Zora Božinová

Zora Božinová se narodila 29. ledna 1926 v dánské Kodani jako Dagmar Plesingerová – Božinová do rodiny významného českého legionáře, diplomata a spolupracovníka prezidenta T. G. Masaryka Ing. Miroslava Plesingera – Božinova (1893 – 1963) a malířky Anny Cerhové – Plesingerové – Božinové. Zora se narodila v době, kdy její otec působil jako vyslanec v Dánsku.
Vystudovala herectví na pražské Státní konzervatoři (1947) a roku 1949 i na DAMU (vystupovala i na školní scéně DISK). Po celou svojí aktivní hereckou dráhu tvořila v královehradeckém Krajském oblastním divadle (1949 – 1964) a v Divadle F. X. Šaldy v Liberci (1964 – 1986). Po odchodu na penzi v roce 1986 se natrvalo vrtila opět do Prahy.
V 90. letech ještě hostovala v Národním divadle v Praze („Vyhnanci“), v Městských divadlech pražských („Tři sestry“ a „Sen noci svatojánské“), v Labyrintu a též v Činoherním klubu („Matka aneb Prstem sklo nepřeřízneš“).
Zora Božinová byla charakterní herečkou, která po rolích mladých děvčat se přehrála do postav vznešených žen, ke kterým ji předurčoval její zjev, uhlazené vystupování, mimika a vytříbený hlasový projev. Na divadelních jevištích vytvářela velké a stěžejní kreace z domácího a i ze světového repertoáru. Počet titulů, jež odehrála, překročil číslo sto šedesát.
Zjevila se ve hrách „Naši furianti“ (Markýtka), „Večer tříkrálový“ (Olivie), „Mandragora“ (Luckrecia), „Don Carlos“ (Alžběta), „Lucerna“ (Kněžna), „Višňový sad“ (Charlotta), „Romeo a Julie“ (Kapuletová), „Hlad a žízeň“ (Adelaida), „Sen noci svatojánské“ (Titanie), „Meteor“ (Augusta), „Maškaráda“ (Štralová), „Věc Makropulos“ (Emilia Marty), „Komedie omylů“ (Luciana), „Dantonova smrt“ (Julie Dantonová), „Meteor“ (Augusta), „Karel IV.“ (Alžběta Pomořanská), „Strakonický dudák“ (Zulika), „Strýček Váňa“ (Vojnická), „Hamlet“ (Královna Gertruda), „Kočičí hra“ (Erži Orbánová), „Muži v offsidu“ (Hedvika Načeradcová), „Les“ (Raisa), „Miláček“ (Virginie Walterová), „Peer Gynt“ (Ježibaba), „Odysseus z Ithaky“ (Juno) atd.
Na filmovém plátně debutovala ještě za studií jako pokojská v horském hotelu v Cikánově psychologické LAVINĚ (1946) a jako přítelkyně v PODOBIZNĚ (1947) Jiřího Slavíčka. Její mimopražská angažmá zapříčinila, že se Božinová do ateliérů vracela v 50. až 80. letech ojediněle a s většími přestávkami. 50. léta obohatila po dvanácti letech jako druhá žena otce Daňka (Václav Lohniský) v Blumenfeldových KŘIŽOVATKÁCH (1959).
Po dalších šesti létech sehrála v 60. letech své tři největší (dvakrát i hlavní) a nejvýraznější úlohy zrádné vedoucí květinářství Věry Weimannové v dramatu ANDĚL BLAŽENÉ SMRTI (1965) Štěpána Skalského, lékařky MUDr. Marie Novákové (namluvená byla Alenou Kreuzmannovou) a manželky inženýra Waltera Reinkeho (Ilja Prachař) Erny ve snímcích Juraje Herze ZNAMENÍ RAKA (1966) a SPALOVAČ MRTVOL (1968).
70. léta postupně znamenala pro Zoru Božinovou postavy matky studentky Veroniky (Valerie Chmelová) v Olmerově dramatu TAKŽE AHOJ (1970), manželky Hajného Krause (Radovan Lukavský) v Machově příběhu TATÍNEK NA NEDĚLI (1971), sopranistky ve Skalského TOUZE SHERLOCKA HOLMESE (1971), ředitelky školy v neuvedené Svobodově povídce PYTAGOREJCI z MATURITY ZA ŠKOLOU (1975), matky Bártlové v Kachyňově dramatu PAVLÍNKA (1974), ženy architekta Turny (Karel Höger) ve Skalského HŘIŠTI (1975) a manželky účastníka bytové „dvanáctisměny“ inspektora Drahoty (Jaroslav Vozáb) v komedii KULOVÝ BLESK (1978) Ladislava Smoljaka a Zdeňka Podskalského.
Filmografii ukončila v 80. letech třemi rolemi (poslední větší) primářky Moulisové (namluvila jí Zuzana Fišárková) v Tučkově komedii OD VRAŽDY JENOM KROK KE LŽI (1982), hospodské v Matějkově NOCI SMARAGDOVÉHO MĚSÍCE (1984) a matky Prokopové v Olmerově špionážním DRUHÝ TAH PĚŠCEM (1984).
Božinová rovněž v omezené míře spolupracovala s rozhlasem a s televizí (př. jako Erika v TAJEMSTVÍ VILÉMA STORITZE z roku 1967). Po roce 2002 se stáhla do ústraní. Roku 2006 získala Cenu Senior Prix od Nadace Život umělce. Zcela naposledy se herečka na veřejnosti objevila až v květnu 2011 při vernisáži úplně první výstavy obrazů její matky ve foyeru Malého divadla v Liberci. Zora Božinová zemřela 3. března 2012 v Praze ve věku šestaosmdesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour