Krakatit

Geniální a s každým zkouknutím, ještě víc. Halučinačně snová atmosféra, za kterou by se nemusel stydět ani Lynch a bezchybným obsazením, kde vedle rodáka z krPole;) je totálně uhrančivě hypnotický Jiří Plachý, jehož D´Hémon je opravdický...DÉMON. Naprosto to překonává předlohu, která je (jak si Čapka hodně! vážím) divná a skoro se nedá čísti. Míti z tohoto tak ost. Jajks, to by bylo!:) Proč Vávra neudělal Válku s Mloky a R.U.R.??? Proč???? Dobře, Mloci by byl finančně nároční, ale herdek...on by to nějak udělal. Jsem si tím jist. Nej koment Vercinix. (08.09.2019)

Hereckým projevem velmi divadelní: patos a tíže - ale tak se tenkrát hrály tragédie, stačí si poslechnout záznamy divadelních her z poválečné doby. Vávra má vše pod kontrolou, takže se mu horečnatý sen nerozpadne na sled expresionisticky pojatých výstupů, a věrně převádí myšlenky knihy - krakatit jako lidská pýcha ničící místo budující, žena- můza jako cíl a odměna dobyvatele, který se nevědomky stane tím ovládaným, venkovská idyla s hodnou dívkou se nám zdá krásnou, až když ji ztratíme, předtím nás nudí a nenaplňuje... Myšlenky zůstavají, jen se mění způsob uměleckého vyjádření - dnes je hlavní civilní projev, dřív vládla exprese. (28.03.2010)

Klasická Čapkova protiválečná vize ve filmovém převedení Otakara Vávry v produkci Bohumila Šmídy. Minimální efekty a triková část je roztomilá a na svoji dobu přeci jen výrazná. Nemůžu se ale zbavit pocitů, že herci i přesto všechno moc přehrávají a nájezdy na jejich strnulé obličeje mě víceméně rušily. Knižní předloha je mnohem lepší. I tak se jedná o základní kámen na poli československého sci-fi filmu. (12.09.2016)

Formou notně zastaralé (takhle polopaticky a doslovně se filmy nevyprávějí už setsakra dlouho, o silně afektovaném přehrávání některých herců snad ani nemluvě), snově-zlověstnou atmosférou stále působivé, humanistickým/protiválečným poselstvím samozřejmě nadčasové. Vůbec bych se nebránil nové (dobově aktualizované) filmové adaptaci, ale moc mě nenapadá, komu ze současných českých filmařů by se mohl takto specifický projekt svěřit, aby z něj nevzešla naprostá katastrofa... 70 % (24.01.2019)

Otakar Vávra se námětu významné knihy Karla Čapka podle mého názoru ujal bravurně. Tísnivá a ponurá atmosféra, v níž hlavní hrdina prožívá vnitřní boj sám se sebou, vnitřní rozpolcenost, zápas... "Snivost" s níž se divák v tomto filmu setkává ale podle mě není příjemná pro všechny a mnozí lidé, kteří se nikdy s tvorbou (nebo alespoň počáteční) nesetkali, nebudou rozumět všem činům vědce Prokopa. Jen ten závěr... (28.05.2011)