Prolomit vlny
-
Breaking the Waves
-
Prelomiť vlny
Drama / Romantický
Dánsko / Švédsko / Francie / Nizozemsko, 1996, 159 min (Director's cut: 153 min)
Režie:
Lars von TrierObsah
-
Příběh o síle a moci lásky se odehrává v zapadlé vesničce v severním Skotsku v 70. letech, a pojednává o víře, sebeobětování a zázracích. Hluboce věřící protestnatská dívka, mladičká a naivní Bess, se provdá za světem protřelého těžaře Jana, který pracuje na naftařské plošině v Severním moři. Jan je silně přitahován nevinností a čistotou dívky, která pravidelně rozmlouvá s Bohem. Brzy po sňatku ale Jan utrpí při explozi úraz a ochrne na celém těle. Bess se obviňuje, protože se předtím vroucně modlila k Bohu, aby jí ho vrátil domů. Jan nesnese pomyšlení, že se již nikdy nebudou moci milovat a přesvědčí Bess, aby spala s jinými muži. Její mimomanželské sexuální aktivity, doma podrobně líčené, mu snad přinesou úlevu a vysvobození. Když se její chování rozkřikne po vesnici, kde žije, lidé se jí začnou vyhýbat a nakonec je svým okolím vyobcována. Sympatizuje s ní pouze její švagrová Dodo. Téměř všemi opuštěná Bess se přesto rozhodne naplnit to, co vidí jako svůj osud... Prolomit vlny je mystický příběh o síle víry, míře sebeobětování a v neposlední řadě o poutu lásky. Manželství věřící dívky Bess a úrazem s trvalými následky stiženého Jana je spoutáno předivem racionálně nedefinovatelných vazeb a není ohraničeno jeho pozemským trváním. V prostředí skotského venkova se odehrává nesmírně jímavé a strhující drama, které divák sleduje téměř tři hodiny doslova jedním dechem. Velká cena poroty MFF Cannes 1996 je v těch nejlepších rukou. (Leoš Kofroň, Rock and Pop 9/96, s. 81) (oficiální text distributora)
Příběh o síle a moci lásky se odehrává v zapadlé vesničce v severním Skotsku v 70. letech, a pojednává o víře, sebeobětování a zázracích. Hluboce věřící protestnatská dívka, mladičká a naivní Bess, se provdá za světem protřelého těžaře Jana, který pracuje na naftařské plošině v Severním moři. Jan je silně přitahován nevinností a čistotou dívky, která pravidelně rozmlouvá s Bohem. Brzy po sňatku ale Jan utrpí při explozi úraz a ochrne na celém těle. Bess se obviňuje, protože se předtím vroucně modlila k Bohu, aby jí ho vrátil domů. Jan nesnese pomyšlení, že se již nikdy nebudou moci milovat a přesvědčí Bess, aby spala s jinými muži. Její mimomanželské sexuální aktivity, doma podrobně líčené, mu snad přinesou úlevu a vysvobození. Když se její chování rozkřikne po vesnici, kde žije, lidé se jí začnou vyhýbat a nakonec je svým okolím vyobcována. Sympatizuje s ní pouze její švagrová Dodo. Téměř všemi opuštěná Bess se přesto rozhodne naplnit to, co vidí jako svůj osud... Prolomit vlny je mystický příběh o síle víry, míře sebeobětování a v neposlední řadě o poutu lásky. Manželství věřící dívky Bess a úrazem s trvalými následky stiženého Jana je spoutáno předivem racionálně nedefinovatelných vazeb a není ohraničeno jeho pozemským trváním. V prostředí skotského venkova se odehrává nesmírně jímavé a strhující drama, které divák sleduje téměř tři hodiny doslova jedním dechem. Velká cena poroty MFF Cannes 1996 je v těch nejlepších rukou. (Leoš Kofroň, Rock and Pop 9/96, s. 81) Komentáře uživatelů k filmu (221)
-
kleopatra
Tenhle film vzbudil obrovský ohlas a pod vlivem toho všeho humbuku jsem se mu bránila, člověka to přece jen ovlivní, ta vlna zájmu a já mám tendence být pak kritická. Nakonec jsem se z hluboka nadechla a viděla film, který se k ničemu dosud viděnému nedal ničím přirovnat. Obraz příšerný, herci hráli jakoby nehráli, děj se valil do pointy, která nebyla ani tak perverzní jako bizarní, jenže to celé dohromady, přesto, že mě to zlomilo, odrovnalo a na dlouhou dobu připravilo o iluzi, že život je krásný, mě zároveň nevýslovně dojalo a obohatilo - TÍM obrazem, TĚMI herci, TÍM dějem.(5.3.2005)
-
Houdini
Oscar 1 nominace: Herečka HR - Emily Watson. . . . . . . . . Zlatá Palma - výběr(23.3.2004)
-
Lima
Lars von Trier opět mohutně tlačí na pilu, ale na rozdíl od DANCER IN THE DARK to tady má své opodstatnění a není to samoúčelné. PROLOMIT VLNY je smršť emocí, ze které mnohdy běhá mráz po zádech. A výkon Emily Watson je dokonalost sama.(4.7.2002)
-
Galadriel
Emily Watson by její schizofrenii i Glum mohl závidět a já jsem konečně našla film od Larse von Triera, který mi nepřipadá samoúčelný ani nudný a který opravdu stojí za to vidět. Přesto je tam několik věcí, které mi nesednou - ač církev opravdu nemám v lásce, moralizování nad ní mi zde přišlo až příliš okaté a hlavně konec docela zabil celou pečlivě budovanou atmosféru. Mohlo to skončit bublajícím potůčkem podbarveným "Your Song", ale ne, Lars potřeboval víc... Tak tam vrazil doktůrka a jeho "dobro" a hlavně pak ten úplně poslední záběr na vrtné plošině. To byl takový symbolický hřebíček do rakvičky, resp. úbytek jedné hvězdičky.(29.1.2010)
-
Radyo
Lars Von Trier, to je Pan Režisér. Dokázal to už několikrát a film Prolomit vlny je asi jeho vrcholem. Neskutečně působivý příběh odkudsi ze severního Skotska nenechá chladným asi nikoho, kdo u filmu nehodlá jen tupě zírat a chroupat popcorn. Tato "nečinnost" se totiž u Von Trierových filmů nenosí. Emily Watson a Stellan Skarsgard tady předvádějí herecký koncert, doslova a do písmene. Nejspíše se jedná o nejlepší evropský film 90. let.(23.7.2002)
-
gouryella
Pro me opet nepochopeny film od Larse von Triery - nemam ho rad (film), ale jsem mu vdecen za to, ze dal filmovemu svetu britskou herecku cislo 1 Emily Watson.(2.8.2002)
-
Djkoma
Příběh mladé dívky, která se vdá, ale její city jsou velmi lehce zranitelné. Dovídáme se o jejím pobytu v ústavu a její rozdvojené osobnosti. Scény, kdy promlouvá k Bohu a sama si odpovídá patří k jedním z nejsilnějších a závěrečné nebeské zvony jsou jako ledová sprcha pro nervová ukončení. Po nehodě jejího muže ji on trápí svou snahou o její "dobro" a chce po ní vyprávět její sexuaální zážitky s jinými muži. Ona není schopná neudělat co jemu "určitě" pomáhá. Film je vyprávěn po kapitolách a je ukončen epilogem. Další hodně působivý a silný snímek geniálního citového vyděrače Larse von Triera. Svou první pořádnou roli zde zahrála Emily Watson. Tato mladá herečka patří mezi to naprosto nejlepší co se mezi ženami dá najít. Její sekundantům se daří, ale on je o dost zastinuje. Hudba a obraz je velmi působivý způsob jak být více a více depresivní a Larsovi se to opět daří. Čtyři * jsou jen kvůli mému zvláštnímu pocitu, že možná je v tomto filmu něco navíc....(11.3.2005)
-
Malarkey
Lars von Trier to nedokáže, nebo já nevím. On ty city dře až na kost a je to na filmech hrozně cítit. Možná ale za to může fakt, že film je dost zvláštní. Na jednu stranu není depresivní od začátku do konce, ale zase obsahuje psychicky labilní Emily Watson. Ta s filmem šlape, ale mě to její chování hrozně štve. Zase jsem se ale divil, když jsem zjistil, že to je její naprosto první filmová role. To zase klobouk dolů, první role, a hned labilní ženská z venkova. Přesto ale mám tyhle příběhy ze života rád. Tenhle je sice trošku bláznivější, ale kdo kdy řekl, že život je peříčko.(23.6.2010)
-
Marigold
Ten chlap samozřejmě je příšerný citový vyděrač, ale marná sláva, to si stokrát můžu logicky dovodit pár hodin po shlédnutí filmu, leč nijak tím nepopřu, že mě tenhle příběh o ženě, která se zcela obětovala pro milovaného muže, srazil hluboko do kolen. Trier umí bořit bariéry mezi dějem/kamerou/divákem a vytvářet výbušnou kombinaci děj-divák. Autenticta příběhu je posílena "nepřikrášleným" snímáním ruční kamerou a absolutně věrohodnými výkon Skarsgårda a Watsonové. V tom příběhu je od počátku něco osudového, předzvěst tragédie... Tyhle "předzvěsti" Trier umí... Výsledné dílo je naprostým citovým terorem, tak strašným, že se v kině jedna divačka pozvracela. Žádný hnus, jen dlouhé minuty citového vypětí s takřka pohádkovým koncem, který ale podrápanou duši příliš neutěší. Kde končí realita a začíná film je během sledování Prolomit vlny takřka neřešitelný rébus. Byl jsem vtažen natolik, že moje emoce nebyly umělé. Byl jsem zmaten a smeten... Triere, vy zatracené zvíře!!!(31.1.2004)
-
Radek99
Jeden z nejkrásnějších, nejopravdovějších a zároveň nejbolavějších filmů, co jsem kdy v životě viděl. Naprostá existenciální dřeň. To už vlastně ani není umělecký film, ani stylizovaná výpověď o našem odcizeném světě, to je fungující odcizený svět sám. Příběh mladičké a prostinké dívky Bess, která si ve svém idealizovaném vnitřním světě vysní svatbu a vezme si člověka zvenčí, ze světa mimo její rámec, nomáda Jana, který pracuje na ropné plošině daleko od břehů pevniny, jíž obývá zamilovaná Bess. Ta chce silou své lásky prolomit dálku, co ji odděluje od svého milovaného manžela, a tak počne své vroucí modlitby věnovat pouze jediné žádosti - prosbě o brzký Janův návrat... V tento moment přichází první bolavé místo filmu - pokud její prosby skutečně vyslyší Bůh, pak je to Bůh zmaru a zla, pokud tak učiní osud, pak je i lidský osud nespravedlivý a slepý! Bess skutečně svého Jana přivolá zpět, ten se však vrací kvůli těžkému pracovnímu úrazu, který utrpěl na plošině a který ho připraví o vládu nad svým tělem a díky kterému ochrne. Další bolavé místo přichází vzápětí - prostota dívky se nevyrovná se zraněním nejbližšího člověka a její vědomí si ho začne klást za vinu. Silný křesťanský rámec (v jehož ortodoxii je přítomen i silný prvek masochismu - viz např. tradice pochodů ukřižování či celibáty a půsty) jejího života ji velí za hříchy se kát a trestat se... Jako trest Bess proto přijme úlohu symbolické Máří Magdaleny, tedy nevěstky, která se za trest propůjčuje námořníkům. V nedalekém přístavu pravidelně kotví loď, kam místní prostitutky odmítají chodit...předchází ji totiž pověst toho nejhoršího sexuálního zacházení motivovaného různými sadistickými perverzemi. Krize v manželství Bess a Jana se zoufale prohlubuje (Jan navíc po Bess žádá, aby naplnila svůj domnělý chtíč stykem s jinými (zdravými) muži) a tak Bess podstupuje poslední krok k domnělé záchraně - nechá se převézt na prokletou loď... Lars von Trier tu buduje stavbu velké moderní tragedie plné různorodých symbolů (sama odlehlost a rozervaná krása skotské krajiny; síly moře; symbolická křehkost lidskou rukou opovážlivě sestrojené těžařské plošiny, kde se určuje osudový dějový zásah - další děj determinující zranění člověka; sama Bess a její psychická rozpolcenost, jsou její rozmluvy s Bohem projevem víry či šílenství?), navíc ale zapojuje do běhu filmu i účastnění diváka, nejde mu ale naproti (očištění zvony na konci filmu je neadekvátní citům během filmu prožitým), jde spíše skrze něj a přes něj. Z podstaty filmu nejde se s Bess neztotožnit, nejde se citově neangažovat, nejde jen sedět a sledovat, to by člověk již dávno odešel či přepnul. Prolomit vlny je film jdoucí proti kulisovému poslechu, proti trendu televizní obrazovky permanentně běžící v pokoji plném hovořících lidí, film doslova rvoucí se o vaše emoce tím, že se táže po otázce smyslu a významu života člověka a téhož člověka v celé jeho holé podstatě ukazuje a zobrazuje. Film o křesťanství? Film o symbolice víry? Film o lásce? Nevím...Ale silný a hluboký vskutku je... Podobné filmy: Rodinná oslava, Umění plakat(8.12.2006)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $3,803,298║Tržby Celosvetovo $13,100,000║(17.12.2008)
-
J*A*S*M
Typicky Trierovsky nepříjemná emocionální soda. Breaking the Waves je takové neutěšené slzavé údolí, režisér nedává divákovi šanci na zklidnění, mizérie se jen a jen stupňuje. Emily Watson svým výkonem vyráží dech. Přesto to pro mne na plný počet není, proč? Odpověď je jednoduchá - protože Dogville, film bez slabších momentů, který mě dokázal strhnout mnohem víc. Toto je taková light verze toho nejlepšího z Larse.(28.10.2010)
-
hirnlego
(viděno kdysi v rámci Aeroškoly za debilních podmínek - ožralci znesvětili a pošlapali - ale už jsem to konečně skoro celý zapomněla, takže se snad blíží doba, kdy budu moct jet nanovo)(12.12.2011)
-
kiddo
Kdo na konci nebrečel jako malé dítě, je emocionální zrůda bez duše a já s ním nechci nic mít.(11.7.2010)
-
Boss321
Pořádná emocionální nálož ve snímku o milujícím muži, který je po nehodě upoután na lůžko a nutí svou stejně milující ženu spát s jinými muži. Tyto zážitky si pak nechá vyprávět. Opravdu hodně sugestivní filmový zážitek a velice krutá výpověď o ženě, která jen činí vše co po ni její muž žádá. Lars von Trier patří mezi jedny z nejlepších evropských režisérů posledních dvou desetiletí a tímto snímkem to jen a jen potvrzuje. Emily Watson tu předvádí herecký koncert a na to, že se jedná o její první snímek vysloveně exceluje (nominace na Oscara budiž tomu důkazem). Stellan Skarsgård si tímto snímkem otevřel dveře do světa a začal točit s takovými herci jako De Niro, Williams či Damon. Za pochvalu stojí kamera, která místy působí hodně amatérsky, což je samozřejmě záměr. Ačkoliv nemám snímku prakticky co vytknout, tak mi něco brání dát pět hvězdiček. Nejspíš to bude tím, že jsem čekal něco trochu jiného (neříkám, že tohle bylo málo, ale dopředu jsem se navnadil až moc)......(7.4.2008)
-
Faidra
Dr. von Trier aneb jak jsem se naučila nedělat si starosti a přijímat facky do obličeje s vděčným úsměvem. Neznám nikoho jiného, kdo by to uměl, a znám velice málo současných herců vyjma Skarsgarda a Watsonové, kteří by pro mě tak rychle setřeli rozdíl mezi hercem, postavou a divákem.(3.9.2007)
-
Shit
Lars von Trier to asi nebude režisér pro mě, za prvé mi moc nesedí jeho vizuální styl točení, snaží se působit nefilmově, ale ve výsledku mi to připadá spíš lacině, čemuž nepomáhá ani kamera, která se zdá být ruční a za druhý, což zřejmě taky spadá pod jeho snahu o nefilmovost, mam problém, že vynechává hudební doprovod, v podstatě podkres scén, využívá ho jen v kapitolových předělech, ale to je málo a i když si toho člověk vlastně ani nevšimne během sledování, tak to na něj působí a dávám tomu nemalou vinu, že mě to moc nezasáhlo. Ale tohle všechno by ani tolik nevadilo jako to, že tenhle celkem hodně silnej příběh mi Trier nedokázal přiblížit, aby mi nebylo jedno, co se tam děje, nedokázal mě tim zaujmout, prostě to pro mě vůbec nefungovalo a to byl celkem velkej problém, když na to měl 150 minut a povedlo se mu to v podstatě až na konci a zrovna tenhle film nedokázal a ani nemohl utáhnout jinak super vynikající výkon Emily Watson, která předvedla fakt geniální herectví(10.7.2009)
-
H34D
Takový zvláštní příběh se zvláštními postavami a jejich zvláštními činy. Odhaduji, že pointou této vší zvláštnosti bylo jaksi nevšedně vykreslit osud naivní ženy, kterak se obětuje pro muže a kterak si i přes navenek ostudné činy zachová dobrotu v duši... K emocionálnímu prožitku mi to nestačí, kamera byla přirozeně autentická, výkon Emily watson skutečně fantastický, ale stále nevidím pojítko s realitou, stále se nedokážu vcítit a prožít tento dlouhý a dějově, ne úplně adekvátně bohatý, příběh..První soud doktora o Bess byl pravdivý, byla skutečně psychotická a ne "dobrá", její oběť nezakládá příklad čisté lásky pro nás ostatní, ani její motlidby nemají větší sílu než slova pošeptaná do polštáře, byla to žena, co zkrátka neměla nic jiného... Možná je celé jen abstrakce, či symbol, ale emoce jako středobod jsou jasné a ty musím ocenit pouze na 6/10 PS: Jako art film stále kvalitní!(20.7.2010)
-
Dudek
Larsi von Trierovi se to zase povedlo, natočil emotivní film, který vypadá jako by se jednalo o dokument o Skotsku a jedné rodině, která se svým chování vymykala všem ostatním. Trier toho dosáhl velice jednoduše, pohrál si totiž s obrazem, který někdy poskakuje jako by byl na vlnách a jindy je rozostřený, až se zdá být amatérským... my ale víme, že se jednalo o účel, jímž nás režisér vtáhl naplno do děje. O Trierovi se říká, že je citovým vyděračem, který donutí diváka, aby myslel přesně na to na co potřebuje a pak se mu za to vysměje a o tomto filmu to platí dvojnásob. Tento film je volně inspirován pohádkou o Zlatosrdečce (zároveň se jedná o druhý díl stejnojmenné trilogie), dívce, která rozdala vše co měla, jen aby pomohla ostatním, při čemž čím dál více trpěla, ale ani chvilku nelitovala toho co udělala, za což byla na konci příběhu odměněna, Trierova interpretace díla je ovšem od knihy velice rozdílná, postrádá pohádkovost a konec je zároveň šťasným a velice smutným...(6.1.2006)
-
dwi
Chladná facka, ale i jemné pohlazení - to jsou pocity prýštící z tohoto díla. Lars von Trier natočil velice sugestivní podívanou z chladného severu, s kterou obecenstvo opravdu nešetří. Proč by to měl také dělat. Ví, jak emocionálně strhnout diváka, jenž potom jen oddaně kouká na filmové plátno a čeká i nečekatelné. Herečka Emily Watson si za svoji roli právem vysloužila tolik ocenění, neboť to, co nám zde předvedla, stojí za malý slovník superlativů. Její mimika a cit pro roli je neskutečně silný a diváka naprosto ohromí. Znásobte to syrovým obrazem s ruční kamerou, výraznou absencí hudby (znějící spolu s obrazem v jednotlivých kapitolách jako kontrast reality) a čeká vás netradiční filmový zážitek, na který se prostě nezapomíná.(18.7.2003)
