Fingon

70% Většinou se mi to líbilo...

Odešel jsem zhruba po hodině a kdybych tu dobu strávil mlácením hlavou do zdi, bylo by to stoprocentně záživnější. Bezdějový snímek s neuvěřitelně natahovanými záběry, neustále temný obraz a otravný uměle zesilovaný zvuk. Líbila se mi snad jen ambientní "hudba", která mi velmi připomínala Fallout.

Medvěd se samopalem, co vypadá jako Chewbacca? Představa v představě plynoucí z představy? Karel Gott zpívající stále dokola C'est la vie a ve vězení tím mučí vězně? Nádherné šílenství, u kterého si nejsem jistý co vlastně byla realita... ale ono je to přece jedno. (zajímalo by mně, jestli film neměl problém s distribucí, když si na tolika místech střílel ze socialistických frází a dokonce i májového průvodu:)

Tahle ničím překvapivá moralitka že kdysi sklízela úspěchy?

Nejblíže jsem přišel do styku se sousedovic hafanem, takže toho o psech moc nevím, taky jsem neviděl žádný z původních filmů o Rin Tin Tinovi (ale zato jsem viděl jeho oficiální stránky, kde doteď prodávají jeho potomky, takže máte-li zbytečných pár tisíc dolarů a hodně štěstí...), takže hodnotím pouze z hlediska poučeného filmového nadšence. Některé momenty jsou nelogické a přitažené, nejvíce ovšem tahají za oči letecké scény na digitálním pozadí. Film hojně využívá zpomalování (když pejsan jedná moc rychle) a zrychlování (hlavně pro komický efekt - část scén s kuchařem) záběrů, některých Rin Tin Tinových kousků se dosahuje převíjením pásu tam a zase zpátky. Momenty, ve kterých hafan nasává a troubí (ze zadku i z trumpety, kdy dokonce vyloudí trylek pro vojenský nástup), raději přeskočím a zmíním se ještě o hezké kameře a měkce nasvíceném obrazu, který i přes dobové zasazení snímku v první světové válce působí velice mile. Trochu mě zklamalo, že film končil odjezdem do Ameriky a inzerovanou kariéru v Hollywoodu odbude pouze titulkem, ale holt asi nemůžu chtít všechno - jinak by to ale byla sebereflexe hollywoodské historie par excelence - ale díky aspoň za tu grotesku. PS, nasere pejskomily, když řeknu, že podle závěrečných titulků na filmu spolupracovali i čeští chovatelé?:)

Nejdřív to vypadá cool, pak je to pořád o tom samém a závěr je dost pitomý. Chcete-li film, ve kterém se prolítá herní realita s realitou "reálného" světa, sáhněte raději po Gameboxu (který sice kvůli mizivému rozpočtu ani zdaleka nevypadá tak dobře) nebo po (Smrtícím) Avalonu, který pro změnu místo frenetické akce nabízí meditativní pomalost a sépiové tónování obrazu.

Otřesný úvod, během kterého jsem měl sto chutí film vypnout, nepříliš věrohodné "zheterosexuálnění" lesbičky a vůbec celý příběh je dost pitomý. Nicméně, právě tato postava pronese naprosto úchvatný monolog o kráse ženského těla, se kterým se zcela ztotožňuji...

Jiný kurz, jiné filmy, jiné působení. Po otřesném němém dokumentu o radiu (prvku, ne o rozhlasovém přístroji) a zábavném, nicméně jinak nepůsobivém a tentokrát už i mluveném minidokumentu Abeceda uhlí přichází ultimátní filmařský zážitek se skvělou kamerou, dynamickým střihem, hudbou a (žel, německy hovořícím) hlasem komentátora, který se dá i poslouchat. ------- Jak si tak čtu zbylé dva komentáře, které tu v době psaní mého příspěvku jsou, Naši havíři musí být fakt žrádlo.

Tento dokument byl údajně promítán pod různými názvy a s rozdílnou stopáží, hodnotím verzi trvající kolem padesáti minut. Padesáti němých minut, během kterých jsem viděl víc textu než samotného obrazu, navíc ukazující zdlouhavý a repetitivní proces přeměny deseti vagónů jáchymovského smolince v několik gramů prášku, se kterým se musí manipulovat opatrně, neboť způsobuje těžko se hojící popáleniny. Rámováno přednáškou o objevech pana Roentgena, madame Curie a na závěr i reportáží o slavné Polce v Československu a nezapomenutelným pohledem na Masaryka v pumpkách.

Týrlová mě jako autorka/výtvarnice příliš nezaujala, vlněné pohádky už vůbec ne. Čtyři hvězdy za úžasné vypravěčské schopnosti Karla Högera...