SatuPeka

Vynikající post-apokalyptický snímek. Beznaděj, zoufalství, deprese, náznak naděje - to všechno potkává hlavní hrdina (Jerzy Stuhr) při svém bloudění v rozpadajícím se protiatomovém krytu. Zatímco lidé kolem něj propadají rozmanitým podobám šílenství, on si zachovává alespoň trochu zdravého rozumu. Zdá se ale, že to nestačí, protože ve všem konstruktivním, o co se pokouší, stejně ztroskotává. O-bi, O-ba nabízí mnoho námětů k přemýšlení i filmařsky vydařené scény a sugestivně vykresluje atmosféru konce civilizace. Když jsem se po jeho shlédnutí procházel noční Olomoucí a vrátil jsem se tak do světa, kde většina věcí normálně funguje, cítil jsem intenzivní vděčnost, že žiji v čase a na místě, kde se máme (skoro) všichni opravdu, ale opravdu dobře.

Vizuálně nesmírně působivé, ale příšerný hudební doprovod ve mně vyvolával fyzickou nevolnost a zážitek z mile perverzního snímku poněkud pokazil...

Abstraktní, filosofická báseň převedená do filmového média. Po prvním shlédnutí skoro, ale ne úplně 5 *. Tento film má jedinou slabinu - jak zde někdo trefně napsal, je "trapně dokonalý", a to mu trochu ubírá na atmosféře ve srovnání s mým oblíbeným Stalkerem nebo Solaris. Vychutnal jsem si především skvělou práci s kamerou, Vermeerovsky naaranžované interiéry a mnohavrstevnatou symboliku.

Konceptuálně poměrně hloupé, ale zase tak sexy a zábavně natočené, že jsem si to slušně užil. Určitě lepší než film Parallel Worlds, který má jsem viděl den předtím a má podobný námět. Celkově řekněme tak 3,7 hvězdy.

Je to silné a inspirativní... Oslava pomalosti...Magický soundtrack vás vtáhne do děje... Mám rád kočky... Kenji Miyazawa byl zajímavý chlapík...Zvuk pražců... Zastávka... A potom zase dál...

Těšil jsem se, protože mám rád staré fantasy a sci-fi filmy s poctivými analogovými triky. Po půl hodině mi došlo, že tentokrát je to šlápnutí vedle. Planeta Krull je jednoduše velmi, velmi špatná. Děj je neskutečně stupidní, připomíná to nejhorší možné počítačové rpg. Jdeme z A do B, v B nenajdeme to, co hledáme, tak hurá do C, jé, tam to taky není, tak rychle do D, nakonec šťastně dorážíme do P, po cestě nabereme pár kámošů, ti tuctoví jsou na odpis a necháme je dostatečně pateticky umřít, a když mámenakonec dostatek EXP a tu správnou cool zbraň, vyrážíme porazit hlavního padoucha. Herci jsou trapné figurky bez jakékoli autentické motivace, hlavní hrdina nemá žádné charisma, dialogy působí křečovitě, souboje jsou ...ehm. Vůbec nemáte pocit, že jste ve světě se zajímavou historií a mytologií, že to, co vidíte na plátně je součástí nějakého velkého vyprávění. Prostě všechno je naprd. Některé filmy jsou blbé takovým způsobem, že jejich blbost je vlastně poetická a je to ctnost, ale v Planetě Krull tuto sympatickou stránku blbost přes všechnu snahu nenacházím, škoda. Zbytečný film, ztráta času.

Krásný filmový zážitek. Má klidnou, meditativní atmosféru. Výtvarná stránka je poctou skvělé tradici čínské krajinomalby. Vlastně se o něm píše dost těžko, je třeba ho vidět na vlastní oči, poté si dát šálek kvalitního čaje a přemýšlet o Tao.

Krátké, ale nesmírně intenzivní. Výborná minimalistická výtvarná stránka.

Závěrečná bitka dvou bouchačů byla docela dobrá, ale ani ta nestačila film vytáhnout z šedi průměru. Příště by režisér mohl vynechat především pitomoučké romantické scény, při kterých mi pravidelně zelenaly oči...nudou.

Opulentní, vizuálně bravurně zvládnutá interpretace Shakespearovy Bouře, na kterou se dá dívat znova a znovu a pokaždé v ní najdete něco nového.