Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Obrazy ze života na Starém Bělidle ve filmovém přepisu klasického díla Boženy Němcové... O první filmovou verzi Babičky se v roce 1939 vážně zajímal přední avantgardní divadelní režisér Jiří Frejka. Po bezohledné štvanici fašistického tisku se však svého záměru vzdal ve prospěch tehdy sedmadvacetiletého Františka Čápa. Ten natočil pečlivý přepis, který byl viditelně inspirován obrazovými ilustracemi Adolfa Kašpara. Poetická kamera Karla Degla se uplatnila v exteriérech Ratibořic a Starého Bělidla, které bylo výtvarníky Ferdinandem Fialou a Jiřím Duškem pečlivě restaurováno, stejně jako mlýn a Viktorčin splav. K celkovému dojmu přispěla také hudba Jiřího Fialy. Největší předností však byly herecké výkony. Plzeňská herečka Terezie Brzková ve své druhé filmové roli vytvořila babičku krásnou, laskavou a moudrou. Dalším objevem byla mladičká Nataša Tanská v roli Barunky. I další herecké obsazení bylo na vysoké úrovni – Světla Svozilová hrála paní Proškovou, Marie Glázrová byla aristokraticky krásnou paní kněžnou, Viktorku s výraznou expresí ztvárnila Jiřina Štěpničková. Divácký ohlas byl obrovský a film dodnes těší tisíce diváků při každém televizním uvedení. (Česká televize)

(více)

Recenze (149)

Sdoom 

všechny recenze uživatele

Babička v podání Terezie Brzkové je opravdu ta nejbabičkovitější ze všech babiček (v dobrém slova smyslu samozřejmě), Viktorka je taky věrohodně bláznivá, ale jinak to byla celkem nuda. Krom epizody s Viktorkou se mi nelíbil vypravěčský styl autorů filmu, a i proto nemůžu této klasice dát víc než 3 hvězdičky. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Kouzlo Čápovy Babičky tkví jednak tím, že scénáristé dokázali udělat věrný přepis této novely (Babička není román!), což vzhledem k formě, jak ji napsala Němcová, rozhodně nebylo jednoduché. A druhým faktorem je skutečně opravdu "vzorová" babička Terezie Brzkové, jedné z našich velkých hereček (vzpomeňme na její Barboru Hlavsovou). Za slzy se nestydím, a tak když slečna Hortensie babičce oznamuje, že pojede do Florencie, přes veškeré přehrávání Nory Cífkové, mi vhrknou slzy do očí. A filmy se slzami v očích musí mít hodně hvězdiček... ()

Reklama

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Asi se tato verze skutečně více blíží knize, nepopírám to, knihu jsem nečetl. Ovšem právě pro absenci knižního srovnání můžu porovnat obě verze Babičky, které jsem viděl. Tu z roku dvacet jedna asi už nikdy vysílat nebudou. Barunka a Babička je mi více sympatičtější právě v mladší a barevnější verzi. U Barunky je to ještě pochopitelnější, když ji hraje úžasná Libuše Šafránková, která se mimochodem narodila až třináct let po natočení tohoto filmu. Naopak Viktorka se více povedla zde. Ve verzi z roku sedmdesát jedna je to doslova blázen. Tady ji stvárnili jako opravdovou nešťastnici docela poeticky. Ovšem v mladší verze se zaměřuje spíše na vykreslení vztahu mezi Babičkou a Barunkou, což zde chybí. Pouze Babička v závěru na Barunku čeká. A také se mi nelíbí poněkud useknutý konec. ()

PTuranyi 

všechny recenze uživatele

Výborné filmové spracovanie literárnej klasiky, v ktorom sa podarilo zachytiť esenciu romantizmu Boženy Němcovej. Terezie Brzková je stelesnením dobrosrdečnej babičky a životnej ľudskej múdrosti nadobudnutej vekom do takej miery, že zachádza až do rozprávkového žánru, v ktorom tiež excelovala ako múdra starenka (Pyšná princezná, Byl jendnou jeden král). Produkcia je silne dobová, čo však veľmi dobre vyhovuje duchu a atmosfére filmu, ktorý by predsa len mal byť cítiť zaprášenou patinou rozprávkového romantizmu. Podobne aj niektoré herecké výkony zaváňajú ochotníckou topornosťou, ale s ohľadom na dobu a vek filmu sa to dá tolerovať. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Nejlepší naše zfilmovaná Babička podle proslulého románu od Boženy Němcové a to jednoznačně a bez nějakých větších pochyb. Navíc téměř v ideálním hereckém obsazení. A to nejen od samotné babičky, ale i třeba Viktorka v podání Jiřiny Štěpničkové, nebo například černý myslivec (Gustav Nezval) byli vynikající, a stále až do dneška je mám uchované ve své paměti. O třicet let starší dvoudílná televizní od režiséra Moskalyka už takových kvalit nedosahuje. A na mě osobně tolik už nezapůsobila, chybělo ji prostě nějaké to kouzlo navíc, možná to byla jen (černobílost filmového obrazu, a film pojatý takřka v polo dokumentárním stylu), i ten stařičký venkov čtyřicátých let na mě působil prostě nějak věrohodněji než ten už socialistický sedmdesátých let. Co se ale týče hlavní představitelky to zas všechna čest herectví Jarmily Kurandové. Terezie Brzková jedna z našich vůbec nejstarších hereček, vytvořila opravdu nezapomenutelnou roli, a asi i svojí největší, opominu -li například ještě bravurní výkon v Barboře Hlavsové. Byla to herečka která nemusela nic přehrávat, hrála prostě jen sebe sama takovou jaká byla ve skutečnosti. Ostatně není se čemu ani divit..Lidé v té době tedy v Rakousko-Uherském mocnářství byli prostě jinak vychovávaní než ty prvorepublikový a posléze ty odchovaní socialismem. Za 4* byl to opravdu pečlivý přepis o obecné představě a vizuální podobě naší národní klasiky. ()

Galerie (47)

Zajímavosti (24)

  • Miloš Havel svým oblíbeným režisérům jako vlivný producent umožňoval točit filmy s velkými rozpočty, které navíc ještě překračovali. Jedná se tedy o nejdražší filmovou Babičku v historii, přesto byla vysoce zisková. Její výroba stála 2,1 milionů korun a výnos činil přes šest milionů korun. Film sice Němci opakovaně cenzurovali, ale návštěvnost kin pro ně nakonec byla rozhodující. (Cucina_Rc)
  • Režisér František Čáp nemohl dlouho najít představitelku titulní role. Sjezdil téměř všechna protektorátní divadla, až si vybral tehdy pětašedesátiletou Terezii Brkovou, pro kterou to byla teprve druhá filmová role. (Olík)

Reklama

Reklama