Zmiu

První islandský film vyrobený pomocí počítačové animace. Docela příjemný příběh, dětem by se mohl líbit. Ošklivá larva se přemění v krásného motýla. I nějaké to mravní ponaučení se zde najde.

Viděla jsem sice jen jeden díl, a to ještě necelý, nicméně snad mohu ohodnotit. Jedná se o sérii scének, podobnou naší televizní zábavě. Hodnotí se to těžko, některé scénky byly vtipné, ale většina mi přišla docela slabá. Pravda, dost z toho bylo asi aktuální v době, kdy to bylo natočeno. Některé scénky jsou také založeny na jazyce. Skupinka bavičů vystupuje ve scénkách, kde jsou převlečeny za různé lidi. V něčem možná jako česká soda, jinde asi spíš jako tele tele. Ale to přirovnání je také třeba brát s rezervou.

Tenhle film se povedl, a i když pojednává o 15-tiletých holkách, rozhodně bych ho nezařazovala mezi teenagerské komedie. Ne, že by to bylo přehnaně oduševnělé, ale jistou hloubku to má. Například uvědomění Sofie, kam vlastně patří.

taková docela průměrná detektivka. Jedná se o sérii vražd, s podobným motivem. Jedná se zde o jakýsi "lov" Vrah se tím evidentně baví a dává policii vodítka v podobě hádanek. Když neodešlou odpověď včas, dočkají se další vraždy. Na můj vkus je zde příliš mnoho nudných dialogů, herecké výkony také nic moc. Napínavé to ale bylo, dokoukala jsem všechny 4 díly.

Tak tohle je na Islandu naprosto hitová záležitost. Kdo nezná Næturvaktin, jako by nežil. Hlášky ze seriálu se dostaly do běžné konverzace. Zatím bylo natočeno dvanáct dílů, ale chystá se pokračování. Děj se odehrává na noční směně benzínky na Laugavegur (hlavní ulice v Reykjavíku) a sestává s jednotlivých epizod na sobě vcelku nezávislých. Už vyšlo i DVD s anglickými titulkami. Původně jsem dala 5*, ale po shlédnutí dalších dílů prvostní nadšení opadlo, ale pořád je to skvělý kousek.

Dva borci soutěží o to, kterému se dřív podaří vyspat se s dívkou, co pracuje na baru. Sveppi, první z nich, je však ochoten jít na to i silou. Už má za sebou i nějaké to znásilnění a jeho kamarád Lass není o nic lepší v tom, že ho před policií kryje. Od tohoto přístupu k dívkám je i název filmu. Tapeta. Sveppi si dává jako tapetu do skříňky fotky všech dívek, se kterými se vyspal. A k nim i přezdívky, místy dost nelichotivé. Jeho kamarád Lass je zase malíř. Na dívky jde přes umění. A nakonec se on ukáže jako o něco charakternější. - Docela příjemný film, ale za pár let si na něj asi ani nevzpomenu. Akorát trochu zamrazí z toho, když si člověk uvědomí, že takovíhle "borci" opravdu existují.

Tento film má především výbornou atmosféru. Bohužel ale postava Quarka to podle mě celé zkazila, v mytologické předloze nic takového není. A to ještě na této postavě v podstatě vystavěli příběh. Opravdu škoda. Než se tam tento obřík objevil, myslela jsem, že to bude na pět hvězdiček. Pak ale přišlo pár dalších blbůstek, a trochu zdlouhavá první půlka. Nicméně doufám, že příběhů s touto tématikou bude více. Nejlepší ze všeho však bylo zlověstné šepotání krakavců. Myslím, že jako film pro děti, to je značný nadprůměr.

Ještě, že tam je dost prostoru věnováno, Maggimu, 13-letému synovi hlavního hrdiny. To, jak se kluk v pubertě vyrovnává s otcovou publicitou a homosexualitou dává filmu další rozměr. Sice je to docela legrace, ale nic trvalejšího ve mně tento snímek nezanechal.

Dokument o natáčení filmu Béowulf and Grendel. O tom, jak si islandské počasí a různé nehody zahrávaly s tvůrci filmu. Velmi zajímavé a místy vtipné, i když se jedná spíše o černý humor.

napínavé, krvavé, v duchu islandských ság. K tomu strhující hudba. I z mála se dá vykřesat hodně. Mstitel, kterému dal sílu Óðinn, sám sebe nazývá Host, islandsky Gestur. Toto jméno je jedno ze jmen Óðinových, jistě tedy není zvoleno samoúčelně. Pták, který je překládán jako havran, je ale ve skutečnosti krkavec.