Truman Show

Jima Carreyho moc nemusím, tudíž jeho přítomnost v tomto snímku ve mně ještě před jeho spuštěním vyvolávala jistou dávku nedůvěry. Ta se však nakonec rozplynula jako pára nad hrncem, neboť tento výživný a chutný pokrm, jenž si pro nás Peter Weir připravil, mi nejen brzy enormně zachutnal, ale také mi výborně sedl po všech směrech, včetně příjemné dochuti po dokoukání filmu. Samotný námět Truman Show je perfektní a v takto povedeném zpracování se pak stává silným filmovým zážitkem, který bych každému doporučil. (13.12.2016)

Je málo filmů, ze kterých si dokáži něco vzít. Ještě méně je ale snímků, po jejichž skončení se mi v hlavě usadí tak velký brouk, že na něj musím myslet ještě hoodně dlouho. Truman Show se to spolu s Matrixem povedlo, a jejich scénáristům a režisérům tak patří velký dík. Jak se příběh vyvíjel a odvaha hlavního hrdiny postupně eskalovala až k tomu nejheroičtějšímu činu, který vedl ke zdrcujícímu zjištění, jež bylo jen potvrzením nahlodané mysli postavy Carreyho, po celou dobu mi v mozku výřily nejrůznější myšlenky. Od klasické "Co když je to tak i s námi, ve větším měřítku?", až po složité filozofické zamyšlení "...takto se ale přeci chovají i lidé, kteří nic nepředstírají... Jak je to možné - proč?" Watch and think. (21.04.2009)

Ty záběry, kdy ukazovali řadové domky v tom jejich "prej dokonalým" světě jsem měl co dělat, abych nezačal zvracet. Už ty reklamy v průběhu filmu ("KOMU TO PROBOHA ŘÍKÁŠ?") mi připomněly současnost. ("NENÍ TO SHAKESPEARE, ALE JE TO GENIÁLNÍ.") Není to geniální, jen se na tom dají geniálně rychle vydělat prachy. Někomu taky může připadat geniální slepit film z vtipů, dokud nezajde do kina a nezjistí, že z toho vyšlo cokoliv, jenom ne to, co by se dalo nazývat filmem. (-VÍŠ, CO SE ŘÍKÁ? ŽE UMŘEL! -PODÍVEJ SE, MÁME VYSOKOU SLEDOVANOST!) - a to vysílali jen blbý, jeden osamocený titulek na prázdné obrazovce. V průběhu snímku Truman Show dávali na n@vě dva bloky reklam. Jedna z nich byla lživá a nutila lidi, aby si koupili její produkt za každou cenu. Často se říkávalo, že lidé už si na ty reklamy zvykli a nevadí jim, když si během nich uvaří třeba kafe, no jo, ale ta délka bloku při rychlosti dnešních rychlovarných konvic by stačila tak na tři až pět káv!!! A já "se slzou v oku" vzpomínám na dra Železného, jeho naučné pořady (kouzlo tohoto oblbování ještě dlouho někdo nepřekoná) a stále si říkám...NEŽIJEM MY ČÁSTEČNĚ UŽ DRAHNOU DOBU V TAKOVÉ NAŠÍ MILÉ MALÉ TRUMAN SHOW???!!! (04.02.2004)

10 / 10 Jednoducho geniálny film a ojedinelá kombinácia perfektného scenára, brilantnej réžie a excelentných hereckých výkonov, čo je, ako sami iste uznáte, pomerne nevídaný jav. Carey dokazuje, že má na viac ako na nejakého panáka v radovej komédií (aj keď aj to treba vedieť), a Ed Haris ešte nepatrí do starého železa. Režisér Peter Weirer sa aj s jeho trinástimi nomináciami udelenými takmer na všetkých filmových súťažiach po celom svete stáva ďalším nedoceňovaným tvorcom a nám nezostáva nič iné, len mu držať do budúcna palce. A nesmiem zabudnúť na scenáristu Andrewa Niccola, autor zaujímavej Gattacy, divošiny S1m0ne alebo Spielbergovho Terminálu. Tak, o tvorcoch toho už vieme pomerne dosť, vráťme sa k ich 'výtvoru' - je viac ako príjemné pozerať sa na film, ktorý je výsledkom čírej tvorivej geniality a chuti dosahovať nové méty, a Truman Show je práve tento prípad. Môžete ho brať ako brilantnú satiru na súčasný stav spoločnosti, ako inovatívnu a inteligentnú komédiu/drámu, alebo jednoducho ako film, ktorý dokáže pobaviť, výber je len a len na vás, podstatné je, že ani jedna jeho 'odroda' nenudí a riziko sklamania je minimálne. Rozpisovať sa prečo je tomu tak by bolo zbytočné, celý film je jedna veľká mozaika okúzľujúcich momentov, pričom každý z nich navezuje na ten druhý, a jediná šanca ako skutočne pochopiť všetky tie pochvalné hodnotenia okolo je Truman Show vidieť na vlastné oči. A v prípade, že by sme sa už nestretli, dobrý deň, dobrý večer a dobrú noc! (21.02.2005)

Vědět tak, kam Andrew Niccol na ty nápady chodí. Co film to perla, ať už ho režíruje sám, nebo napíše scénář. Tedy ve skutečnosti stačí dívat se na svět okolo sebe s otevřenýma očima. Jak se říká o knihách, že nejlepší je taková, o které máme pocit, že jsme ji už četli, tak o filmech platí to samé. V Gattace i tady jsem slavil vítězství lidské vůle nad systémem, který jsme si sami zbudovali k tomu, abychom se sami odřízli od reality a uzavřeli do iluzí. Vyvěrá z toho taková naděje a víra v člověka, že mě to opravdu dojímá. S1mOne už je k lidstvu mnohem skeptičtější a naopak zobrazuje vítězství iluze nad skutečností. To zas potěší cynickou složku lidské osobnosti. Terminal se opět vrátil k vítězství člověka. Je vidět, že optimistický konec lze natočit bez přehnaného patosu a kýčovitosti, a přitom může být stejně úderný a působivý jako nějaká tvrdá překvapující pointa (nejvíc mě takový konec dostal v knize Piknik u cesty). Ale to jsem se dostal od filmu někam k filosofování, takže zmíním vynikající režii Petera Weira (s Niccolem si evidentně padli do noty), výkon Eda Harrise, Laury Linney a Jima Carreyho a ostatně všech ostatních "členů štábu" skvěle podávajících telenovelové neherectví, krásnou Nataschu McElhone a skvělou hudbu neuvěřitelně podbarvující celý film. Film navíc obsahuje několik skutečně skvělých scén, jako lidi stojící a čekající na povel nebo Carrey bušící na stěnu svého "dokonalého světa." Beru film jako takovou výzvu stát se pány svého osudu. A teď "kdybychom se neviděli dobrý den, dobrý večer i dobrou noc..." (21.11.2005)