Poslední výstřel

Jen těžko se mi chce věřit, že i tento film režíroval autor skvělých dramat Vlčí jáma, Romeo, Julie a tma, Zbabělec ... Smutný doklad toho, že dobrý reřisér v rukou režimu nemusí natočit dobrý film. Smutné a poučné. Přesto se nedá upřít Weissova schpnost navodit dramatické situace a vykreslit jednotlivé lidské povahy. (27.07.2017)

Budovatelský film. 1) Dobový běžný budovatelský film má všechny atributy toho filmového podžánru: naivní propagandistický scénář, vášnivou melodramatickou hudbu, nadšení a odhodlanost nových stavitelů vlasti atd. Na herecké výkony se tolik nehraje, ani na logiku děje, protože víra v lepší budoucnost má přednost před skutečností._____ 2) Snímek má dvě specifika: základní zápletku (zničí ustupující fašisti továrnu anebo se ji podaří uchránit pro československý stát?) a parádní ostravštinu. Už jen pro ni je film zajímavý._____ 3) Inteligentní koment (jeden z mála k tomuto filmu): MickeyStuma****. (06.10.2020)

Poněkud tezovitý film sází na Pečenkovu kameru, která se okem estéta rozhlíží po Vítkovicích a okolí. Skvěle je nasnímaná celá oprava, především vytažení zvonu při němž dal Weiss přednost dynamice před estetikou si zaslouží diváckou pozornost. Weissovi se podařilo výborně natočit i samotný předchozí přesun zvonu z válcoven. Výborně nasvícená scéna přibližuje i během noci spoustu detailů. Vzhledem k tomu, že jsem film viděla poznamenaný milovníky tmy a ticha z CS Filmu, dovozuji, že v kině musel být zážitek ze sekvence přesunu zvonu mimořádný. I bez velkého plátna jsem si užila sekvenci, dle níž byl pojmenován celý film. Mizanscéna při pohledu dolů je fantastická. Ze stínů vybíhají lidé, uprostřed světla leží bezvládné tělo, kolem ční vysoké pece a dávají tušit, jak křehký je život toho malého tvora v jejich stínu, člověka. První mírová tavba  je natočena s úctou k práci hutníků, nepodlézá jim jako jiné budovatelské filmy, dělníky anonymizuje, nehledá mezi nimi hrdinu, ale zároveň ukazuje, jak namáhavou práci mají. Celý film se mluví ostravštinou, což je v kontextu pražských pokusů o různá nářečí celkem balzám na ucho. (25.02.2023)

Celý film jsem musel zapojovat všechny své mozkové buňky, abych jakž takž chápal, co oni hrdinové pronáší. S přeložením do češtiny z toho ale většinou vznikla taková blbost, že jsem si jen povzdechl a začal s překladem znova. S postupem času jsem ale tak nějak pochopil, že chyba není na mé straně. Třeba mi nějak nešlo na rozum, že na jednu stranu chtěli naši uvědomělí dělníci snížit výrobu, aby uškodili Němcům, na stranu druhou ale po náletu hned běželi a spravovali škody, aby výroba mohla zase co nejrychlejc pokračovat. A jeden z nejuvědomělejších dělníků dal dokonce této práci přednost před svou těhotnou manželkou. No a ten závěr.. já nevím, v té době už jsem byl z děje a řečí totálně dohoukaný, ale jestli jsem dobře pochopil, ti dělníci se vypořádali s těmi Němci ukrytými v továrně sami, místo aby zavolali Rudou armádu... to mi hlava nebere. No ale abych jen nepomlouval, film má zajímavé a pravdivé poučení - že přílišná zažranost do práce člověka zabíjí, jak se ukázalo na příkladu Ludvíčka. Já naštěstí tohleto už dávno vím, a proto jsem si to zařídil tak, aby se mi to rozhodně, ale rozhodně stát nemohlo. (29.07.2013)

Celej film byl jeden velkej trapas a navíc se v něm mluvilo nějakou moravskou hapmaťilkou, takže jsem hovno rozuměl, to bylo samý včíl sem a včíl tam. Jsem si připadal jak ve Slovácku se nesudí. Co jsem nepochopil vůbec, proč tímhle nářečím mluvili i někteří fašouni, tady asi někdo přemejšlel prdelí. Stejně je to sranda, naše země má rozlohu 3cm čtvereční a máme tu milion nářečí. Třeba když mluví uživatelka Květule tak mám pocit, že chce zpívat a na dialog s uživatelkou Blondshark abych si vzal rovnou překladatele. Naštěstí u tohoto filmu jsem nepotřeboval ničemu rozumět. Skupina dělníků co vypadá jak spolek elitních retardů Jedličkova ústavu vezme nácky útokem a pokaždý když uvidí sovětskou uniformu si z toho samým blahem ucvrnknou do trenek, to je celý, víc trapnosti už film nenabízí. (29.11.2010)