Planeta Krull

Spíš planeta Cruel s female postavou pojmenovanou podle vztekliny. Prostě film plný symboliky! Bohužel flm nás skutečně krutě opticky tyranizuje oněch 117 min (včetně titulků). Směšné masky i souboje, směšné postavy a podivný děj. Týpkovi unesou nevěstu a místo nového inzerátu na seznamce na sebe nabaluje partu nesympatických postav. Když jsme u toho, ani král Colwyn není ztělesnění sympatického hrdiny. Týpek jménem Ergo Velkolepý aspiruje na jednu z postav, kterou byste odsoudili k doživotnímu žaláři s Jar Jar Binksem. Ani opěvovaná kompozice Hornera mi nesedla. zasloužila by se lepší držák. A přitom si stačilo jen vzít k srdci selskou radu našich babiček - když mám búro, nekoupím si zmrzlinu za dvacku. Když na to nemám, netočím film s triky. I tak se film scvrknul v podivnou road movie, kdy neustále hledáme něco nebo někoho, kdo by trochu neutralizoval váhové kategorie Colwyna a nestvůry. Nechci to zprofanované slovo použít, ale nemám lepší synonymum - núďo. (05.03.2023)

Možno bude chvíľu trvať, kým si zvyknete na zastarané triky, ťažkopádnu akciu a niektorí možno neprehryznú nápad skĺbiť starovekú fantáziu (plnú mýtov a legiend) s čistokrvnou sci-fi. Samozrejme, nikto nehovorí, v akej presnej dobe sa dej odohráva, ale vidieť v jednej scéne, ako vojaci bojujú mečmi proti nepriateľovi, vyzbrojenému laserovými puškami je... divné. Inak je ale Krull magický epos, ktorý som prvý raz videl ako dieťa a tak sa mi nostalgicky zapísal do srdca (ak by som ho prvý raz videl ako dospelý chlap, asi by mnou švihlo a dal by som max. 2*). Funguje ako nenásilný humor (Ergo Veľkolepý), tak výprava, ktorá sa neustále mení (Čierna pevnosť vyzerá fantasticky). A sprievodcu naprieč (nestagnujúcim) dejom nám robí bombastická hudba. Hrdinovia sú pestrí; nechýbajú klasické postavy (odvážny mladík s poslaním, múdry čarodejník), ale je tu aj záhadný Kyklop a banda spočiatku nebezpečných lúpežníkov (nájdete Liama Neesona?), ktorých charizmatický vodca však má zlaté srdce a tak sa nakoniec pridajú na stranu dobra. Typovo presný, príjemný kasting. Bonbónikom je potom hravá réžia chlapíka, ktorého to evidentne bavilo, stádo koňov a „Odula“. (24.12.2004)

Taková pěkná vesmírná pohádka. Kvalitně odvedená práce ze světa fantazie. Pěkné prostředí a hravé efekty, které ikdyž nebyli na takové úrovni, tak byli koukatelné a povedené. Nejvíc mě pobavilo, že tam hrál mladý Liam Neeson, jedna z jeho prvních rolí. Příběh je jasný, prostě se zachraňuje princezna. Kdybych tohle viděl jako malej tak by mě to nadchlo víc, ale určitě je to velice povedený a koukatelný film. 60% (21.03.2015)

V podstatě strašné blbost, ale ty 4* prostě dát musím. Planeta Krull je totiž jeden z filmů, které si pamatuju z dětství (jako třeba Tron, Flash Gordon, Barbarella ale třeba i Hvězdné války), kdy jsem na ně čučel s otevřenou pusou a žral řežisérovi z ruky každou pitomou scénu, kterou mi předhodil před nos. Čert vem zastaralé efekty, děj, který se skládá vlastně jen z "přijedeme někam, splníme úkol, jedeme dál, splníme úkol, jedeme dál ... a zabijeme příšeru a všichni můžem tančit mazurku:)", mizerné herecké výkony nebo častou nelogičnost děje. Princ je frajer, Princezna kočka, Liam Neeson mazák, Stařec ví všechno, Věštec je důstojnost sama, Kouzelník popleta je srandovní, Kyklop jednooký, Hvězda skvělá a "Příšera" dostatečně záporácká. Tak co si přát víc? Rozhodně lepší než pozdější levné italské výblitky s krycím názvem "Princezna Fantagiro." (02.03.2006)

Krull disponoval na svou dobu velmi slušným rozpočtem (který byl mimochodem vyšší než u prvních dvou dílů žánrově příbuzných Star Wars) a dostatek financí je viditelný nejen na bohatých exteriérech, ale především na studiových kulisách, které povětšinou nevytvářejí dojem umělosti. Podobnost s Hvězdnými válkami je ale mnohem větší než jen v pouhých číslech. Hned na začátku záběr lodi letící nad planetou, vojáci střílející z laserových zbraní (modrých, ale přece...), možná už jsem se do toho až moc položil, ale z jedné Hornerovy melodie jsem dokonce slyšel Impérium. Meče jsou naštěstí normální, ale choreografie šermířských soubojů je velmi jednoduchá, spíš jenom občas někdo mávne mečem jako by ho držel v ruce poprvé. Triky nejsou nijak velkolepé, ale svou funkci až na výjimky plní dobře (za všechny bych vyzdvihnul obrovskou pavučinu). Příběh však plyne dost pomalu, téměř bez nějakého většího vzruchu a celé heroické putování, kde největší problém je svého úhlavního nepřítele najít, vyvrcholí několika hody epickou zbraní, kterou hrdina ovládá pomocí Síly. Vlastně telepatie, samozřejmě. (12.01.2013)