JohnSorrow

Tenhle film má hodně zajímavou a kupodivu novou myšlenku. Jeden muž jako prostředek k trvalému vztahu s jiným. Má i příjemné herecké obsazení. Spoustu podařených vtipů + absolutně vražednou Jessicu a super vtipálka Dana Foglera. Přestože se jedná o velmi nadprůměrnou podívanou na poli romantických komedií/filmů, nedá se mluvit o kvalitním filmu obecně. Pořád se ještě drží všelijakých klišé, i když je jich méně než by být mohlo (za všechny - seznámění + závěr v letadle). A pokud pomineme toto všechno, tak určitě nemůžeme přehlédnout fázovitost snímku. Fáze průšvihů, fáze sexu, fáze napravování, fáze konce... Ale celkem pobavil.

Depresivní film o nadvládě skupiny lidí - Strany a poddanosti ostatních. Tento film se snaží poukázat na mocnost demagogie a problém ztráty vlastního názoru. Prostředí vypadá opravdu děsivě, ale uvěřitelně. John Hurt a ostatní mužští herci, jakoby věděli jakým způsobem mají hrát a činí tak naprosto přirozeně. Jen děj je poněkud zrychlený, divák není seznámen s podrobnostmi, což je ale daň za snahu zpracovat G. Orwella. Mimochodem 1984 byl napsán v roce 1949 a byl jakousi antiutopií o nesvobodě a totalitě. A pokud se ohlédneme za uběhlými desetiletími, zjistíme, že měl a dokonce má v mnohém pravdu (ať už ve světě či u nás).

Nejzmatenější film, co jsem kdy viděl. Bez znalosti jedničky bych byl nejspíše ztracen úplně. Oproti jedničce, je u Day Watch vidět nárust rozpočtu v obrovském množství akčních (monumentálních) scén a použitých kulisách. Jenže taková ta jednoduchost (co se týče umístění a prostředí) mi tady nějak chyběla. Celý film je navíc zaměřen na rodinné vztahy a lásku a do tohoto je přišpendlen nějaký scifi či fantasy příběh. Celkový dojem je poněkud rozporuplný.

Film, který mě dostal. Nečekal jsem takovou sílu, takový zážitek. Musím oponovat některým komentářům, jakože se jedná o ohraný příběh, nebo jednoduchou story typu bad cop vs. good one. Jedná se o velký příběh, založený na obrovském vnitřním rozporu (rodina, čest, práce, peníze) hned několika hlavních postav. Tak obrovské schyzma, že se vám až dělá špatně. Jste bezradní z té bezvýchodné situace, která je vám naservírována. A to jste pouze diváci... Norton, Emmerich, Farrell i Voight tu vytvořili úžasnou, dokonale reálnou a dusnou atmosféru svými úžásnými výkony, které skvěle podpořila padnoucí a drtivá hudba. Dokumentární kamera a ponurost snímku... prostě nádhera.

Ano, odvážím si nedat tomuto snímku full-stars hodnocení. A to z jednoho jediného důvodu. Nejspíše je to sice jen můj předsudek či předpojatost, ale Scarlett mi zde vůbec neseděla. Možná je to z důvodu ovlivnění jejími filmy (Match Point, Vicky Cristina Barcelona), ale prostě si ji nedokážu představit jako absolventku filozofie, která hledá smysl života a všude cítí prázdno, beznaděj, atd... Jinak si myslím, že film je to velice zajímavý a nápaditý. Krásná jednoduchá myšlenka, velmi působivě rozvedená. Skvělý Bill Murray, na kterého je radost pohledět (vystřihl si zde podobnou roli jako v Broken Flowers), a který tuto roli nehrál. Mě se zdálo, že ji žil...

Hmmm nesrozumitelné a tajemné. Depresivní a nepředvídatelné. Nenormální a nepochopitelné. Prostě sci-fi jak má být. Navíc dvojice B+B je nádherná a Pittovo žvatlání mi nějak připomíná Jokera... Složitost filmu stoupá přímo neuvěřitelně a každou chvíli přibyde nějaký nový a závažný prvek, či dějová linie. Doufám tedy, že jsem nebyl jediný, kdo se tak trošku na konci ztratil. Poklona scénaristovi.

Puntičkářsky dokonalé kulisy vám ani na chvíli nedovolí pochybovat o reálnosti snímku. Hudba zase krásně podtrhne a zvýrazní jednotlivé rysy hrdinů. Kamera a režie je prostě nádherná. Příběh je ovšem slabší než vše ostatní, ale to lze odpustit. Children of Men je film, který by měl diváka vybízet k přemýšlení. Pojednává a silném tématu, který ale nerozvine a nevyužije. Takže mimo formy vám nezbyde jiná část, o které by se dalo přemýšlet. (Úsek v utečeneckém táboře je po vizuální stránce (škoda, že jen po té vizuální) úchvatný.) Ale přesto film doporučuji.

Výjimečný film s výjimečným příběhem. Až neskutečné (natočeno podle skutečné události) putování jednotlivce, který se snaží osvobodit od světa a nesmiřitelných rodičů. Ale nejedná se o nějaké rebelské vzdorování, vše je racionální a celá cesta vlastně slouží k uvědomění si sama sebe a nutnosti existence bližních, od kterých se celou dobu snaží oprostit. Po tom, co tento film uvidíte, bude nuceni o něm dlouho přemýšlet...

Svělá atmosféra, krásná hudba, příjemní herci a opravdu silný a silně propletený příběh činí z tohoto filmu úchvatnou a srdceryvnou záležitost. Srovnávat se nemá, ale musím. Před Crash jsem viděl Babel (ano i když je to chronologicky nesmyslné, bylo tomu tak). Babel mě uchvátil a na dlouhou dobu mi uvízl v paměti. Ale pak jsem viděl Crash (natočen dříve) a zjistil jsem, že ač příběhově dva velmi podobné filmy, je jasné, který je lepší. Je to Crash a myslím, že ne pouze subjektivně. Najednou jsou problémy a příběh Babelu nějaké prostší, méně "problematické" a vůbec nějak zapadlé...

Mám dojem, že scénář k Doomsday se psal až po jeho natočení. V mnoha ohledech je sice film nápaditý, ale tolik naprostých blbostí a nereálností už jsem dlouho neviděl. Začátek slibuje zajímavou akční podívanou, ve které vás bude provázet neohrožená parta speciálů. Jenže ouvej. Směr filmu (jeho základní dějová linie) se co čtvrt hodiny mění a myslím, že ani scénárista (a režisér) pořádně neví, co vlastně chtěl divákovi říci, pokud vůbec chtěl. (V titulku je napsáno Akční/Drama/Sci-Fi/Thriller - jediné, co je ve filmu opravdu zastoupeno, je ona Akce. Ostatní jaksi chybí.) Ovšem tato akce film zachraňuje. Akční scény a triky jsou hodně povedené, stejně tak hudební doprovod. A ještě pro fanoušky Jirky Kulhánka - myslím, že není pochyb odkud se vzala ta OTčka. Byl to jednoznačně typ Saladin z Cesty krve:-D. A úplně poslední záležitost - dohánět více než 500 koňové Bentley v takové pomačkané popelnici je prostě moc.