Vladivojna La Chia

Zpěvačka, textařka, hudební skladatelka a výtvarnice se narodila 3. července 1983 v Ostravě. Křestní jméno Vladivojna má po otci, ostravském hasiči s kořeny v Rusku a příjmení La Chia si vypůjčila jako umělecké jméno od maminky, která má italské předky. Již od útlého dětství navštěvovala s rodiči různé ostravské kluby a pocítila lásku k hudbě. Od šesti let se snažila skládat písničky pro smyšlené skupiny a vyráběla si různé hudební nástroje, například kytaru z LEGA. Toho chtěla využít maminka, takže Vladivojna chvíli nuceně chodila na hudební školu, ale nebavila ji teorie a brzy byla vyloučena za demoralizaci ostatních dětí.

Ve dvanácti letech vystupovala s dětským sborem Vagínka Studénka, odnoží punkové kapely Buřinky II, kterou založili posluchači, když se na koncertech začalo scházet dostatečné množství jejich potomků. Ve čtrnácti se přidala v hospodě u Červeného pavouka k punkovým První vpředu a o dva roky později vznikla bigbítová (nebo big pussy beatová) dívčí skupina Kočičí číči, s níž vydala jedno EP.

Zlom v kariéře nastal ve chvíli, kdy ji oslovili hudebníci ze skupiny Banana. V ní setrvala dalších sedm let, společně nahráli alba Banana, Trip a Jungle (to již pod hlavičkou Vladivojna La Chia a Banana). Předskakovali finským Waltari, Marilynu Mansonovi nebo Scorpions. Roku 2006 se těsně nestali Objevem roku TV Óčko, ale popularita je neminula v Polsku, kde se tři týdny drželi na čele alternativní hitparády rádia Krakow.

V roce 2007 Vladivojna vystudovala v ateliéru intermediálních forem na fakultě výtvarné tvorby Ostravské univerzity. V roce 2009 vydala sólové album Tajemství Lotopu. To se natolik líbilo režiséru Janu Hřebejkovi, že jí dal na starost hudební složku ve svému chystanému filmu NEVINNOST (2009). Na soundtracku zaznívají nejen písně použité ve filmu, ale i mnohé další, jichž Vladivojna složila na tři desítky. Pod závěrečnými titulky zní dětsky naivní píseň V kině, která vznikla již v jejích třinácti letech. Soundtrack byl nominován na Českého lva a Cenu filmové kritiky. V roce 2011 vydala další album Bohémy, doplněné o knihu s velkým množstvím ilustrací a bajek.

Kromě hudby se Vladivojna věnuje psaní povídek, básní, ale i kresbě, malbě, fotografii a tvorbě komiksů. Proslula, kromě hudebního talentu, i výstředními kostýmy a excentrickým hlasovým a pódiovým projevem. V písních používá často vlastní fiktivní jazyk, vladivojštinu, díky které se, jak říká, nemusí omezovat slovy a rýmy.

Genero