Dancer in the Dark
Dancer in the Dark
Dancer in the Dark
Dancer in the Dark
Tanečnica v tme
Režie:
Lars von TrierScénář:
Lars von TrierKamera:
Robby MüllerHudba:
BjörkHrají:
Björk, Catherine Deneuve, David Morse, Peter Stormare, Joel Grey, Cara Seymour, Jean-Marc Barr, Vincent Paterson, Siobhan Fallon Hogan, Željko Ivanek (více)Obsahy(1)
Svérázné československé emigrantce Selmě Ježkové hrozí brzká slepota. Sama emigrovala do Spojených států 60. let, aby tu zajistila oční operaci synovi postiženému dědičnou chorobou. Přestože Selmu obklopují dobří lidé, zůstává ve svém údělu sama. Potíže překonává zejména díky vášni k muzikálům. Trierovský dokumentární způsob snímání pomocí ruční digitální kamery tvoří zvláštní a často diskutovaný kontrast k žánru melodramatu a muzikálu. Závěrečnému snímku Trierovy “trilogie zlatého srdce” dominuje islandská zpěvačky Björk, která se zde se svou výjimečnou rolí zcela identifikovala bez dalších ambicí na filmovou kariéru. Za svůj výkon si odvezla hereckou cenu z Cannes, kde byl film oceněn i cenu nejvyšší, Zlatou palmou. (Aerofilms)
(více)Recenze (399)
Perfektní, nebojím se říci geniální po všech stránkách. Lépe už to snad natočit nešlo. ()
Hodně depresivní muzikál s hodně depresivním koncem, při kterém mám vždy husí kůži. ()
Pol hviezdy dole za hudobné vsuvky, ktoré síce tvoria NEPOSTRÁDATEĽNÚ súčasť MUZIKÁLU, ale ja som počas nich trpela a čakala na krutú realitu po tanečku ako na rozsudok smrti. Veľmi, veľmi smutné. Bjork v roli dokonalá. ()
Björk, výborná. Catherine Deneuve, taktiež výborná. Len ten Lars.. Lars to už prehnal. Waves kludne stačili.. Snažil sa snažil a vznikol projekt Dancer in the Dark, ktorý takmer kópiou pre Breaking the Waves. Netvrdím, že to bolo zlé, to rozhodne nie. Ale na mňa až prehnané.. Možno keby som nebola videla Waves, som očarená viac. ()
Postava Selmy Ježkovej ma tak vytáčala, že som na konci cítil príjemné zadosťučinenie. ()
Absolutní film. "You can´t see, can you?" "What is there to see? I have seen it all." ()
70% Film dlouhý přes 2 hodiny by měl mít svižné tempo, což tento rozhodně nemá. Krásný dojemný příběh, ale provedení není pro mě. Vynechal bych otravné zhudebnělé vstupy a byl bych spokojený. ()
Když na to koukáte ve tři ráno, a máte depresi tak vám to moc náladu nezvedne. Islandská eskimačka, která dělá že je fanynka komunismu "Selma" z Československa... Ach jo... Je to tak přehnaně hysterický, až to skoro dělá dojem. Je to až skoro divadelní. Lars mi ku podivu moc nevadí. Velmi často si vezme docela zajímavé téma, ale udělá z toho nudnou blbost. Nebýt to Björk, která mi trochu leze na nervy, mohlo by to být docela normální, trochu nudný drama. Má docela vtipný trpasličí hlas! A zároveň zní, že pořád brečí, což se k tomuhle filmu celkem hodilo. Film má neskutečně otravnou kameru! Furt se třese, a zoomuje! Je to jak kamera z Českého seriálu. Nemůžu se rozhodnout, jestli mi vadilo, že je to muzikál, nebo ne. Bylo to tak půl na půl. Protože když začala její první písnička v továrně, tak jsem měl chuť propadnout se do země, jak to bylo mimořádně cringe. Praskání do hrnců, a trapné tanečky... Docela mě pobavila tady něčí poznámka, že to bylo jako znělka k Ano, šéfe! Docela trefné! A stejně tak trapná byla i píseň u soudu. Ale zatím co píseň "s vlakem" a píseň "po vraždě" byli docela působivé! Za mě teda určitě nejpůsobivější místa filmu. Za celý film se zasnažili asi se dvěma českými slovy, a ani je nevyslovili správně... Než mi došlo, že říká "Cvalda" tak uběhla asi hodina... To stejné "Tanečník Oldrič Nouvy"... Takhle by to Češka určitě vyslovovala... Když se tam "Oldřich Nový" objevil, tak to bylo taky docela trapný. A to bych si dokázal i domyslet že zemřel už v roce 1983, a navíc v Praze. Btw. To stejné i jméno Ježková, které vyslovoval každý jak chtěl... A že byl její syn taky "Ježková" ani nekomentuju!! Gene Ježková!! Stormare tam byl dost dobrý! Taky byl asi jediný kdo uměl říct Ž! Haha. Trochu mi to celkově duchem připomíná film Return To Paradise. Ale ten na mě teda udělal větší dojem. ()
Boží už jen kvůli naprosto dokonalýmu soundtracku. ()
Jednoduchý děj, ale jak je podaný! A není ho americký happy end, a to se jen tak nevidí. Tekly mi slzy, nevím, zda se ještě někdy budu chtít podívat, ale tento první zážitek byl opravdu silný. 80-90%. ()
na styl domaceho videa. ()
Nemuzu jinak...tak silne na me zapusobil maloktery film a kdybych se ani tu kapicku nepremahala, tak bych se asi ubrecela ()
Bravo Larsi! Bravo Bjork! ()
drsnej film, trošku vyděračskej, skvělá hudba ()
Dóbry véčer pane dóktore. Dóbry véčer. ()
Ohromne smutny dej; Bjork byla naprosto vyborna, navic je v podstate "nehereckou"; David Morse predvedl to, na co jsme u nej zvykli, tak stejne jako Peter Stormare. Pokud chce clovek prohlubit svuj splin je to jasna volba. Diky nezvykle kamere je to navic neco trochu jineho a prijemneho. Jedinou vadou je hudba; nejak mi zpivani Bjork do tohoto filmu nepasuje a uprimne mi prislo dost protivne a vsechny sceny jsem doslova protrpel. Celkove tedy za 3. ()
Film Dancer in the Dark jsem zkoukla včera na doporučení mé kamarádky, která má velmi podobný filmový vkus, a můžu říct, že jsem nelitovala. Možná by mé hodnocení bylo emotivnější, kdybych ho sepsala hned po filmu, ale i tak na mě film hodně zapůsobil jako už dlouho žádný film, závěrečnou scénu mám ještě teď před očima a těžko se jí budu zbavovat. Co mi vadilo byl zpěv Bjork, který fakt nemůžu už jen z principu, že je pro mě moc složitý a disharmonický. Dalé samozřejmě "Oldřich Nový", to nebyl Oldřich Nový ani přibližně. Naopak se mi velmi líbila scéna po smrti Billa, poslední rozhovor s Jeffem a samozřejmě celková atmosféra. ()
Nemám slov, to se těžce rozdejchává, ale rád se k tomu vracím. Mě to opravdu chytlo a emocionálně to byl jeden z nejsilnějších zážitků. Trier je zástupce režisérskýho nebe ()
Súčasný fanúšik, bývalý fanatik do Björk proste nemôže hodnotiť inak. Trier z nej vyžmýkal čo to šlo. Absolútne skvelá hudba, pre mňa silný, hoci miestami drastický, ale realistický príbeh. Výborné! ()
28.7.2023 Nedokážu si představit, že by Tanec v temnotách nezapadal do extrémní kinematografie. Viděla jsem Saló, Raw, Titan nebo Růžové plameňáky a zatím doposud extrémitu těchto snímků nelze srovnat s extrémitou Tance v temnotách. Někteří ji nemohou možná najít, mě naopak sežrala za živa jako samotný film, který mě požíral co to šlo. Mělo to nehorázně úzkostlivou atmosféru, která se jen a jen stupňovala, než přišel konečný záběr, který vyvolal jakési ticho. Ticho, když člověku spadne sklenička. Stupňuje se to hlavně díky fenomenálnímu hraní Björk, kterou přepadají pomalu ke konci hysterické záchvaty. Tyhle jekoty dokážou člověka vtáhnout do filmu a nechat jej sympatizovat s ním. Takže v tomto případě nás to požíralo a trpěli jsme. To je asi ta hlavní extrémnost, která ve zmiňovaných snímcích chybí. Toto je extrémnost, která pochází ze samotné duše filmu, takže to člověka dost těžce dokáže poznamenat či dostat naprosto na dně. Její utrpení šlo jednoduše poznat a vše Trier přenesl do diváka. Zaslechla jsem od známého, že Björk nechce být s filmem spojována, jelikož k ní byl Trier brutální a choval se k ní jako k postavě Selmy, aby dosáhl jeho parádní autentičnosti. To ale nemění fakt, že by nikdo jiný roli Selmy nevykonal tak dobře, jako samotná ikonická Björk, která tomu pomohla. Pomocí několika hudebních částí jsem přišla na to, že hudba Björk jako zpěvačky zní doopravdy jako pouhé vnímaní okolí s přidáním slov, které se do vašich hlubin dostanou. Tak to i bylo v samotném snímku, kde tyto naprosto netradiční muzikálová čísla byla vnímáním okolního prostředí. Tak jsem přišla k tomu závěru, že Björk musí mít něco lehce společného s touto hlavní postavou. Přijde mi, že její hudba v kariéře je její pouhé vnímání zvuků okolí. Björk ale nebyla jedinou herečkou, která mne kladně překvapila. Vyskytla se tu totiž i moje srdcovka, Catherine Deneuve, kterou znám převážně z filmů francouzské nové vlny, takže bylo velmi zajímavé ji sledovat ve filmu extrémisty Triera za milénia. Každá postava byla vykreslena bez toho, aniž by jsme se ponořily do jejich duše. Trier byl schopen vykreslit postavy pouze povrchovými akcemi. Ale to asi nebyl pouze tento fakt. Hlavní důvod, proč byl schopen dosáhnout takto vysoké autentičnosti a vykreslit tak dobře postavy byla samozřejmě jeho ikonická kamera, podobající se dokumentární. Jak u Nymfomanky, tak i tu má Trier velmi pozoruhodnou střihovou skladbu, která často střihne náhle a střihne do něčeho prudkého či hlasitého. Jsou tu záběry, kde střih naprosto vynechá a pouze švenkuje, švenkuje a švenkuje. Příkladem by byly dialogy, které trvaly třeba tři minuty a byly plné švenků. Tak dosáhl autentičnosti a taky nenudil diváky stálým obrazem. Podobalo se to dokonce pohledu ze 3. osoby. Jako by tu celou situaci někdo observoval a to jsme byli právě my! Samozřejmě nemohla chybět i typická bledá barevnost, když už je to severský film a taky tragický konec. Už od samého začátku, který moc hezky reprezentoval tu schopnost vidět, šlo poznat, že se jedná o severský film. Nu, severské filmy měly odjakživa něco v sobě. Severský muzikál je zajímavá volba, ale co je zajímavější je, že je zpívaný Björk. Velmi artovou zpěvačkou. Takže to není stereotypický muzikál. Vše doopravdy zase a znovu působí autenticky a má to v sobě jakési pocity. Tyto muzikálové záběry reprezentují vizi Selmy, kterou neztratila. Přichází o zrak, ale o vizi ne. Za filmem se nachází několik (pro Triera typických) metafor a velikých myšlenek a já bych chtěla lehce rozvinout jednu, kterou jsem si našla a o které jsem přemýšlela. Pro mě myšlenkou za celým filmem bylo to, že je člověk na vše sám (a proto by si i měl umět vystačit sám se sebou). Proto udělal film o slepé osobě. Aby ukázal pomocí slepce a té temnoty, že je člověk na vše sám. Samozřejmě to zase pokládá několik otázek o společnosti a hlavně lidskosti, jak je u Triera typické, ale to je na jindy. Samozřejmě to tak nemusí být, ale myslím, že toto je typ filmů, ze kterého si člověk musí vzít něco svého. Každý si tu něco uloví. Nějaká otázka společnosti se tu najde. Je to spíše mé vyjádření vůči užití Československa a slov jako je komunismus nebo Oldřich Nový (ikona československé kinematografie). Přijde mi, že Československo bylo zase stereotypizováno. Lze vytáhnout spoustu jiných faktů o Československu, které by byly zajímavé a obohacující a ne Oldřicha Nového a nebo komunismus, který se doslova vyskytuje skoro v každém filmu ve spojitosti s Československem. A když už takovéto téma vytáhnout, tak by se mohlo rozvinout více a ne pouze stereotypně zmínit. Jinak snímek mě požral za živa a kdybych si mohla na zeď vyvěsit dvouhodinový film, vyvěsím si tento. () (méně) (více)