The Light Penetrates the Dark
VOD (1)
Obsahy(1)
K natočení prvního snímku Otakara Vávru podnítila světelná plastika Zdeňka Pešánka, významného českého kinetisty, umístěná toho času na transformační stanici v pražské Jindřišské ulici. Krátký avantgardní film je směsí geometrických obrazců a jakési optické hudby a jedná se o filmový debut tehdy dvacetiletého Vávry. (Weissik)
Recenze (17)
To jsem vůbec netušil, že koncem dvacátých let dorazila evropská avantgarda i k nám. Nemluvě o tom, že první český film tohoto proudu vytvoří taková konzerva jako Vávra. Ale příjemné překvapení. Snímek je takovým spojovacím článkem mezi hrou světel v Rayově Návratu k rozumu a nasnímanou kinetickou plastikou Moholy-Nagyho v Lichtspiel. ()
Avantgardní... ()
Plynulé nadviazanie, ba až spojenie s medzivojnovou filmovou avantgardou, fascinovanou abstraktnými geometrickými obrazcami, svetlom a elektrinou. Otakar Vávra "válí". O takýchto skvostných začiatkoch tohto kontroverzného režiséra som netušil. Zrejme jeho neskoršia režijná flexibilita zodpovedala úrovni jeho názorových posunov vo vzťahu k moci. Bol schopný akejkoľvek zmeny. Vo filme, v hodnotách i v spoločensko-politickom vyznení jeho diel. ()
Čtyři elektrizující minuty. ()
Čistě experimentálně avantgardní záběry Otakara Vávry.. ()
Dvojice vysokoškoláků František Pilát a Otakar Vávra vytvořila v Brně, kde oba studovali, etudu, která vycházela z experimentů tzv. světelné architektury Josefa Pešánka. Vzhledem k době vzniku se jedná o průlomové dílo a pro vývoj domácího dokumentárního filmu má zásadní význam. ()
Vlastně jsem ani netušil, že Vávra začínal jako filmař avantgardou. Podobné němé minidílko mohu hodnotit jen pocitově, takže mi stačí napsat, že mě Vávrova oslava věku elektřiny fascinovala. (v úvodních titulcích kupodivu Otokar Vávra) ()
Byla by to celkem fajn vizualizace třeba k winampu nebo tak. ()
Avantgardní jednohubka z počátků zvukového období, která díky svému vzhledu a rázné klavírní hudbě připomíná poněkud divočejší a nekonzistetní reklamu na tehdejší energetiku. ()
Žárovka... ()
Zajímavé, přiměřená stopáž, ale nějak víc mě to neoslovilo. 3* ()
Iskrivé po všetkých stránkach... pravda, v dobovom kontexte. Vtedy to bolo iné... ()
Když přihlédnu k tomu, že už ve dvacátých letech i dříve se točily skvostné němé filmy, nemohu tenhle filmový pokus Vávry hodnotit výše. Elektřina rozžínající žárovku mě opravdu nedokáže zaujmout. ()
Avantgarda není to, co bych vyhledával. Touha tvořit a objevovat něco nového je však v dobovém kontextu mocně patrná. ()
Zajímavý sled obrazů doplněný hudbou, trochu mi chybí hlubší myšlenka těchto sledů a sladěnost. Hodnocení: 45 % ()
Chybí tam elektrický úhoř, nebo nechybí, co já vím... ()
Otakar Vávra was CRAZY badass aneb jeden z těch filmů kategorii WTF. První půlka, plná šílených střihů, záběrů a vpravdě vysmažené kamery dokáže zaujmout. Druhá, ve které se Vávra soustředí na Pešánkovo "hudební sousoší" je tak trochu na hovno; sousoší je totiž snímáno z tak blbých úhlů (možná záměr?), že kdybych dopředu nevěděl, na co se to dívám, tak bych neměl šanci to poznat. S úcty k tomu, kam to Vavro dotáhl, dávám 50%. PS: Film je už z roku 1930, zde je chyba. ()