Zelená karta

Předně musím konstatovat, že Peter Weir je jedním z mých vůbec nejoblíbenějších režisérů, což se tady koneckonců hodně projevilo. Jeho inteligentní scénář a plynulá režie společně s výtečně obsazenými Gérardem Depardieu a Andie MacDowell daly vzniknout poněkud nenápadnému, ale přesto nesmrtelnému zástupci svého žánru, jehož kvality jsou pro dnešní zástupce nedosažitelné. Velmi příjemný ironický nadhled a jednoduchá zápletka, která ale díky hereckému koncertu ústřední dvojice nemůže ztratit své kouzlo ani na opakované zhlédnutí. Ten malý detail, že název manželčina krému může rozvrátit manželství, tentokráte velice rád ignoruji...Přesně mezi čtyřmi a p*ti. (28.03.2013)

Peter Weir a romantická komedie, to je spojení sice nečekané, ale fungující stejně dobře jako ostatní jeho filmy. Jinak řečeno: mnohem lépe než drtivá většina tohoto žánru. Kromě scénáře, režie a ústřední herecké dvojice si ještě zaslouží zmínku hudba, která tu má také důležitý prostor – od Zimmera přes Mozarta a Enyu až k africkému bubeníkovi s plastovým kbelíkem. (21.05.2015)

Nic moc jsem od filmu nečekala a po celou dobu trvání jsem se učila a napůl sledovala film. Nijak zvláště mne nezaujal, ale k učení mi připadal docela příjemný. Nemohla jsem jinak a srovnávala ho s jihokorejským snímkem Daenseoui sunjeong, který je založen na stejném tématu, kdy se jedna osoba kvůli získání práva na pobyt v zemi rozhodne vdát se či oženit se. A musím říci, že u Daenseoui sunjeong bych se učit asi nedokázala... Ale i přesto příjemný film. (20.12.2009)

Vždycky jsem říkal, říkám a říkat budu, že v žánru romantické komedie jde o to, čím je tento ozvláštněný a netradiční. Aby byl zajímavý a nápaditý. Tady jde tohle všechno ruku v ruce - netpická ústřední dvojice, originální nápad, univerzální (skvělý) režisér a naprosto dokonalý (nepatetický a hlavně nedoslovný) konec. VY MÁTE VÍC RÁDA KYTKY NEŽ LIDI. (11.04.2007)

Ikonická romantická komedie Petera Weira s úchvatnou Andie MacDowell a geniálním Gérardem Depardieu. Je to neskonale vtipné, chvílemi satansky hrubé (především ve chvílích střetu francouzského hrubiánu se "zelenou" Newyorčankou), člověk se baví od začátku do konce a na závěr pláče, aniž by se však musel za své slzy stydět. Udělat dobrou romantickou komedii je umění. Weir dokázal, že toto umění ovládá, leč mu v tom zásadně pomáhá ústřední dvojka, pohříchu neoceněna Oscary. Zelená karta je filmem z radosti pro radost. Moc rád si ji zas někdy vychutnám. (31.08.2017)