Krt.Ek

Alexe Garlanda si minimálně pro sci-fi Ex Machina vážím coby výrazného současného auteura, a tak mě mrzí, že to musím napsat, ale přeci sám k sobě nebudu neupřímný, no ne. Tedy zdá se mi, že tenhle film zoufale neví, čím chce být (nebo to ví, ale neumí to naplnit), a tak si v posledku leda protiřečí. Tak se chvílí tváří jako relativně realistický folk horor o tupých vesničanech, kteří na samotě (u lesa) tyranizují krásku procházející procházející po smrti partnera těžkou psychickou krizi (spoiler a to jakožto metafora, že žena je s muži vždy v nebezpečí, v každém se skrývá - zde dokonce doslova, vzpomeňme nejsugestivnější (leč bohužel samoúčelnou, protože nekorespondující s "realistickou" interpretací) pasáž z celého finále, ve které se v posledních minutách muži, jež Harper potkala na vesnici, po způsobu matrjošky rodí navzájem, až porodí Harpeřina mrtvého manžela - misogynní násilník (a)nebo emocionální tyran (a)nebo sexuální loudil spoiler), aby se překlápěl v pseudo-avantgardní, těžko čitelný psycho horor (spoiler který má reprezentovat co? Harpřino vnitřní pnutí? výčitky svědomí? ale jak se to má k událostem v reálném fikčním světem, třeba k tomu nabouranému auto, k podivuhodnému chování vikáře a chlapce v masce, nebo k tomu, že na pozemku toho podivného policie skutečně někoho "odchytila"? spoiler), a zase nazpátek. Podobné zklamání jsem zažil už u francouzského artového hororu Titan Julie Ducournau, tam jsem se sám sebe taky ptal, proč film kombinuje tak nesourodé prvky a přístupy, byl to pro mě však o něco zajímavější film, tedy jsem pro něj tu třetí hvězdičku našel, tady musím být holt přísnější. Chtělo by to méně jinotajů, větší ukotvení v konkrétnu, pak by to mohl být díky formální nápaditosti (excelentní práce se zvukem!) moc dobrý film. 40 %

Dle mých informací zlomový film v kariéře Louis de Funès(e?). Jak můžete vidět, tak film, který byl na počátku Funèsova hvězdného statusu, zde není tak dobře přijat, ale já se vcelku nasmál; kdo má podobný vkus na humor jako já, by tak nemusel být zklamán. Vodítkem k mému komediálnímu vkusu budiž informace, že vidím jisté podobnosti mezi tímhle snímkem a mou nejoblíbenější "funèsovkou" - Oskar(em). Kterak se skrze několik drobných lží zbavit neodbytného nápadníka a nerentabilního pozemku? 70 %

Mám neodbytný pocit, že některým z vás dlužím vysvětlení, proč se oproti většině hodnotitelů (70 % není vůbec špatné hodnocení, kór na televizní produkci) s tímto filmem míjím. Nejprve však krátce o tom, co se mi líbilo, tak tedy byl to vpravdě ďábelský výkon Vladimíra Dlouhého (kvůli kterému jsem si tenhle film taky sehnal) - šlo poznat, že si toho gaunera užil, "bavil" mě každou minutou. Zajímavý je na filmu i ten motiv komplicity se zlem (nebo minimálně zavírání oči před zlem) - výborné téma, bohužel v horším filmu. Teď však už k mým výtkám, v podstatě jsou trojího řádů, tou nejzásadnější (ideologického rázu) je, že mě děsí filmy, které porevoluční Česko "ekvivalují" s divokým západem, resp. které ukazují, že jeho (totiž porevolučního Česka) problémy mohou být (vy)řešeny pouze prostředky divokému západu vlastními (hrubou silou, romantickým sebeobětováním spravedlivého protagonisty atd.) - vím, jak toto dokáže být divácky vděčné, ale za mě je to tak trochu pohrávaní si s ohněm, Češi se potřebují naučit věřit institucím, vnímat sílu právního státu, resp. vnímat potřebu důležitosti spolupodílet se na jeho budování, za mě už bylo dost frází o tom, že nejvíc se vyplatí překračovat zákony a že všichni ti, kdo drží reálnou moc, jsou zkorumpováni (neumím zodpovědět, jak bych to vnímal v roce 2005, kdy film vyšel, kde k těm devadesátkám bylo přeci jen o něco blíže). Zbylé dvě výtky míří za scénářem, za a) těžko uvěřit, že osamocený lokální mafián by mohl mít až takovou moc, že se ho bojí na ředitelství policie, ba i na ministerstvu, tahle situace se mi jevila krajně nepravděpodobnou; za b) některé postavy zavání karikaturou, tím nejidiočtějším schematismem, mám na mysli Berkova (Kňažko) syna (Braňo Holiček) a milenku (Alice Bendová) - v těchto postavách není nic životného, nic plastického, jsou to pouhé modely toho, kterak si maloměšťáci představují "mladého levičáka" a "zlatokopku". 40 %