blixadovan

Nádhěrně stylizovaný a výtvarně řešený snímek, jehož tvůrci evidentně věděli, co dělají a co chtějí říct. Marek Daniel mi nepřijde nijak přesvědčivej, ale to bude asi jenom můj problém, ono ale ve srovnání s Janem Budařem nebo Martinem Myšičkou je to asi těžké...

Vizuálně a filmařsky zřejmě dokonalé a nadmíru působivé. Myslím, že jsem byl schopen pochopit "týmu" jde, ale nějak mi utíkala cesta k dosažení cíle. Co mi ale uteklo nejrychleji, byl distribuční český překlad celého filmu. Škoda, že Di Caprio neprovedl Inception zodpovědným osobám.

Už od začátku je jasné, co chce režisér říct, jaký má názor a k jakému závěru chce dojít. I když evidentně nejde o zcela objektivní dílo a ukazuje se zde pouze to, co se hodí, faktem je, že systém zdravotního pojištění ve Spojených státech je zoufalý. Nebylo nutné poměřovat USA s Velkou Británií či Francií, stačilo se kouknout někam do středovýchodní Evropy (třeba k nám) a ten úžas by byl ještě větší. Je mi hodně líto lidí, kteří si stěžují na poplatky u lékaře a hloupě argumentují tím, že si platí zdravotní pojištění.

Zoufalý a poměrně nešťastný pokus o zfilmování "velké loupeže" v českých podmínkách. Z mého pohledu nad vše čnělo neuvěřitelné pseudoherectví Tomáše Hanáka, kterému v rámci pokusu o charakterní herectví nevěřím ani pozdrav. Sklepácká stylizovaná dikce už bohužel nefunguje ani u charitativního kuřete, škoda.

Po dlouhé době zase film, který jsem, při nejlepší vůli, nebyl schopen dokoukat do konce, tak moc mi unikal jeho smysl a tak hrozně nudil. Možná by bylo laciné napsat, že dialogy byly jalové, spíše tedy jsem je moc nechápal, nejsem zřejmě naladěn na stejnou vlnovou délku. Zpomalování a průhledy přes sklo mi moc zajímavé nepřijdou, páchnou trochu samoúčelností. Norah Jones mě však mile překvapila svojí přirozeností.

Až do shlédnutí tohoto snímku jsem vůbec netušil, co všichni na tom Russellovi Croweovi mají, ale teď už chápu. Je přesnej. A je fajn, že někdo natočil snímek o drogové mafii trochu jiné než té, kterou zobrazuje Scorsese, Coppola nebo DiPalma, tedy té "taliánské". Řemeslně se asi dá vytknout máloco, já nemohu nic. Stran děje mi trochu vadilo, že na konci vypadá Frank Lucas trochu (opravdu jenom trochu) jako klaďák, když pomáhá dopadnou zkorumpované policajty. Na masovích vrazích nelze hledat stopy lidskosti!

Myslím, že se tvůrcům podařil slušný ponor do duše gympláků, včetně jejich "krutého" slovníku. Rozhovory byly dokonale naposlouchané. I charaktery postav (pouze studentů) byly dobře vypozorované, až na toho "huliče", ten už byl dost přehnanej. Obrovskou škodou je pro mě naprosto zbytečné karikování učitelského sboru, což nepůsobilo až tak moc vtipně, jako spíš trapně. Hudba stylová a výborná, stejně tak výborný i Jiří Mádl.

Gratuluji norskému režisérovi a celé norské kinematografii, že dokáží natočit snímek o palčivé sociální otázce citlivě, vtipně, svižně a hlavně s absencí kýče a tzv. laskavosti. Prostě příběh.

Tak tenhle snímek je prvním snímkem Jima Jarmusche, který mě nechal naprosto chladným (pochopitelně až na scény s Paz de la Huertou - druhá hvězdička je pro ni), nepochopil jsem vůbec jeho smysl. Jasně že kamera byla skvělá, hudební podbarvení jako obvykle nádherné, ale víc nic. Chápal bych to jako poctu Madridu (krčícímu se zpravidla ve stínu obletované Barcelony) nebo Andalusii, ale to asi nebylo hlavním cílem autorů. Na mě to celé působilo jako čirá filamřská onanie.

Snímek byl uveden na 33. ročníku MFF v Karlových Varech pod názvem "Báječné ženy u vody". Režie : Claes Olsson