• D.Moore
    *****

    Skvělý film s množstvím postav, z nichž nakonec žádná není navíc, a se senzačními herci v čele s Františkem Smolíkem, Eduardem Kohoutem, Lídou Baarovou a Vlastou Matulovou. Obzvlášť obě dámy mě potěšily - Lída Baarová tím, jak s přehledem zvládá dramatickou polohu a jako chameleon se mění ze ctižádostivé dívky v bezhlavě zamilovanou a naopak, Vlasta Matulová velmi přirozeným projevem v roli roztomile zamilované vědkyně. A stejně tak Otakar Vávra dokázal zrežírovat vše a všechny dějové linky plynule propojovat. Jeho katastrofický závěr plný napětí pak přímo bere dech.(5.2.2016)

  • Mulosz
    **

    Zhlednuti tohoto filmu me utvrdilo v tom, ze veskerou jakz takz kvalitni ceskou produkci natocenou do roku 1945 jsem uz videl a i pres nejvetsi snahu se obdivovatelem tohoto obdobi nikdy nestanu.(4.6.2013)

  • Skip
    ****

    Ten film se musel stát hitem, když se rozkřiklo, že Lída Baarová ukázala svá ňadra. Ale nejen tato bezesporu zajímavá podívaná dělá z Vávrova filmu velmi kvalitní umělecký počin. Pravda, chvílemi to bylo na hraně, za níž byla propast kýčovité bažiny, ale naštěstí se tvůrcům podařilo udržet se nahoře a neklesnout.(27.3.2009)

  • Kulmon
    ****

    Český film před rokem 1945 nebyly jen veselohry, ale i filmy s tématem závažnějším. Ale málo se jich povedlo. Jedním z nečetným kvalitních dramatických filmů této doby je právě turbína. Otakar Vávra zde prokázal svůj talent pro ukázání společnosti na konci 19. století. Je zde spousta postav a každá má určitou povahu charakterizující morální zkaženost tehdejší doby. Jen nevím jestli filmu trochu neuškodila právě tato roztříštěnost, jak lidská tak tematická.(10.5.2009)

  • sportovec
    *****

    Mnohostranný talent Otakara Vávry zřejmě ještě bude doceňován. Titánský devadesátník byl v době TURBÍNY stále neuvěřitelně mlád; pohyboval se na rozhraní své dvacátnické a třicátnické periody. Přeneseme-li tento jeho věk do současnosti, o to více oceníme až překvapivou zralost jeho tehdejších uměleckých výkonů (DÍVKA V MODRÉM, FILOSOFSKÁ HISTORIE, CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH, PANENSTVÍ) v kontextu první vrcholné doby naší kinematografie - tvořitelské a zakladatelské doby prvorepublikových osudových třicátých let minulého století. Je neuvěřitelné, že dobová komunistická charakteristika v zásadě přesně postihuje ráz filmu, jehož úroveň ve skutečnosti ještě pozitivně překonává prvoplánovou tendenčnost jejího autora. Panoramatický obraz přelomové doby zlomu XIX. a XX. století v nevšední šíři i hloubce zobrazuje skutečný obraz tehdejší pražské a vlastně i české společnosti, přesněji řečeno jejího nižšího "vnitropražského" patra. Ve filmu hraje hned celá plejáda vynikajících českých herců (Baarová, Höger, Smolík, mladičký Hrušínský, Matulová, Plachta, Kohout, také velmi mladý Vejražka, Vojta, Glázrová). Popisovat jejich výkony znamená opakovat již řečené v předcházejících komentářích; osobně bych upozornil na Smolíka, Matulovou, Högra a Kohouta, zaujaly mne i živočišné smyslné (v dobrém slova smyslu) výkony Baarové a Glázrové včetně odvážných scén (Baarová). Za základní přínos filmu pokládám jak postižení, tak současné překonání naturalistických limit Čapkovy literární předlohy a skvělé postižení v postavě prvotní české feministky Marie Ullikové; chápu je jako Vávrův neokázalý hold generaci prvních českých intelektuálek (fascinující milostná scéna v observatoři). TURBÍNA je a zůstává jedním z démantů velkolepé vávrovské filmografie.(2.12.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace