WinstonS

Původní plán byl dát si to jako "televizní večerníček" (tzn. jeden díl před spaním každý večer) po skončení olympiády. Jenže poté, co jsem se zkusmo podíval na první díl. jsem okamžitě pouštěl druhý a tímhle tempem všech deset epizod zvládl za cca tři večery (rychleji to opravdu nešlo, volného času je málo). Soudní dramata mám rád, Grishama jsem před lety přečetl snad kompletního. A lepší příběh si jako předlohu si tenhle seriálový bonbonek nemohl vybrat. Naprostý herecký koncert a další důkaz, proč je (pro mě osobně) daleko lepší dívat se na seriály než na filmy. Za těch cca 7 a půl hodiny se vztahy mezi jednotlivými postavami tak zapletly a vyvíjely (zejména souboj Cochran - Darden je perfektně podaný), že mě až mrzelo, když seriál skončil. Řemeslně brilantně odvedená práce až na casting - ten je DOKONALÝ (porovnejte skutečnou podobu účastníků soudu a jejich hereckých aktérů) až na jednu, ale zásadní věc: Goodingovi jr. jsem v roli bývalé hvězdy amerického fotbalu vůbec nevěřil. To bylo šlápnutí vedle. P. S. SPOILER - ještě pár podobných snímků a já, tolerantní městský středostavovský liberál, se stanu extrémně alergickým na slovní spojení "boj proti diskriminaci černošské rasy". Co předváděl Simpsonův obhájce Johnnie Cochran, to teda bylo něco. Pak se nedivme, kam se vztah mezi černými a bílými (nejen) v USA dostal. Asistent žalobkyně Chris Darden to v roce 1995 řekl naprosto přesně: "O J. Simpson je prvním černochem, kterého ve Spojených státech osvobodili jen kvůli tomu, že je černý."

Nacistický režim si nechal vytvořit svůj filmový pomník, který je dodnes fascinující podívanou. Hitler byl pošahaná ku*va, kterou dnes může obdivovat jen člověk po lobotomii, ale pokud něco společně s Goebbelsem uměli (vedení války to naštěstí nebylo), tak to byla propaganda. Kdybych měl aplikovat kritéria normativní etiky, musím vyšít odpad, ale z hlediska dopadu filmu na diváka a schopnosti manipulace s ním to je jeden z nejsilněji působících snímků, jaké jsem kdy viděl. V tom tkví jeho (byť zvrácená) genialita.

Seriál, na který se dá dívat pořád dokola. Neuvěřitelné, kolik vtipných situací a neopakovatelných hlášek dokázali scénáristé vyplodit během každé epizody. Jasně, jistá míra opakování zaběhlých postupů je v rámci příběhového dění jasně patrná, ale to na zábavě nic neubírá. Mnohdy nejde o "pouhý" sitcom, ale i o tvrdou obžalobu absurdnosti celé války. M.A.S.H. je legenda, která nikdy nemá šanci zestárnout.

Přesně takhle jsem si představoval zfilmovaného Connellyho. Titus Welliver je jako Bosch úžasný, je to místy sice až "gabinovské" minimalistické hraní, ale k Harrymu přesně sedí. Casting za jedna, atmosféra města za jedna hvězda. Moc se těším na třetí sérii, takhle čistě žánrově vypulírovanou podívanou jsem si už dlouho nedopřál.

Z hereckého hlediska Majer (Jan Lucemburský) - Hádek (Karel Iv.) 5:0 a to navíc v suchém triku. Hodně školometský film, při jehož sledování divák, jenž není blíže obeznámený se životem Karle IV., hodně tápe. Já ho mám naštěstí relativně nastudovaného, takže se to dalo zvládnout. Nicméně tak superatraktivní téma by se dalo udělat a la Tudorovci nebo Řím, tedy 8-9dílný dobový seriál o spletitých politických intrikách, komplikovaném vztahu otec-syn, přeměně Karla IV. z rozjíveného jinocha na markraběte moravského a poté v jednoho z nejvýznamnějších a nejschopnějších evropských panovníků atd. Tohle všechno obsáhnout ve 104 minutách zkrátka nejde. Btw, hodně mě překvapilo (nebo jsem to nezaznamenal), že se nechystá žádné pokračování. To se přitom vyloženě nabízí.

Hlavně ve srovnání s Případy 1. oddělení tohle působí jako navoněná bída.

Hromada nachcaných a poněkud intelektuálně nesmělých jedinců pod pódiem, na němž to v této souvislosti v mnoha případech o moc lepší nebylo, ale jako sociologická studie do raných devadesátých let výborné. Hlavně rozhovory s návštěvníky mě hodně pobavily. "Nechte mě pánové, já musím urychleně na jedno! (...) Který kapely se ti líbily nejvíc? - My-Lai. - Ti ještě nehráli. - Hráli. - Nehráli. - Nehráli, jo?" :-)

Takhle nějak asi vypadala propaganda u nás v 50. letech, akorát s opačným znaménkem. Jsem poslední, kdo by fandil náckům nebo Rusákům, chraň Bůh, ale tohle je takový scenáristický WTF, jaký už jsem dlouho neviděl. Na druhou stranu film perfektně odsýpá a dobře se na to dívá. A když moc neřešíte logické nesmysly a žánrová klišé, tak je o zábavu postaráno.

"And the Oscar goes to..." Leo hraje jako o život, takhle náročný fyzický výkon jsem od něj nikdy neviděl. Emoce, které dokáže vystihnout pouhým poulením očí, to je paráda. Samostatný bodový Olymp by si zasloužily fantastické záběry drsné kanadské divočiny. Přitom narativ a survival/revenge motiv jsou v podstatě úplně triviální, ale právě jeho intenzivní zpracování mu dodává šťávu. Pár much na kráse by se dalo najít, ale na filmy se přece díváme hlavně kvůli nějakému subjektivnímu prožitku - a ten tady byl stoprocentní!

90. léta, malý krámek v centru moravského maloměsta fungující jako videopůjčovna a nevrlý postarší vousáč za pultem, který na moji nesmělou otázku "mohl bych si prosím vás zarezervovat Trainspotting" jen suše zahlásil "leda tak za rok, chlapče". Přesně si vybavuju, jak dlouho jsem se k tomuto filmu nemohl dostat, v kině to buď nehráli nebo mě naši nepustili, a když kazeta s filmem dorazila do půjčovny, štítek s číslem, který znamenal vytoužené "možnost vypůjčení" u něj snad nikdy nebyl. Pak jsem se jednou konečně dočkal a Trainspottinmg si za ten den, kdy jsem mohl vidět, pustil asi 5x. A když jsem se na něj nedávno podíval znovu, zase mi bylo 14-15 let a blaženě jsem se usmíval a užíval si tuhle surreálnou, odvázanou a omamnou jízdu, která trvá "jen" hodinku a půl, ale je našlapaná památnými výroky, scénkami či písněmi (soundtrack je po Pulp Fiction v mém soukromém žebříčku hned druhý). Přívlastkem kultovní by se nemělo plýtvat, ale tady nejde použít jiné slovo. "Choose Life. Choose a job. Choose a career. Choose a family. Choose a fucking big television (...) Choose DIY and wondering who the fuck you are on Sunday morning. (...)" 10/10 a pozdrav do Vídně :-)