky, zbavíme se vypasených pantátů statkářů, zatočíme s americkým hmyzem a vstoupíme do Svazu mládeže, zítra se opravdu bude tančit všude. Úsměvná záležitost plná šílených hereckých výkonů nebo křiklavě optimistické hudby. Radši se pobavím u takovéhoto nesmyslu, než bych trpěl například u síru dštícího Botostroje. (22.11.2013)

Komunisticka hudebni komedie,kde se komunisti snazili propagovat nasi krasnou socialistickou vlast.No a i kdyz se tancilo opravdu douho,nastesti uz se netanci a chce se mi rict,takovehle filmy netoci.Mladeznicky film,promitany s uspechem v celem vychodnim bloku,jak rika oficialni text distributora.Uz ovsem nerika,o cem film vlastne je-pardon o tanci vsude.No,nutno rict,ze jsem s hodnoceni opravdu velmi vahal,nebo,co mohli i velmi dobri tvurci v te dobe tvorit?Vetsinou totiz jen tohle ci neco podobneho,ale protoze se nasli i vyjimky a nebylo jich zas tak malo,je to u me jasne protancenych 0%. (10.08.2010)

Tak extrémní film si přímo říká o extrémní hodnocení, ale já mu ho asi nedám. Herci jsou neuvěřitelně nejapní, ale musím uznat, že to, jak zdravý duch páchne blbostí, nemohli zahrát lépe. Se vší tou choreografií, folklórem, historickou hodnotou a zákeřným optimismem to zdaleka nemůžu hodit do odpadu. Takže tak. Jo, a začínám být hrdá na své křestní jméno. ___ 22.2.2009: Dnes jsem viděla počtvrté, byla jsem dojatá, přidávám čtvrtou hvězdu a Marigold má jako vždy pravdu. (02.12.2007)

A třeba mě ukamenujte, já při tom filmu brečel dojetím i smutkem. Byl to nádherný sen vytvořit po letech válečných hrůz svět, v němž si všichni budou přáteli, bratry, soudruhy, svět, který už nikdy nepozná válečné ničení a v němž bude mít každý možnost seberealizace. Sen o novém člověku, kterého vytvoří nová společnost, společnost bez společenských rozdílů, v níž nebude hrát roli majetek, ale skutečná hodnota tvůrčí lidské práce. Kdyby to bylo tak jednoduché... ale to je na dlouhé rozbory. Samozřejmě, jistá šablona zde sehrávala svou roli, ale tehdejší tvůrci skutečně v tu lepší budoucnost, kterou budovali naši dědové a otcové, pevně věřili. Film se odehrává v době mezi třemi Světovými festivaly mládeže a studentstva. Může dnes někdo něco mít proti tomu, aby se mladí lidé všech ras a národů takhle setkávali a ukázali, co dovedou? "Z národů ač jsme různých..." Nádherná idea. Závěrečný tanec, v němž se mladí vzdávají lákadlům dolarů, to je přesně to, co i dnes cítím jako své vlastní. A konečně - kam se ztratil krásný český a moravský folklór, dědictví naší minulosti. Z toho je mi taky hodně smutno. (04.12.2014)

Snímek režiséra Vladimíra Vlčka z pro československou kinematografii kritického roku 1952. Pomineme-li absolutní znesvěcení folklóru, v celkovém vyznění jde o jeden z nejstupidnějších filmů československé historie, který je plný úsečných a nevěrohodných dialogů, nefunkční kamery a toporných herců, kteří prázdné věty scénáře citují s permanentním úsměvem na tváři, který nezmizí ani v momentech, kde řeší poměrně bolestná duševní trable. Některé scény vyvolávají záchvaty smíchu, u jiných se divák naopak zase červená trapností a studem. Přesvědčivost je nulová, a to jak v dílčích okamžicích, tak v celkovém kontextu. O otevřené propagandě snad netřeba mluvit, To byl teda fakt ohavný film. (18.09.2009)