Reklama

Reklama

Coca-Cola versus komunismus! Hollywoodský režisér Billy Wilder (1906–2002) je v našich končinách nejvíc známý populární převlekovou fraškou Někdo to rád horké (1959). V jejím stínu stojí trochu neprávem jiná bláznivá veselohra Raz, dva, tři (1961), která se sžíravým vtipem reagovala na tehdejší politickou situaci v rozděleném Berlíně. A to byl také důvod, proč se u nás před rokem 1989 nesměla promítat. Jak bylo Wilderovým zvykem, u zrodu filmu stála prověřená látka, stejnojmenná jednoaktovka Ference Molnára, kterou režisér viděl už při její berlínské premiéře v roce 1929. Šéf berlínské pobočky Coca-Coly McNamara (James Cagney) se má postarat o dceru svého nadřízeného a jeho organizační schopnosti jsou podrobeny ďábelské zatěžkávací zkoušce, když během pár hodin musí z dívčina odrbaného komunistického nápadníka udělat společensky přijatelného ženicha.
Takto stručné shrnutí děje zdaleka nevystihuje, co všechno se ve filmu stane. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I. A. L. Diamondem zachovali pouze kostru Molnárovy předlohy, dodali aktuální rámec a spoustu jedovatých výpadů, v nichž nešetřili komunisty, kapitalisty, ani nacisty (bývalé). A to vše podali ve zběsilém tempu kulometné salvy. Zběsilé tempo tehdejší doby však bylo rychlejší. Ještě během natáčení v berlínských exteriérech byla přes noc postavena nechvalně proslulá zeď a vyhnala filmaře do Mnichova. V době premiéry filmu v polovině prosince 1961 už byla situace v Berlíně úplně jiná, než jak ji vidíme ve filmu. Snímek propadl u diváků ve Spojených státech i v západním Německu, ale čas prověřil jeho hodnoty a dnes řady jeho obdivovatelů i nadále houstnou. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (210)

dopitak 

všechny recenze uživatele

I přes dabing studia Bär a Libora Terše v hlavní a zcela dominující roli výborná komedie. Překvapivě politicky kousavá a vzhledem k době vzniku nesmírně aktuální. Pokud byste si někdy chtěli dělat legraci ze zapálených komunistů (například svých prarodičů), pusťte jim tenhle film. Sice nic nepochopí, ale vy se alespoň od srdce zasmějete. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Stálo mě to hodně přemýšlení, ale nakonec se vzhledem k velmi vysokému hodnocení snímku na ČSFD přikláním k pouhým 3*, jakkoliv ten film v rámci svého žánru a ve své době byl vysoce nadprůměrný a po právu sklidil ovace publika. Zároveň uznávám, že i po těch dekádách odstupu působí pořád svěže a na rozdíl od spousty svých kolegů jeho humor funguje. Jenže mi opravdu zásadně vadí, jakým způsobem James Cagney (ale především Horst Buchholz) přehrávají šaškovsky své postavy až do absurdní grotesky. Kdyby se tytéž hlášky a fórky podaly civilním způsobem, takříkajíc " na vážno", byly by mnohem účinnější. Totéž platí i pro některé gagy, které by se hodily spíš do nějaké lidové komedie. Ten scénář měl na víc, ale oproti řekněme legendárnímu Někdo to rád horké je moc ztřeštěný a podbízivý publiku. Mnohem víc na mě s odstupem let působí vážná Wilderova tvorba. Celkový dojem: 65 %. Mimochodem, tahle komedie se dá považovat i za svého druhu vysoce účinný propagandistický film, protože komunismem nestraší, ale důmyslně se mu vysmívá. A třeba scéna vymáhání přiznání ze špionáže je pro vědoucího až nepříjemně trefná... ()

Reklama

InJo 

všechny recenze uživatele

Žánrová divočina. Nepochybně jedna z nejrychlejších a nejzběsilejších komedií všech dob (což je vzhledem ke stáří snímku obzvlášť obdivuhodné). Nesmírně nadupaný scénář, který chytrým, strhujícím a nadčasovým způsobem vytěžuje vypjatou dobovou politickou situaci. Zesměšňovat a kritizovat nacismus, komunismus i kapitalismus skrze ztřeštěnou konverzačně-situační komedii mi je extrémně blízké, jenom škoda, že tomu chybí nějaká skutečná třešnička na dortu. Pointa, emocionální katarze, zkrátka něco, co by ten film plnokrevně a nezapomenutelně uzavřelo. V dané podobě totiž prostě jen... skončí. 80 % ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Spočiatku som chcel sem napísať zopár fórov z tejto geniálnej konverzačnej komédie, ale kto ju videl, chápe, že nie je možné si zapamätať naspamäť čo i len zlomok z nich a ak by som si ich zapisoval a chcel vypichnúť len tie najvtipnejšie, zabralo by to zhruba pol hodinu. Zo súčasnej doby som mal podobné pozitívne pocity z politickej satiry snáď iba z britských Politických kruhov, Raz dva tri sú ale trochu viac rodinne balené. Je škoda, že sa z tejto komédie nestala taká klasika, ako z iných Wilderových filmov, bezbochyby by si zaslúžila rovnakú pozornosť. Nás, bývalých východoeurópanov, poteší účasť nemeckých hereckých hviezd a peknej tváričky Liselotte Pulver, známej z trilógie o strašidlách, ktorá je tu v spodničke zkrátka eine Traumfrau a stála by aj za emigráciu zo západu na východ. Jedna z najvtipnejších komédií, aké som kedy videl a v rámci politickej satiry ešte lepšie, vtipnejšie a trefnejšie, ako Kubrickova Strangelove. ()

Cimr 

všechny recenze uživatele

Když jsem si v programu 37. LFŠ přečetl, že se jedná o ,,nejvtipnější a nejsvižnější komedii 60. let", samozřejmě jsem na film šel se skeptickým: ,,No tak schválně, ukaž se." Tento pohled se po pár minutách rozplynul a na konci jsem opravdu souhlasně pokyvoval hlavou. Ano, neznám samozřejmě všechny, ale tohle klidně může být nejvtipnější komedie šedesátek. Neustálé satirické, politicky nekorektní, občas až šokují hlody padající s kadencí kulometu musely jistě nejednomu člověku hnout žlučí (všichni Němci ve filmu jsou bývalí nacisté a srážejí podpatky kdykoli je o něco požádáte, všichni Rusáci jsou ožralá hovada). Ušetřen není nikdo. Wilderova silná stránka vždy byly dokonalé scénáře a tento, vznikající přímo za běhu kvůli neustále se měnící politické situaci, je obzvlášť obdivuhodný. Naprosto nechápu, jaktože nejde o notoricky známý titul, protože jsem se (a myslím nejen já) bavil ještě mnohem víc, než u Někdo to rád horké. ()

Galerie (46)

Zajímavosti (7)

  • V úvodu filmu projíždí Braniborskou bránou legrační tříkolové auto, připomínající lunární vozítko. Jedná se o vůz Messerschmitt KR200. Letecká společnost Messerschmitt měla zákaz výroby letadel, a tak se vrhla na malá auta. Autíčko mělo obsah 191 ccm s jednoválcovým dvoutaktním motorem. Maximální rychlost byla 90 km/h a nosnost 230 kg. Vyrábělo se v letech 1955–1964 a vyrobeno jich bylo přibližně 40 tisíc kusů. (sator)
  • S ohľadom na fínsko-sovietske vzťahy bola snímka v rokoch 1962 až 1986 zakázaná Fínskou radou pre klasifikáciu filmov. (Ampi)
  • Při automobilové honičce řidič Mercedesu říká, že v zrcátku vidí něco jako Nash 1937. Jenže jestli je ten Moskvič něčemu podobný, tak je to Nash Metropolitan z let 1953–1961. On totiž Nash 1937 je velmi podobný úplně jinému Moskviči, přesněji typu 400, což je vlastně licenční Opel Kadett. Ten Rusové v Moskvě vyráběli na trofejní výrobní lince, kterou si na konci války jaksi přibalili na cestu domů z Německa. (brok1)

Reklama

Reklama