Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenze (58)

plakát

Solaris (2002) 

Soderbergh se (nejen) kratší stopaží snažil přinést Solaris širšímu publiku a ač nemůžu říct, že by byl zcela neúspěšný, tak tímto krokem sebral filmu jednu z jeho nejsilnějších vlastností. Tarkovského pomalý styl vyprávění, který někoho může nudit, totiž má svůj význam a pomocí pomalu budovaného napětí tak autor dosáhl, že se divák nestává pouhým pozorovatelem dění na stanici, ale společně s hlavním protagonistou se stává jeho přímým účastníkem a to od jeho počáteční skepse (která u Soderbergha prakticky chybí), až ke konečnému uvědomění - v originále se Kelvin poprvé setkává s náznakem, že se děje opravdu něco zvláštního asi po hodině (a k samotnému zjištění přije ještě pozěji), Soderbergh to odbyl asi v 15. minutě. Díky tomu i samotný závěr, kdy Tarkovskij dovolil konečné pochopení pouze divákovi, ale ne již hlavní postavě, na mě působí daleko silněji, než Soderberghův závěr, kdy ke stejnému konci dovolil dojít i Kelvinovi. Zajímavé také je, jak se Soderbergh skoro vůbec nezajímá o samotnou planetu, která je v podstatě příčinou všeho. Celkovému dojmu z filmu nepomohly ani vedlejší postavy Gordonové a Snowa, které mě ve většině scén spíše otravovaly, než aby samotnému příběhu nějak pomáhaly. Na druhou stranu musím říct, že samotný pokus s částečnou změnou jistých pasáží filmu beru spíše jako kladnou stránku (ač se tyto změny podle mě ne vždy úplně povedly), protože je aspoň vidět, že se Soderbergh snažil filmu dodat více osobitosti a na film tak nemůžem pohlížet pouze jako na kopii, ale opravdu jako na Soderberghův vlastní film. PS: Jen by mě zajímalo, jak by originál vypadal, kdyby Tarkovskij měl stejné technické prostředky.

plakát

Domek z karet (2013) (seriál) 

Málokdy se stane, že v USA natočí remake, který překonává svoji již tak kvalitní předlohu (knihu jsem teda nečetl, takže myslím jen televizní předlohu). Jenže když se pod projektem podepíše takový režisér jako David Fincher (a s ním další zajímavá režisérská jména) a do hlavní role je angažován nikdo jiný než Kevin Spacey, tak to asi zas takové překvapení není. Hlavním elementem, který podle mě pomohl k tomu, že se americká sonda do špinavého zákulisí politiky povedla lépe, než její britská předchůdkyně, je podle mě hlavně v prostoru, který dostala. Více jak trojnásobná stopáž (a to první série skončila tak v polovině příběhu britské verze, takže výsledná stopáž bude vlastně ještě větší) pomohla rozvinout příběh a více se sblížit jak s hlavními postavami (Frank Underwood a Zoe), tak hlavně s těmi vedlejšími (například Frankova žena, Stamper a Russo), a seriálem tak pouze neproplouvají v pozadí, ale přidávají příběhu nový rozměr svými vlastními motivy. Následně i všechny Frankovi kroky, díky delšímu připravování dostávají reálnější charakter a zatímco originál se rychlým tempem dostává k závěrečnému vyústění, které všichni čekáme (víme) a samotnou cestu k němu ukazuje pouze v několika dlouhých skocích, tak Spaceyho Underwood opravdu pomalu staví svůj vysněný domek kartu po kartě a každým dílem se přibližuje blíže ke svému cíli. A i střet mezi novinářským světem, v osobě Zoe tak trochu naivním a na "správných" hodnotách postaveným a na druhé straně tím špinavým politickým v podobě intrikáře Underwooda, zde funguje daleko lépe jako zrcadlo současné politiky (i minulé a budoucí). Navíc, když k tomu přičtete skvělého Spaceyho (jeho promluvy do kamery jsou ještě o třídu lepší než v podání Iana Richardsona) a moji zálibu v politickém dramatu, tak je to pro mě vrchol seriálové tvorby roku 2013 (společně s poslední sérií Breaking Bad). 2. série si podle mě drží vysoko postavenou kvalitu první řady. 3. série (spoiler): Seriálová politika zažívá posun z „malé“ politiky amerického kongresu na velkou politiku mezinárodní. Bohužel právě tato dějová linie na mě působí, že si již tvůrci vzali příliš velké sousto, které nedokázali zpracovat a ač částečně chápu jejich touhu rýpnout si do Putina, tak si myslím, že postava ruského prezidenta Petrova by daleko lépe fungovala, pokud by se v seriálu spokojili s jeho zobrazením jako politické rivala Underwooda a ne ho nutně vyobrazovat jako tak trochu úchylného Rusa, aby měli jistotu, že se s ním divák neztotožní. Navíc tato dějová linie občas přinášela opravdu úsměvné situace (např. prezident USA přijede na schůzku s Rusem ve válečné zóně „chráněn“ 3 Hummery). Třetí řada, stejně jako kampaň Francise Underwooda, má pomalejší rozjezd, ale přesto se stále jedná o nadprůměrně kvalitní seriál a ač samotné třetí bych 5* nedal, u samotného seriálu u tohoto hodnocení zatím zůstanu. PS: Pro diváka trochu škoda, že tvůrci marketingově velmi využívají blížících se reálných voleb amerického prezidenta a tak nás ve 2015 autoři nechali tak trochu uprostřed, ale aspoň nás za rok otázka, kdo bude prezident(ka) USA, bude zajímat na dvou frontách.

plakát

Star Trek: Do temnoty (2013) 

Fanoušci Star Treku jsou nejspíše nadšeni, ale mně bohužel tento svět (ač mě chtěl první díl vyvést z omylu) moc neříká a ani Cumberbatch ve filmu není takovej badass, jak se snaží prezentovat v trailerech. Po technické stránce dobře zvládnuté, ale příběhově zklamání. Velký plus za Alicu Eve (už jen za ten její akcent). Každopádně těším se na JJovo Star Wars, věřím, že tam mě nezklame, ukázal že ve vesmíru se pohybovat dokáže (jen zatím ve špatné galaxii).

plakát

Nevědomí (2013) 

Kosinski opět nezklamal a přinesl vizuálně skvělé sci-fi, podtržené opět výborným soundtrackem (co jiného taky čekat od M83 - v prvopočátku vlastně hlavní důvod, proč jsem film chtěl vidět), bohužel tohle všechno bylo pohřbeno opravdu mizerným scénářem. Filmu slušela komorní první polovina prázdné krajiny a samotného Cruise, ale po prvním setkání s Freemanem (ne přímo jeho chybou) to šlo z kopce. Akce nezvládnutá a v mých očích bych řekl, že působila dokonce trochu nepatřičně, která byla navíc v pozdějších fázích podtrhována trapnými "siláckými" hláškami a v některých případech dokonce celými scénami (Freeman), zkazila jinak celkem zajímavé vyústění celého filmu. Jsem rád, že sem nepočkal a na film zašel do kina, protože bez pořádného obrazu a ozvučení ten film pro mě trochu ztrácí smysl - ale doma na velké televizi si ho ještě rád pustím a soundtrack už sem jel nějakou dobu před tím, než jsem viděl film:).

plakát

Mezi vlky (2011) 

Největší nasranost nastoupila, když jsem dokázal vydržet všechny ty blbý kecy o alfa samcích a podobně a stále se těšil na scénu, která byla nakousnutá v traileru a pak na konci filmu zjistil, že ta scéna v tom filmu vlastně vůbec není.

plakát

Český žurnál - Svobodu pro Smetanu (2013) (epizoda) 

Nejzajímavější moment: Silné řeči Smetanovo stoupence, ale když by mělo dojít na činy, tak dojdou slova (a odhodlání). Nejchytřejší moment: Výrok ministra Blažka: "To, že je hrdina dnešní doby, vypovídá o dnešní době víc než výsledek těchto voleb." Dokument sám o sobě ale do této "kauzy" nepřinesl nic nového, už jen proto, že tak polovina stopáže (možná i více) je poskládaná z reportáží, které byly odvysílány v TV. Proti osobě Smetany osobně nic nemám, ale už mi vadí, jak je jeho čin heroizován. Ale nízké hodnocení dávám opravdu hlavně proto, že dokument podle mě nepřinesl nic nového, co by už v TV aspoň 10x nezaznělo. Jediné co teda objektivně dokument ukazuje je české buranství co se týče politického protestu - teď nemyslím přímo pana Smetanu, který vystupuje rozumně a kulturně (teda až na to tykání s "Ivanem"), ale vzorek ostatních protestantů, co se během té necelé hodiny před objektivem mihne a jejich představu o fungování právního státu.

plakát

Hříšníci (2011) (seriál) 

Rozhodně nenudil, ale z mého pohledu tenhle seriál trochu nenaplnil svůj potenciál (nebo sem jen čekal něco trochu jiného). Přes všechen ten sex, alkohol a nadávky (a to celkem dost bez cenzury) se jedná o rodinné drama a dokonce bych k tomu přihodil i kapku telenovely (občas je chování některých postav fakt na přesdržku). A je smutný, že přes to sprosté a opilé pozlátko je mi nakonec snad nejsympatičtější postava desetiletého kluka....

plakát

Nespoutaný Django (2012) 

Quentin sice nezklamal, ale bohužel nadchl "pouze" tak ze dvou třetin (rozuměj prvních dvou třetin) a dokud je Waltzova postava na scéně, tak bych neváhal a dal pět hvězd, ale s tím nastavovaným a trochu nelogickým koncem nemůžu. Možná se mi to po dalším zhlédnutí (které jistě v co nejbližší době opět přijde) trochu rozmělní, ale nemyslím si. Takovou scenáristickou kličku, kterou Tarantino na konci předvedl, si on opravdu dovolovat nemusí a navíc byla podle mě naprosto zbytečná (a cameo už taky teda předvedl lepší). Jinak samozřejmě spokojenost. Waltz opět exceluje (když dostane další sošku, tak rozhodně oprávněně) a označení jeho role, jako vedlejší je teda opravdu jen pro ceny, Samuel se taky výborně našel v tý nejsvinštější roli celého filmu (a to nikoho nezabije) a ani DiCaprio s Foxxem nedělají ostudu. Hudba, stylizace i kamera celkem podle očekávání nezklamaly, tak opravdu jen škoda toho konec. Mohla to pro mě být jedna z nejlepších Tarantinovek (ne-li nejlepší), ale takhle na ty opravdu nejlepší kouká trochu zpovzdálí. Ale jak sem říkal, těším se na další projekci. Edit Jeden z nejlepších soundtracků za posledních několik let.

plakát

Sedm psychopatů (2012) 

Trošku zklamání. Čekal jsem trochu více humoru. Farrell naprosto nevýraznej a všechno zachraňuje Walken a hlavně teda Rockwell (jeho vyprávění přestřelky tak trochu v mých očích zachránilo film). A hned se takhle zbavit Olgy byla škoda.

plakát

Kurz sebeovládání (2012) (seriál) 

Pro mě 3,5* hvězdy. Není to žádná bomba a trochu zde podle mě funguje "Charlie Sheen" efekt, ale pokud to porovnám s HIMYM (8. sezóna), tak mě tohle rozhodně baví více.