Krakatit

uzasna adaptace velmi dobre a jako vzdy velmi paranoidni a nepekne knihy Karla Capka.. Vse, co melo byt dobre prevedeno, prevedeno bylo a primo skvele. karel Hoger mel za svuj vykon dostat nejake oceneni, jedna silena scena strida druhou a do toho hlavni protagonista temer sileny tim, co zpusobil septa: Krakatit, Krakatit.... záver je pak nakonec mene kruty, nez sem cekal, ale to asi Vávra musel trochu potesit divaky, kteri nejspise byli z takovehoto filmu uplne odvareni a deprimovani.. A pokud sem to nenapsal, Vávra je opravdu jeden z nejlepsich reziseru Ceskoslovenska a velice mu ten jeho vysoky vek preji velmi dobre 4, na pet mozna priste (28.03.2010)

Světoznámý přepis stejnojméného románu, brilantně převedeného na filmové plátno. K mimořádnému úspěchu tohoto vesměs fantastického snímku nepřispěl jen výtečný emocionálně tvůrčí (exaktní) vědec Ing. Prokop v podání Karla Högera nebo působivá Srnkova hudba. Ve filmu se dynamicky střídají a mění obrazy jednotlivých prostředí a prolínají se výjevy z reality se snovými a horečnatými představami hlavního hrdiny. Ústředím dramaturgickým principem adaptace je tedy kontrast představ a skutečností. Zároveň film posloužil jako vzorný předobraz k propagaci míru, ve své době aktuálně varoval před nebezpečím zneužití ničivé síly ukryté v hmotě. Televizemi neprávem opomíjený titul a já jsem rád za jeho znovuuvedení. (12.05.2006)

Vzhledem k dosavadní zkušenosti českého filmu s Karlem Čapkem se podařilo Vávrovy dostat jeho téma zase do nové úrovně. Zatím na dnes nedochovaný Zlatý klíček (1922) sedá prach nepochopení o významu toho projektu ve své době, Loupežník (1931) se zatím dostal jen málo mezi lid a zůstává encyklopedickým heslem o jediné účasti Marie Hübnerové ve filmu vůbec. V 1937 se blýsklo na lepší časy, kdy se Haas chopil Bílé nemoci a Frič Hordubalů. Bílá nemoc se ale nelíbila nastupujícímu režimu a Hordubalové doplatili na Čapkovu hádku s Havlem. Takže teprve kombinace Čapkových povídek a Krakatitu v prvních poválečných letech přinesla první prakticky neproblematické adaptace Čapka na plátna kin. Deset let po jeho smrti. To, co následovalo, je už zase docela jiný příběh, ale osobně si velmi cením toho, že právě v této době se Vávra přidal k Fričově a Bielikově snaze na něj nezapomenout. (03.01.2013)

Mistrný filmový počin, který varuje lidstvo před zrůdností myšlení některých jedinců. Myšlenka, která bude mít aktuální platnost po celou dobu existence lidstva. Člověk, tvor pyšný a nepoučitelný je schopen pro svou nebetyčnou pýchu zničit sám sebe a celé lidstvo. Ponurost myšlenky šíleného člověka umocňuje černobílé provedení snímku a dokonalá hra stínů. (22.08.2007)

Celkem povedené drama se zajímavým příběhem, výbornou kamerou a skvěle hrajícím Karlem Högerem. Navíc na rok 1948 mi to přišlo i dobře udělané. Má to i silné napětí, které čím blíže je konci, tím je je lepší, akorát mi v celém tomu filmu chybělo něco, co by z toho pro mě udělalo silný zážitek, něco, co by mě donutilo dá plný počet, byť je ten film dost zdařilý. A finální scéna s vozkou je skvělá, ale všechno to nezachrání. Každopádně, za zhlédnutí to určitě stojí. DRUHÉ ZHLÉDNUTÍ: Já jsem si celou dobu říkal, kde mi scházelo to cosi silnějšího, když je to tak geniálně vedené a nesmírně podmanivé, ale na konci mi to došlo. Ono je jedno, že scéna s vozkou je sice skvělá, ale trošku polopatická, stejně jako některá místa ve filmu. To mi tolik nevadilo ani tehdy (kdy jsem to tolik nevnímal) a dokonce ani teď. Ale nesedí mi to ladění do "byl to jen hořečnatý sen" a konec s možnou druhou šancí. Chápu, že v době vzniku mohl být problém natočit něco s tak negativním koncem, ale jeho zjemnění je přesně tím, co mu ubírá na síle. Takže zase "jen" silné čtyři, byť jsem doufal, že tentokrát ta pátá hvězda vyjde. Jinak je to totiž majstrštyk herecký, filmařský i scénáristický a to až takový, jaký se nikde moc nevidí. Silné 4* (09.08.2019)