Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Krakatit je název pro třaskavinu s nepředstavitelně ničivým účinkem. Sám její vynálezce, inženýr Prokop, se jí zalekne, avšak pro mnohé jiné představuje vytoužený nástroj absolutní moci. Ve stejnojmenném románu Karla Čapka, vydaném roku 1924, byly Prokopovy pokusy a jejich následky čistě autorovou vizí. Proti tomu filmová adaptace, jež vznikla nedlouho po druhé světové válce a útocích na Hirošimu a Nagasaki, zčásti zjevně reflektuje skutečné události. Mimo naléhavý morální apel dodnes strhuje svou delirickou atmosférou a vizuální vynalézavostí v reálných exteriérech i fantastických kulisách. (NFA)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (246)

PKD 

všechny recenze uživatele

Geniální a s každým zkouknutím, ještě víc. Halučinačně snová atmosféra, za kterou by se nemusel stydět ani Lynch a bezchybným obsazením, kde vedle rodáka z krPole;) je totálně uhrančivě hypnotický Jiří Plachý, jehož D´Hémon je opravdický...DÉMON. Naprosto to překonává předlohu, která je (jak si Čapka hodně! vážím) divná a skoro se nedá čísti. Míti z tohoto tak ost. Jajks, to by bylo!:) Proč Vávra neudělal Válku s Mloky a R.U.R.??? Proč???? Dobře, Mloci by byl finančně nároční, ale herdek...on by to nějak udělal. Jsem si tím jist. Nej koment Vercinix. ()

mortak 

všechny recenze uživatele

Hereckým projevem velmi divadelní: patos a tíže - ale tak se tenkrát hrály tragédie, stačí si poslechnout záznamy divadelních her z poválečné doby. Vávra má vše pod kontrolou, takže se mu horečnatý sen nerozpadne na sled expresionisticky pojatých výstupů, a věrně převádí myšlenky knihy - krakatit jako lidská pýcha ničící místo budující, žena- můza jako cíl a odměna dobyvatele, který se nevědomky stane tím ovládaným, venkovská idyla s hodnou dívkou se nám zdá krásnou, až když ji ztratíme, předtím nás nudí a nenaplňuje... Myšlenky zůstavají, jen se mění způsob uměleckého vyjádření - dnes je hlavní civilní projev, dřív vládla exprese. ()

Reklama

topi 

všechny recenze uživatele

Klasická Čapkova protiválečná vize ve filmovém převedení Otakara Vávry v produkci Bohumila Šmídy. Minimální efekty a triková část je roztomilá a na svoji dobu přeci jen výrazná. Nemůžu se ale zbavit pocitů, že herci i přesto všechno moc přehrávají a nájezdy na jejich strnulé obličeje mě víceméně rušily. Knižní předloha je mnohem lepší. I tak se jedná o základní kámen na poli československého sci-fi filmu. ()

InJo 

všechny recenze uživatele

Formou notně zastaralé (takhle polopaticky a doslovně se filmy nevyprávějí už setsakra dlouho, o silně afektovaném přehrávání některých herců snad ani nemluvě), snově-zlověstnou atmosférou stále působivé, humanistickým/protiválečným poselstvím samozřejmě nadčasové. Vůbec bych se nebránil nové (dobově aktualizované) filmové adaptaci, ale moc mě nenapadá, komu ze současných českých filmařů by se mohl takto specifický projekt svěřit, aby z něj nevzešla naprostá katastrofa... 70 % ()

Pavlínka9 

všechny recenze uživatele

Otakar Vávra se námětu významné knihy Karla Čapka podle mého názoru ujal bravurně. Tísnivá a ponurá atmosféra, v níž hlavní hrdina prožívá vnitřní boj sám se sebou, vnitřní rozpolcenost, zápas... "Snivost" s níž se divák v tomto filmu setkává ale podle mě není příjemná pro všechny a mnozí lidé, kteří se nikdy s tvorbou (nebo alespoň počáteční) nesetkali, nebudou rozumět všem činům vědce Prokopa. Jen ten závěr... ()

Galerie (49)

Zajímavosti (28)

  • V horském sídle padlých válečných štváčů zdraví D'Hemon (Jiří Plachý st.) přítomné parafrází nacistického pozdravu, jenom ho provádí levou rukou. (Robbi)
  • Vyzneniu filmu napomáha vierohodne pôsobiace stvárnenie atómového výbuchu, ktorý bol vyrobený v trikovom oddelení na Barrandove v dvojmetrovom vodnom akváriu, do ktorého boli pod tlakom púšťané rôznofarebné tekutiny. Pri spomalenom snímaní bol dojem atómového výbuchu, spojený ešte s oslňujúcim zábleskom, presvedčivejší. (Raccoon.city)
  • Film bol predaný do Poľska, Švédska, Dánska, Albánska, Rumunska, Francúzska a Palestíny, a tiež do artových kín v Kanade a USA. V roku 1951 bola snímka opäť zaradená do programu kín a v roku 1955 mal film obnovenú premiéru. Návštevnosť od roku 1951 do roku 1955 predstavovala pri 3 468 predstaveniach 497 028 návštevníkov. Od roku 1948 do konca roka 1987 mal Krakatit návštevnosť 3 145 626 divákov na 16 773 predstaveniach. Roku 1956 bol vyvezený do NDR a Juhoslávie a 1957 tiež do Paraguaja. (Raccoon.city)

Související novinky

Noir Film Festival 2014 startuje již 21. 8.!

Noir Film Festival 2014 startuje již 21. 8.!

16.08.2014

4 dny, 4 místa, 40 projekcí... Unikátní přehlídka noirových filmů, kterou letos hostí královský hrad Křivoklát, se nezadržitelně blíží! Druhý ročník festivalu, který se zaměřuje na inspirativní… (více)

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)

Reklama

Reklama