Režie:
Tod BrowningKamera:
Karl FreundHrají:
Bela Lugosi, Helen Chandler, David Manners, Dwight Frye, Edward Van Sloan, Herbert Bunston, Carla Laemmle, Tod Browning, Anita Harder, Cornelia Thaw (více)Obsahy(1)
Hrabě Dracula na svém hradě v Karpatech děsí všechny vesničany až k smrti. Poté, co naivní realitní agent Renfield podléhá jeho vůli, vydávají se společně do Londýna, kde přes den odpočívají a v noci hledají své oběti, které by vysávali. (Bonton Home Entertainment)
Videa (1)
Recenze (227)
Zhlédnuto bezprostředně po dočtení Stokerova stejnojmenného románu. Srovnávat film se Stokerovým textem snad ani nemá cenu, komplikovaný románový děj je zde tak brutálně redukován, že téměř nezůstal kámen na kameni. Můj údiv vyvolalo již to, kdy jsem v úvodu překvapeně zjistil, že se na Draculův hrad nevydal Jonathan Harker, ale Renfield! (A to je ještě změna, kterou považuji za celkem vtipnou zkratku původního děje). Stejně tak asi nemá cenu vysmívat se staromódnímu hereckému projevu celého ansámblu nebo předpotopním trikům (z nichž primát trapnosti pravděpodobně drží všichni ti směšně pískající netopýři, kteří vypadají jako debilní suvenýry z pouti). Co mi ovšem vadilo už notně, byla úmornost, s níž se celý ten film - navzdory své relativně krátké stopáži - nekonečně vleče. O nějakém napětí, nebo nedejbože strašidelné atmosféře, nemůže být ani řeč, celá ta letitá podívaná je spíš místy rozkročena mezi starosvětskou roztomilostí a bezděčnou směšností (místy jsem si skutečně nebyl jistý, zda nesleduji parodii). Proto nemohu jít se svým hodnocením výše - ke konci jsem si vážně už nudou zoufal. To je přece u hororu zásadně špatně. Za sebe nemám problém napsat, že tohle je klasika, která mě obloukem minula. ()
Výrazná mysterióznost Bely Lugosiho napomohla vytvořit z Draculy kultovní záležitost přetrvávající mnoho desítek let. A nutno dodat, že i značnou měrou Toda Browninga, který se nespokojil s pouhým přenesením Stokerovi předlohy, ale vnesl do přitažlivého příběhu nesmazatelnou symboliku. Pochmurnost prostředí se plně ztotožňuje s proměnlivou mimikou Lugosiho obličeje; od dobrosrdečného odevzdání až po úlisný úsměv završený palčivými záblesky uhrančivých očí. Tím se Bela Lugosi zcela oprávněně staví do pozice jednoho z nejlepších představitelů upířího hraběte. „Zemřít, být opravdu mrtev, to musí být nádherné.“ ()
Obrovské zklamání! Jedinným kladem je uhrančivý Bela Lugosi, ale jinak to je naprostá průměrnost. Ostatní herci hrají naprosto příšerně, akorát na představitele Van Helsinga se dá jakž takž koukat. Nejvíc ba přímo fatálně selhal režisér Tod Browning, protože vše je tak odfláknuté a nezajímavé. Nejhorší je, že vždycky naťukne nějaký vedlejší motiv (např. jak Lucy kousá malé děti) jenže ho pak vůbec nerozvine ani nedokončí. Z toho plynou rozpory s knižní předlohou, které by ale v případě dobře odvedené práce nevadily. Další výraznou chybou je absence hudebního doprovodu o který některé scény vyloženě prosí. Tenhle film mohl být bomba, bohužel není. Stáří filmu není žádná omluva, jelikož Friedrich Wilhelm Murnau svého "Nosferatu" natočil ještě o deset let dříve a jaký to je majstrštyk. ()
Já vím, že přelom 20. a 30. let nebyl k filmu, zejména v přechodu na použitelná zvuková zařízení, nikterak přívětivý. Vím, že film je z velké části zápas s technologickým zázemím, realitou a představami, ale omluvte mě, nechci být u něčeho tak vzdálenému tradičnímu zážitku, jako je statický a ve všech směrech nemrtvý Drákula. Je přinejmenším úsměvné sledovat ateliéry připomínající divadelní jeviště, do nichž postavy vchází a odchází bez ohlášení, účelově a naprosto antiklimaticky. Nejpůsobivější jsou pak chvíle, kdy odchod z rámu obrazu, zabírajícího malou část pokoje, znamená automaticky odchod z celé scény. Ano, zvuk z počátku film skutečně zabil, minimálně pro ty méně zkušené (nic proti Browningovy, čistě ateliérová politika Universalu mu asi moc prostoru neposkytovala). ()
Nesmrtelná monster klasika Dracula s vynikajícím Belou Lugosim v hlavní roli, jehož uhrančivý pohled a neuvěřitelné charizma udělalo z transylvánského hraběte nezapomenutelnou postavu hororové kinematografie. Filmů o Draculovi jsem viděl minimum - vlastně pouze Upíra Nosferatu a Drákuloviny (což je vlastně parodie, ale dost věrná svým předlohám a celkem i dobrá), takže jsem pouze jen tak konfrontoval s oněmi předešlými snímky. Dracula má pěkný příběh, (jak už jsem řekl výše) dobré herce a perfektní výpravu, takže když pominu stáří snímku a faktory s tím související, tak jde o nadprůměrně natočený filmařský kousek. Zkrátka vedle Frankensteina a Frankensteinovy nevěsty další z řady solidních snímků třicátých let minulého století, kterým vévodí nadpřirozené monstrum. ()
Galerie (79)
Zajímavosti (63)
- Originálna verzia filmu bola o desať minút dlhšia, tá však padla za obeť cenzorom v roku 1936. (Raccoon.city)
- Původně měl Universal v plánu natočit Drákulu jako velkofilm, který by se pevně držel literární předlohy, ale po krachu na burze a začátku Velké krize zvolil raději levnější adaptaci divadelní hry Hamiltona Deana. (liquido26)
- Oproti divadelní hře, kdy scénické poznámky stanoví, že Dracula oběti vášnivě políbí a pak se zakousne do hrdla, tak filmový scénář se omezil na líbaní ruky. (Zetwenka)
Reklama