Vítězství vůle
Triumph des Willens
Triumf vôle
Triumph of the Will
Režie:
Leni RiefenstahlScénář:
Leni RiefenstahlHudba:
Herbert WindtHrají:
Adolf Hitler, Joseph Goebbels, Julius Streicher, Max Amann, Martin Bormann, Walter Buch, Walter Darré, Otto Dietrich, Reinhard Heydrich, Sepp Dietrich (více)Obsahy(1)
Oficiální dokument z 6. říšského sjezdu NSDAP v Norimberku 4.-10. září 1934. Po II. světové válce v mnoha zemích trezorový film. (oficiální text distributora)
Recenze (215)
Je to sice dosti zdlouhavé, ale má to své žertovné momenty. ()
Šťastná Hitlerova mládež, šťastný, veselý a přátelský Vůdce, radostné a velkolepé oslavy v ulicích, poetické záběry městských uliček a hromada ohromujících davových záběrů na naprosto neuvěřitelnou hromadu lidí ze všemožných úhlů, letecké záběry, neotřelé kamerové triky... Tahle propaganda vypadá velice funkčně, natočené je to nepochybně perfektně. Ale nechápu, že Hitler nikomu nepřišel k smíchu. Nejzajímavější ale rozhodně jsou ty jednotlivé proslovy všemožných nácků na konci. Poměrně děsivé, ale na druhou stranu také strašně směšné a tak nějak neuvěřitelné. Ty záběry fanatických davů vám každopádně v hlavě utkví, ale po chvíli je jich tolik a vše se tak opakuje, že už mě to moc nebavilo. Jako historická zajímavost a svědectví velmi dobré, filmařské kvality tomu nelze upřít, ale jinak samozřejmě neexistuje důvod, proč to chválit. ()
Skvela forma ve sluzbach zla... ()
Subjektivně se k více než dvěma hvězdám nedonutím. Z technického hlediska jde vzhledem k roku vzniku opravdu o neobyčejnou produkci a chápu impakt filmu ve své době. Osobně jsem ale přece jen čekal o dost větší impakt na mě samotného a ten se ani vzdáleně nedostavil. Až na pár okamžiků jsem se monstrózně nudil. 50% ()
Triumf vůle - jsem na rozpacích, co vlastně mám hodnotit. Poctu ideologii která mě děsí? Ale dobře, Leni Riefenstahl není první ani poslední z umělců, kteří využili jedinečné příležitosti, jak si vybudovat kariéru. Jenže mě vlastně nenadchla ani filmařsky. První půlka filmu je docela zajímavá, ale v druhé půli už sledujeme jen stereotypní defilé a znova a znova se opakující řečnické bláboly. A to je ubíjející. ()
Nemôžem inak. ()
Uf...teda natočený to bylo vyloženě dobře. Klasická dokumentární výprava je zde tvořena jednotlivými projevy několika hlavních nácků v čele s Hitlerem, jehož poslední řečnický nářez, při kterém lidi nadšeně tleskají a hajlují jak o život je jeden z těch, u kterých se divím, že nedosal infarkt. Co mě překvapilo je to, že ač je snímek velmi starý, tak je natočen v nebývale velkém stylu. Práce s kamerou vynikající, ty pohledy na mraky seřazených vojáků a detailní záběry na usmívající se árijská děcka v davu nebo poetrické záběry na vlající vlajky s hákovým křížem...to je podívaná, která vyvolává mrazení nejen v zádech, ale po celým těle až k palci o nohou. Hrůzostrašná propaganda natočená skvělým způsobem. Nebezpečná kombinace. ()
Dokumentární hodnota, jakkoliv pokřivená ideologií, je naprosto neocenitelná. Bohužel lidé jsou nepoučitelní, ale nechci malovat čerty na zdi. Prostřihy na smějící se nebo fascinované tváře jsou působivé, záběry ze vzduchu odvážné, noční scény nečekané. Kdyby tam bylo méně tajtrdlíků za mikrofóny a více exteriérů, dal bych i 5*. ()
Člověka poznáš podle bot.¬ Výjimečně působivý, výjimečně dobře zhotovený propagandistický snímek výjimečné německé režisérky Leni Riefenstahlové "Triumf vůle" je v některých pramenech (např. 'http://www.globalpolitics.cz/clanky/triumf-vule') označován jako umělý, dopředu připravený, s dopředu nacvičenými scénami. Nepopiratelným faktem je, že sjezdový Norimberk nebyl tak vyzdoben z vůle jeho obyvatel; my pamětníci to známe dobře z oslav Prvních májů v režimu, v němž hlavní slovo a moc měla Komunistická strana. Nabízí se tedy otázka, do jaké míry byl snímek pravdivým obrazem smýšlení lidových mas, německého národa. Odpovědět musím — ač nerad — tak, že pravdivým obrazem byl pramálo, z velice malé části. Němci té doby, ti nezastiženi politikou, vkládali určité naděje do nových pořádků po zlé poválečné době, zlé pro lidi i pro Německo. O triumfu jejich vůle však film nepojednává. Říkám "ač nerad" proto, že "Triumf vůle" je skutečně skvostem, vypracovaným do všech podrobností.¬ Spočívala-li by skutečná hodnota věcí v jejich tvaru, potom by objektivně vzato "Triumf vůle" triumfoval vítězně stejně, jako na festivalu v Benátkách v r. 1935. Ale "Bůh" — jehož jménem se bije Hitler v prsa, míně jím ovšem Německo a sebe — zná i jiné hodnoty a hlavně jiná hodnotová pořadí — štěstí to pro mne, jehož střevíce jsou už notně sešlapané. Ale upřímně řečeno: mám se snad dnes v Čechách lépe, než říšský Němec před prohranou válkou? A nedívají se mi taky na boty? ()
fakt nevim co si mam s timhle počít..na to že jsou tam hodinu a půl jenom zábery na řečnícího Hitlera a hailující lidi nemůžu říct že bych se nudil...musim uznat že je to natočený fakt dobře, má to docela spád a úžasně velkolepej konec...ale když si uvědomim poselství a smysl tohodle filmu, mám chut ten film někam zahrabat..a to i přes ty sebeobhajující řeči Leni Riefenstahlový ()
Triumf vůle je něco, co nemůžu hodnotit ani kladně ani záporně. Ne že polopropagandistický dokument.... tohle je vážení čistá plnokrevná propaganda každým coulem. Ulpí na Vás ze všech záběrů, z každého pohledu jednotlivce, z každého místa, znaku, slova... Kdybych nehodnotil dokument jako takový, ale ideologii, měl by to být bezpředmětný odpad. Ovšem člověk by měl hodnotit i přínos do dnešní doby. A to tak, že i dnes máme možnost se podívat, jak se tenkrát daly zfanatizovat masy lidí a jaká to byla zvrhlá doba. Při pohledu na množství těch lidí při přehlídce SA a SS jde mráz po zádech. Šílené, zvrhlé, propagandistické, účelné, nemorální, děsivé, monstrózní... tahle slova a další jim podobná, která Vás jako první napadnou po shlédnutí tohoto "dokumentu". V dnešní době by se měl Triumf vůle povinně pouštět v hodinách dějepisu, aby se vědělo, že tohle už se nesmí nikdy opakovat. 50% ()
Ještě nikde jsem neviděla tolik skutečně zajímavých "herců" ... ()
Nuda, timhle by mě teda Áďa neukecal. ()
Musí se dost přeskakovat otravný troubení a pochodování, a z Hitlerových projevů stojí po obsahové stránce za zmínku hlavně ten poslední, všechny předchozí jsou spíše jen zdravice. Jako dokument o pevném usazení Antikrista na trůně je to zajímavé. Němci si můžou říkat co chtějí, že je ta kolektivní odpovědnost přes čtvrtou generaci unavuje, podle mě tohle ze sebe nesmejou nikdy. ()
Na jednu stranu naprosto vynikající záběry na disciplinované šiky vojáků, na druhé straně příšerně zdlouhavé záběry na pochodující dav... Na jedné straně plamenně řečnící Hitler dávající pochopit, jak se dostal na své místo, na druhé straně Hess, který si nabubřele stoupne k mikrofonu a jediné, co řekne je "A nyní promluví Vůdce". Na jedné straně nekonečné množství svastik a orlic, ze kterých se postupem času staly symboly zla, na druhé straně Vůdce třesoucí si rukou s malým dítětem a jeho matkou... Trošku jsem nechápal, zdali jde o dokument a nebo prosté propagandistické video... Ale rytmus měli úžasnej... ()
Áno, je to silná propaganda,avšak bohovsky honosné.Z tej fašistickej diktatúry a maximalizmu sa pri niektorých scénach sa až tají dych.Má to,ale úroveň a aj keď to bola ,,trezorovka,, po určitý čas je na to uprenejší pohľad než napr. na súdruhov na zrazu VŘSR v čele s ožratým Brežněvom. ()
Na Goebbelsovu objednávku vzniklo mnoho propagandistických filmů. Bez jakýchkoli připomínek o hrůze nacismu - Leni Riefenstahl byla ta, která jeho požadavkům vyhověla nejlépe. A Triumf vůle je toho nejtemnějším příkladem. 80% ()
Tolik pravaček nahoře a hákových křížů vlajících ve větru jsem ještě neviděl. Propagandistický film s velkým P, který se Leni Riefenstahl rozhodně povedl. Je to zvrácené, smutné a zároveň směšné. ()
Statisícové davy freneticky zdravící ve své hrdosti dojatého vůdce, skotačící hitlerjungen, tisíce vlajících praporů nesoucích symbol svastiky. Jednota, síla, hrdost. Ano, Riefenstahlová mistrně zachytila zrůdnost a monstróznost vládnoucí NSDAP. Od prvního po poslední záběr jsem měla husí kůži až vy víte kde. Byla jsem do morku kostí zděšená a přitom jsem spolu s davy (v duchu ovšem) skandovala Heil Hitler a Sieg heil. Myslím, že jsem nebyla jediná, kdo zažil podobné pocity. Chápu, že film by stále mohl působit škodlivě, ale byla bych pro to, aby se pouštěl ve školách, a hned poté bych pustila žáčkům záběry z druhé světové války a koncentračních táborů - to by byla silná protifašistická výchova. ()
Velmi dobře natočená propaganda, která funguje i po letech. Prosím zařadit do školních osnov (s patřičným výkladem). Tohle je nutno si pořád připomínat, aby si to náhodou někdo nepustil po dalších 50 letech a nepřišlo mu to už jen jako sci-fi. "Vždyť tohle se nemohlo nikdy stát. Kompletně zmanipulovat celý národ k tak zrůdným věcem přeci nejde. Nebo snad ano?!!" ()