Lepší zítřek 2

Jako zřejmě většině, i mně se zdá dvojka ještě chlup lepší než jednička. Samozřejmě zde teče více krve a vrší se více mrtvol, ale příběh se mi zdá ještě vynalézavější a lépe natočený. Když se smíříte s tím, že se dá pistolkou zlikvidovat kulomenté hnízdo a mečem tlupa ostrostřelců, a uznáte, že to patří k žánru, uznáte i to, že je to hezký film o přátelství a touze po harmonickém životě. (10.08.2010)

Příslovečný krvavý balet se u Johna Woo objevil dle mého až ve dvojce Lepšího zítřku. Co na svého předchůdce ztrácí po stránce příběhu, dohání nadživotní akcí, hlavně v závěru. Některé dějové zvraty jsou však vyloženě na pováženou (už třeba to, jak se vyřešil návrat Chow Yun-Fata) a brání mi v pětihvězdičkovém ohodnocení. Na druhou stranu, kdybych měl tenhle film srovnávat s tím, co Woo natočil v Hollywoodu... (30.12.2006)

Pokračování Lepšího zítřku se povedlo na výbornou, příběh je propracovanější, scénář lepšé, režie také o trochu lepší než minule, ační scény vynikající jak je už u Johna Woo zvykem. Chow Yun-Fat předvádí svůj vysoký standard, ani charisma mu, jako tradičně, nechybí. Přesto to není na plný počet a v jistých směrech zůstal první díl lepší (hudba). (15.08.2010)

Jelikož oba díly na sebe navazují, nedá se s určitostí říct, který z nich by byl lepší nebo horší, avšak u obou se vyloženě táhne nezáživný děj o nesnázích gangsterů, jejich rodinných problémech, polepšení a následném pronásledování minulostí, navíc se skoro až fádními dialogy. Tuhle zřetelnou prázdnotu zabalenou v dramatu se režisér snaží akorát zamaskovat trochou bojového umění, střílením, krví, hromadou mrtvol a okatě lacinými triky jak u céčkového filmu s Dudikoffem, protivníci téměř nikdy netrefí svůj cíl a když už, tak při naprosto nevhodných pózách, vybuchující auta, nebo bezpečnostní autosklo rozpadající se jak sklo tabulový atd. Plus vidím akorát v rozumné stopáži a v Yun-Fat Chow. Sledovat se to dalo, ale výsledek je spíš tragický nad tolik chválami opěvovaným snímkem. (17.12.2013)

Epický akční film. Strhující příběh přátelství, pomoci, soudržnosti a odplaty. Nejlepší a nejcharismatičtější dílo Johna Woo (+ Tsui Hark) s nejdokonalejší poctou jeho tolik typického hrdinského krveprolití. Impozantní Mistrovo dílo, které pro mě znamená dokonalou ukázku toho, co si na filmových Hrdinech cením nejvíc: obětování se pro blízké, pro své přátele. Kultovní film citovaný většinou filmařů západního světa. Dnes již klasický styling pro gangstera - černý funeral oblek, černá kravata, je zde vzkříšen a zpopularizován. Film se nese v relativně poklidném tempu a krásné režijní práce jakoby "plujícího" děje. Jsme svědky mnoha příkoří na hlavních postavách, které rezignují a nevěří už v lepší zítřky, ale s pomocí přátel a rozvzpomenutí se na včerejšky se vzchopí k činu, ke kterému byli dohnáni. Finální cesta za odplatou přes všechny lidské překážky, až k hlavnímu zlověstnému nepříteli je dojemně strhující! A závěrečná scéna vyčerpaných, zraněných hrdinů triumfálně sedících v křeslech nad peklem pomsty, je nepřekonatelná! (22.12.2009)