Režie:
Billy WilderKamera:
William C. MellorHrají:
Gary Cooper, Audrey Hepburn, Maurice Chevalier, John McGiver, Lise Bourdin, Guy Delorme, Françoise Brion, Franz Waxman, Léo Marjane, Christian Lude (více)Obsahy(1)
Gary Cooper se v této dnes již klasické romantické komedii typově vrací ke své roli lehkomyslného svůdníka z filmu Bluebeard's Eighth Wife (1938), i když tentokrát jako stárnoucí playboy Frank Flannagan. Na scénáři k oběma snímkům se podílel slavný Billy Wilder, který Odpolední lásku i režíroval. Audrey Hepburn zde ztvárnila Ariane, dceru pařížského soukromého detektiva Clauda Chavasseho (Maurice Chevalier). Ten sleduje Flannaganovy milostné pletky a výsledek sděluje podváděnému manželovi (John McGiver), jenž se rozhodne záletníka zabít. To ale zaslechne Ariane, která okamžitě spěchá Franka zachránit. Dokáže jej udržet v bezpečné vzdálenosti od McGivera tím, že se sebe dělá světačku; to Frank sice rychle prokoukne, ale Ariane jej stejně velmi fascinuje a poté, co dívka zmizí, rozhodne se ji hledat... Když se pak jednou setká s Chavassem, vypráví mu o krásné neznámé a netuší, že jde o detektivovu dceru - a ten mu rovněž v nevědomosti nabídne, že mu ji najde. Když pak ale zjistí, že by tak podporoval vztah své dcery s o mnoho let starším casanovou, začne ji od něj zrazovat. Ariane však na jeho naléhání nedá, což otvírá cestu k velkému romantickému finále. Film osvěžuje jemný humor jako je například výborný opakující se gag s kvartetem cikánských houslistů, kteří záletníka Coopera sledují úplně všude, včetně koupele v páře. Tato plynulá, inteligentní a mistrně natočená romantická komedie získala kromě řady nominací také několik cen; jako adaptaci románu Ariane Clauda Aneta ji napsali společně Wilder a I.A.L. Diamond. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (122)
"To je to město. Paříž, Francie. Je prostě jako ostatní města, Londýn, New York, Tokyo... až na dvě věci. V Paříži lidé lépe jí... a v Paříži se lidé milují, dobře, třeba ne více ale určitě více častěji. A to kdykoli a kdekoli. Na levé lavičce, na pravé lavičce a mezi nima. Dělají to za dne a v noci...". Tak tento fim ma dostal už na začiatku. Očakávala so od neho veľa a to očakávané sa mi aj patrične ukázalo :) Skvelá Audrey Hepburn, starý ale za to šarmantný Gary Cooper tvorili skvelý "pár". K tomu tá hudba, kontrastná čierna a biela, Paríž, cigáni, cello, Ritz,... Hlavou mi ešte stále pobehuje melódia Fascination a na tvári stále ostáva milo uspokojujúci úsmev, ktorý vo mne toto všetko vyvolalo. ()
Od Odpolední lásky jsem téměř nic neočekával. Mé pochybnosti k černobílému filmu z roku 1957 však rozprášila vlna brilantního humoru, inteligentně vystavěných dialogů i hudbou podbarvené romantiky. Jistě, najdou se zde chyby, tojice hlavních představitelů filmu je však natolik výborná, že jsem nedostatky zkrátka přehlížel. A režisér Billy Wilder si mě získal pro další jeho filmy. ()
5/10 Má to nejaké svetlé momenty, Audrey je rozkošná, kamera skvelá, atmosféra Paríža podmanivá, ale ako celok je to divné a určite nefunkčné ako romantická komédia. To dávanie dokopy Audrey Hepburn so starcami je v Love in the Afternoon už za znesiteľnou hranicou. Gary Cooper vyzerá senilne, nemá s Audrey žiadnu chémiu, naopak pôsobí akoby zvádzal a zneužíval 16 ročné dievča a ešte mu v tom pritakáva jej otec. Toto celé v rámci filmu, ktorý sa tvári ako roztomilá romantická komédia, pôsobí strašne úchylne. ()
Wilder komediální a Wilder romantický. Love in the Afternoon jede silně na obou těchto kolejích, bohužel však z mého pohledu funguje na jedné maximálně skvěle a na druhé dosti pokulhává. Komediální rovina, kooperace různých gagů, ať už vizuálních, či situačních je opravdu nadmíru výborně napsána a stejně kvalitně zfilmována. Naopak romantika, chemie mezi Cooperem a Audrey a především motivace a chování postav v jejich vzájemném milostném vztahu mi přišla taková nemastná neslaná. Korunu tomu nasazuje samotný konec, který obě hlavní postavy vlastně ponižuje a rozhodně nevyznívá tak, jak by dle okolností měl. A mrzí mě to moc, protože kdyby byl celý příběh pojatý s větší dávkou ironie vůči samotnému milostnému vztahu, mohla by být Love in the Afternoon dalším Wilderovým masterpiecem. 6/10 ()
Láska a Paříž. V mnoha filmech se tato dvě slova spojují, ale v žádném to není činěno takovým způsobem jako v Love in the Afternoon. Po romantickém úvodu o podobách lásky v Paříži se objeví cynické soukromé očko, které zcela neromanticky na těchto láskách těží. Tentokrát se ovšem nebude jednat o nějaký jeho případ, ale o dceru, která se právě kvůli povolání svého otce zaplete do vztahu se starším mužem. Jenže někdy věk nevadí. Ani když je on už prošedivělý seladon a ona naivní holka. Romantika největšího možného kalibru, občas nahořklá, občas viděná ironickým pohledem a občas očima zamilovaného děvčete. Dokonalé. (Jen ještě poznámka na okraj. Já být na místě hlavní hrdinky, tak Flannagana nechám s klidem zastřelit. Takových hovad, pro které jsou ženy jen nástrojem k použití, by se našlo. Žádná škoda.) ()
Galerie (91)
Zajímavosti (9)
- Flannagana měl původně hrát Cary Grant, ale odmítl kvůli věkovému rozdílu s Audrey Hepburnovou. (contrastic)
- Cenzuře se nelíbil otevřený konec zobrazující pár odjíždějící vlakem, takže byl přidán hlas Arianina otce, oznamujícího, že pár byl sezdán a žije v New Yorku. (contrastic)
- V hlavní mužské roli se měl původně objevit i Yul Brynner, manžel největší celoživotní osobní přítelkyně Audrey Hepburn paní Doris Brynnerové. (SeanBean)
Reklama