Karel Třešňák

Karel Třešňák se narodil 13. prosince 1896 v Praze. Od roku 1919 začal působit na pražských lidových a oblíbených operetních, bulvárních, periferních a činoherních podnicích. Prošel například jako činoherec a operetní herec, režisér, financiér, ředitel a umělecký vedoucí Akropolisem na Žižkově (podzim 1928 až září 1935), Uranií v Holešovicích (září 1935 – květen 1936), nuselským Tylovým divadlem (1936 – 1938), Východočeskou společností (1938 – 1939), opět Akropolisem (30. listopadu 1939 až 1. května 1940), Švandovým divadlem (1941 – 1943) a Divadlem Anny Sedláčkové (1943 – 1944).

V letech 1944 – 1945, kdy byla česká divadla zavřená, musel s ostatními divadelními činovníky do totálního nasazení. Po skončení okupace se stal tvůrcem v Divadle 5. května (1945 – 1946), režisérem v Divadle města Žižkova (1947 – 1948), uměleckým ředitelem v kolínském Městském oblastním divadle (1948 – 1950) a nakonec režisérem v Divadle Na Fidlovačce v Praze (1950 – 1951), z něhož nakonec odešel na svůj odpočinek.

Karel Třešňák byl hlavně hercem a režisérem různých nenáročných hudebních komedií, frašek, konverzačních a salónních her. Zahrál si například J. K. Tyla v Šamberkově hře „J. K. Tyl“ a se svoji manželkou v úlohách kněží a jeptišek ve hrách Josefa Haise – Týneckého „Na horské faře“, „Náš pan kaplan“ či „Sestřičky u svaté Panny Kláry“. Režíroval např. hry „Poslední vévoda“, „U snědeného krámu“, „Paní Poper tančí charleston“, „Modche a Rézi“, „Kristus z myslivny“, „Josef Kajetán Tyl“ apod.

S filmovým herectvím začínal ještě v dobách němého filmu. Zprvu si Třešňák zahrál přísedícího soudu ve Winterově ODPLATĚ (1920), herce Prokopa v životopisném snímku JOSEF KAJETÁN TYL (1925) Svatopluka Innemanna a Karla Drahaňovského v Kmínkově NEPOČESTNÉ ŽENĚ (1930). Do poloviny zvukových 30. let byl Josef Kajetánem Tylem v Innemannově KARLU HAVLÍČKU BOROVSKÉM (1931), lékařem ve ZLATÉM PTÁČETI (1932) režiséra Oldřich Kmínka a ještě viceprezidentem železáren Dr. Stejskou v Binovcově snímku ŽENA, KTERÁ VÍ CO CHCE (1934).

A v letech 1937 a 1938 se každoročně představil ve čtyřech snímcích: Rumun Sorescu v komedii ZE VŠECH JEDINÁ (1937) Václava Binovce, radní v dalším Binovcově snímku LÍZIN LET DO NEBE (1937), četník v dramatu Václav Wassermana LIDÉ POD HORAMI (1937), muž v krátkém BÍLÉM CÍLI (1937) Svatopluka Innemanna, ošetřující lékař v Schorschově komedii VČERA NEDĚLE BYLA (1938), člen sportovního výboru ve SLEČNĚ MATINCE (1938) Vladimíra Slavínského, host na večírku v dramatu KROK DO TMY (1938) režiséra Martina Friče a vesničan v dramatickém snímku mladého režiséra Jiřího Slavíčka CESTOU KŘÍŽOVOU (1938).

Po vzniku protektorátu se jeho filmografie omezila na pouhé dvě filmové úlohy. Slávy u diváků si vydobyl postavou pana Jana Proška, zetě slavné babičky Magdaleny Novotné (Terezie Brzková) ve filmu podle románu Boženy Němcové BABIČKA (1940) režiséra Františka Čápa. V poslední hrané úloze krčního lékaře MUDr. Karla Macha se zjevil v BLÁHOVÉM SNU (1943) J. A. Holmana. Ještě osm let před svou smrtí se mohl objevit v dokumentárním krátkometrážním snímku Jindřicha Ference CHCEME ŽÍT (1947). Do hrané znárodněné české kinematografie už ale Karel Třešňák nezasáhl.

Spolupracoval též s rozhlasem („Slepec a ošklivá dívka“ 1937, „Smrt Hippodamie“ 1937 nebo „O třech podivných svatých“ 1938). Jeho ženou a hereckou kolegyní se stala herečka Laura Želenská (1895 až 1969), dcera herce a režiséra Národního divadla Karla Želenského (1865 – 1935), sestra herce, režiséra a svého času ředitele Národního divadla Drahoše Želenského (1896 – 1959).

Ten měl za ženu operetní subretu Hanu Zieglerovou a herečku Miladu Frýdovou – Želenskou (1897 – 1974), dceru Lídu Želenskou – Kalistovou (1919 – 1998), syna herce Karla Želenského (1930 – 2007), též vnučku Janu Prachařovou (*1937), která si vazala za manžela herce Ilju Prachaře (1924 – 2005), jehož bratrem byl herec Kamil Prachař (*1931), pravnuka herce Davida Prachaře (*1959), prapravnuka herce Jakuba Prachaře (*1983) a zeť Karel Kalista (1890 – 1954) byl divadelním hercem a režisérem. Karel Třešňák zemřel 29. května 1955 v Praze ve věku pouhých nedožitých devětapadesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour