zigíš

Rewatch 2024: Městem chodí RoboJežíšek a naděluje plné sběračky spravedlnosti. Svým hodně osobitým stylem, dlužno říct. Když pacifikuje násilníka, nestačí nasadit mu klepeta. Ustřelené koule jsou v ceně. Není se čemu divit když je dítkem -energii doplňuje dětskou výživou- šílené mysle Miguela Ferrera. V lítém korporátním boji s ještě šílenějším Ronny Coxem. A jako sekundanti krutě přehrávající Kurtwood Smith a Ray Wise. Tady trudnomyslnost nemá místo a pokud jo, dvojka věčně pozitivních TV moderátorů tomu udělá utrum. Atrakce od začátku do konce. Roztomilé stop-motion Phila Tippetta, masky Roba Bottina a Poledourisův ´bohatýrský´ soundtrack. Bavil jsem se snad ještě víc než v mých teenage (mutant ninja) letech :)

Rewatch 2024: Po letech mě to rodinné drámo pořád baví (a bavilo i tenkrát). Naopak cokoliv s emzákama zív zív (a tenkrát to taky byla bída). Časový úsek tenkrát je něco přes dvacet let (pane jo!). Po pravdě mě k opakovanému shlédnutí přiměl soundtrack Jamese Newtona Howarda. Už přes tejden poslouchám nádhernou kompilaci Night after Night a nemůžu hlavní motiv dostat z hlavy. A vlastně ani nechci ..tak co si stěžuju :)

Příjemné malé drámo, co nezatěžuje zdlouhavými backstory ale jde rovnou na věc. Ztepilý (i opilý) jinoši a sličné děvy (necudných mravů). Gauneři, pašeráci, dobrodruzi a moře (to nesmí chybět). Siegela jsem v tom nepoznal. Naopak takový Hemingway je patrný v každém záběru. Plusové body za stopáž, která je více než vstřícná. I když dvojnásob delší, tematicky podobné Islands in the Streams mi kdysi sedlo víc.

Zajímavé minimálně v tom směru jak Francouzi -kde o cinefila zakopneš na každém kroku- točí američtější dokumenty než Američané. S důrazem na bulvární. Zábavné maximálně když mluví Eszterhas, Verhoeven nebo Douglas. Se Sharon je to problematičtější, ale řekněme, že se ještě krotila :) Nakonec, je to dokument převážně o ní, takže stěžovat si, že nesleze ze záběru, by bylo poněkud od věci.

Velmi příjemné překvápko. Na půdorysu standardního vězeňského dramatu rozehrán takhle parádní noir. Dravá režie, cynický scénář (hodně vzdálen pohádkovému Shawshanku) a skvostný casting bez vyjímky. Ok, ta proměna Eleanor Parker výjimečná je !

Jméno režiséra (Sam Mr. Robot Esmail) i producentů (manželé Obamovi) naláká, jméno streamu nabádá k opatrnosti. Postupné odhalování cože se to děje poměrně fajn, pár scén má slušnou atmošku. Netflix laťku snížil na takovou míru, že je Leave the World Behind vlastně docela vítězství. Až na ty CGI sudokopytníky a creepy děvčátko milující Přátele (to jsem trpěl:).

Letem Napoleonovým světem. Odškrtneme všechna důležitá data a za dvě a půl hoďky máme hotovo. Pravda trochu chladně a odtažitě, za to s překvapivou dávkou humoru. A za pár týdnů na streamu -v režisérské verzi- dostaneme zbytek. Což je dost zásadní problém. Nějak té rovnici nerozumím. Ridley dostane od Applu budget na čtyř a půl hodinový film, do kterého mu nikdo nezasahuje. Žádné ´zlé´ studio na něj nevezme nůžky. Udělá to on sám. Pokud jde o ceny, mohl uvést DC na festivalech. To snad stačí. Pro koho tady ta verze je ? I člověku neznalému Napoleonova života (mě) dojde, ža tam toho spousta chybí. Budu pečlivě přemýšlet, jestli obětuju čtyři hodiny života na něco, z čeho už jsem polovinu viděl. I když ta polovina byla hodně fajn.

Normálně usínám u filmových comicsů, poslední dobou. A to všech druhů i chutí. Nebo poslední Indy byl prima šlofíček. To se dá všechno přičíst na vrub průměrných tvůrců. Můj věk roli nehraje. Těším se znamenité jak fyzické tak psychické kondici. Ale co takové Killers of the Flower Moon nebo právě The Killer ? To rozhodně nejsou díla nějakých průměrňáků! Na druhou stranu, odpověď možná nebude tak zabijácká, jak se na první pohled může zdát. I Scorsese má nárok na nějakou tu slabší chvilku a nový Fincher je hold podle comicsu :)

Příjemný film, trefně reflektující všechny možné i nemožné post covidové nálady. Deprese, bezcílné bloumání, sebepoškozování, myšlenky na smrt, dennodenní pochlastávání, small talk. Ve vizuálně úchvatných exteriérech. Dobrý tip na výlet ty Aranské ostrůvky :)

Po všech stránkách profesionální práce. Námět, scénář, výprava, nádherná kamera a skvěle padnoucí soundtrack. Ale ..z posledních Martyho filmů cítím tu cimmrmanovskou neschopnost opustit myšlenku. Přesně po vzoru Irishmana jsou Zabijáci někde uprostřed zbytečně popisní a vysvětlující u situací u kterých to není tak důležité. Naopak u jiných se staví jen na skok (začátky F.B.I.). Ve finále o něco lepší než Oppenheimer ale stejně jako on jen stěží strhující. (70%). Když už greed & oil tak Anderson.